Poslanec SPD Radek Koten FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
NÁZOR / Poslanec Radek Koten ze strany SPD se rád pouští do různých složitých problémů, načež nás ohromuje originálními závěry. Tentokrát zveřejnil na Facebooku příspěvek, kde uvádí, že podle průzkumu lidé v Česku vnímají Ukrajince jako problematické. To je pro něj dostatečný důvod k legislativnímu zásahu. Možná se bude časem dožadovat, že potřebujeme speciální zákony na ochranu proti chemtrails. Jak víme, třeba za vlády hnutí MAGA ve Spojených státech není k různým šílenostem nikdy příliš daleko.
Dobrým začátkem by bylo, aby byl poslanec parlamentu demokratického státu schopen rozlišovat mezi tím, co lidé cítí, a tím, co se skutečně děje. Ale co my víme, možná to pan Koten dokonce někdy rozlišuje, ale pak z toho záměrně nevyvozuje žádné závěry.
Zákonodárce Koten píše: „Téměř dvě třetiny českých občanů vnímají Ukrajince jako problematické. I kvůli kriminalitě, násilí, aroganci a nepřizpůsobivosti. Během krátké doby předložíme zákon na zpřísnění podmínek pro pobyt cizinců v ČR. Nechceme tu tolik mnoho Ukrajinců. Nejvíce Ukrajinců, kteří jsou v EU pod dočasnou ochranou, je totiž v přepočtu na počet obyvatel v České republice. Ať tu zůstanou pouze ti, kteří jsou nezbytní pro naši ekonomiku a na jejichž pracovní pozice nelze umístit české občany. SPD prosazuje ukončení tzv. dočasné ochrany a konec vyplácení peněz Ukrajincům.“
Cituje tak průzkum Ipsos pro Seznam Zprávy, podle nějž 58 procent Čechů Ukrajince jako problematické „vnímá“. Toto sloveso by si zasloužilo více pozornosti. „Vnímat“ neznamená „prokazatelně dokládat“. Vnímání je výsledkem celé řady faktorů, mimo jiné i toho, co lidé opakovaně slýchají od politiků. A SPD v tomto ohledu odvádí dlouhodobě důkladnou práci. Zprávy o ukrajinské kriminalitě, údajné nepřizpůsobivosti a aroganci patří ke stranické komunikaci stejně pravidelně jako výzvy k ukončení dočasné ochrany.
Kromě dat o tom, co lidé cítí, máme ovšem také údaje, které nám ukazují, jak se věci v reálném fyzickém světě mají. Podle analýzy Člověka v tísni (organizace, kterou fašistoidní a komunistické kruhy a představitelé degenerovaného populismu nenávidí) z března letošního roku je všechno jinak. Analýza vychází z policejních a soudních statistik a podle nich mají Ukrajinci jako suverénně nejsilnější cizinecká populace v Česku výrazně nízké procento stíhaných či odsouzených osob. Relativně mnohem větší podíl na kriminalitě mají například Slováci, Poláci či Rumuni. Pokud chce poslanec Koten legislativně řešit kriminalitu cizinců, data by ho měla dovést jinam, než kam míří. Člověk v tísni
Ke konci roku 2024 pobývalo ve věznicích a vazebních zařízeních celkem 1 597 cizinců, přičemž více než polovinu tvořili občané Slovenska (31 procent) a Ukrajiny (22 procent). Slovensko přitom v Kotenově příspěvku nefiguruje vůbec. Slováci jsou naopak výraznou většinou Čechů vnímáni jako bezproblémoví. Z toho plyne, že vnímání a realita jdou každé svou cestou.
Kauzalitu (espéďáčci si to cizí slovo dohledají) mezi přílivem cizinců a kriminalitou navíc policejní statistiky nepotvrzují. Zatímco počet cizinců v Česku za posledních deset let vzrostl z přibližně 460 tisíc na více než milion, celkový počet registrovaných trestných činů ve stejném období klesl o více než 70 tisíc. Kotenovi voliči se o tomto trendu z jeho Facebooku nedozvědí.
Průzkum veřejného mínění, na který se poslanec odvolává, je legitimní zdroj informací. Říká nám, co si lidé myslí. Neříká nám ale, jestli je jejich názor založen na prokazatelných faktech. Takové rozlišení patří k abecedě práce s daty a v demokratické debatě by mělo být samozřejmostí. Pochopitelně zvláště pro zákonodárce. SPD se zatím ohledně osvěty moc nevyznamenala. Chápeme. Personální krize, nejsou lidi.
Na závěr malé jazykové okénko. Věta „nechceme tu tolik mnoho Ukrajinců“ zní od deklarovaných vlastenců divně.
