Ilustrační foto FOTO: Pixabay/geralt
FOTO: Pixabay/geralt
Po pár týdnech společné karantény se prý s rodinami dějí nevídané věci: bortí se manželské svazky, těžká ponorková nemoc zvyšuje statistiku domácího brachiálního násilí. Tomu nerozumím: proč uzavírat sňatek a dávat slib společného života, „dokud nás smrt nerozdělí“, když nejsme schopni strávit pár týdnů spolu o samotě? Naštěstí jsou i opačné příklady: hollywoodský hrdina Bruce Willis se nastěhoval na dobu izolace ke své bývalce Demi Mooreové a teď zavěšuje na Instagram obrázky pyžamových party spolu se svou ex a jejich společnými dětmi. Určitě má větší šanci přežít pohromu ve zdraví a možná i v lásce.
Pandemie způsobila kromobyčejnou věc: obrátila nám pořadí důležitosti věcí a zpřeházela priority hodnot. Velkolepým gestem vyhodila na smetiště problémy, které jsme řadili na absolutní špičku žebříčku, jež tvořily základ našeho hodnotového systému, utvářely smysl života a zaručovaly obhajitelnost vysokoškolských dizertací. Vedle sebe na stejném smetišti nyní zahnívají tak nesmírně důležité včerejší aktuality jako přesný počet možných pohlaví lidského druhu, genderová světanáprava, protestní pochody bojovníků za „body-positive“, války o feminitiva, úzkosti a sebeomezování v duchu „zeleného údělu“, veganská inkvizice a jiné roupy v hlavách „zlaté miliardy“, která si žila na růžových obláčcích spolu s růžovými poníky vytlačujícími ze zadku barevnou duhu. Lidstvo se pokorně vrátilo ke svému bazálnímu instinktu – usilovat o druhové přežití.
Nefunkční strategie
Náhle se ukázalo, že mnohé moderní životní strategie důležité jen v přežraném a blahobytném světě jsou totálně falešné a nefunkční v kritických situacích. Rozšířená strategie „já nic, já muzikant“ se projevila jako selhávající a škodlivá. Pokud jsi celý život myslel jen na sebe milovaného, na svou služební kariéru, jen na své vymazlené hnízdečko, pak ti v hraniční situaci zůstane právě to, co jsi napracoval: kariéra, tučné konto a perfektní obydlí. Jenže se o nic nebudeš moci spolehlivě opřít. Kariéra může skončit lusknutím prstu, přičemž tím snáze, čím byla trendovější v tučných časech. Hned první dny pandemie ukázaly, že se lze docela dobře obejít bez trenérů osobnostního růstu, „gestalt-psychologů“ pro introverty a různých sex a vztahových koučů či instruktorů štěstí. Žádanými zůstali lidé zcela jiných povolání: prodavačky, kurýři, řidiči městské dopravy, instalatéři, pouliční metaři – všichni, kdo udržují chod obce. Kdo dělal kariéru a nenavazoval přitom hojné sociální styky, náhle zůstal sám tváří v tvář nákaze, bez blízkého okolí, které je ochotné podat ti nezištně pomocnou ruku.
Selhaly životní strategie, které byly ohromně in. Jako falešný se projevil statut „silné soběstačné ženy“, která dávno dosáhla rovnoprávného postavení s mužem. Nikdo nehne prstem, aby jí dodal do nemocnice zařízení pro umělou ventilaci plic – jen vlastní rodina je schopna se přetrhnout a udělat ten malý zázrak v podmínkách všeobecného deficitu. K ničemu vám bude veškerá domnělá logika vaší nechuti mít vlastní děti. I kdybyste nakrásně byli zaopatřeni vlastním izolačním prostorem a přístrojem UVP, i tak zůstanete se svou nemocí o samotě, poněvadž v nemocnici praskající ve švech vás nikdo zvlášť nepotřebuje a lékař má kromě vás dalších 500 pacientů. Měnit bažanta a polohovat vás, aby nevznikly proleženiny, je ochotna jenom rodina. Hojné erosenky a horliví milci na vás druhý den zapomenou, anebo sami potřebují pomoc. Celá strategie volného partnerství bez závazků mezitím spadla do černé díry.
Pokud jste celý život zachraňovali australské koaly nebo bílé nosorožce před vyhynutím, bylo to velmi chvályhodné. Jenže nyní jsou koaly v pohodě: jsou součástí přírody a umí se regenerovat, na rozdíl od vás. Ani koaly, ani bílí nosorožci vás v nemocnici nenavštíví. Až tak moc je nezajímáte. V podmínkách apokalypsy se derou do popředí velmi konzervativní hodnoty. Váš byznys, bankovní účty, bavorák v garáži, moc, postavení – všechno je rázem vnímáno jako soubor nepravých hodnot. O postavení jste nejspíš přišli, vaše bankovní účty čekají už jen na inflační znehodnocení, samotné banky jako na ránu z milosti čekají na největší ekonomickou krizi posledního století, bavorákem stejně nemáte kam jezdit a po dvou týdnech karantény váš byznys nejspíš ztratil veškerý smysl a generuje jen záporná čísla. Sociální styky jste nejspíš osekali vlastnoručně, když jste se drápali na vrchol. Smysl určitě neztratila rodina, rodná hrouda, zbraň, půda, dopravní prostředek, řemeslné návyky a zručnost. A v první řadě nejbližší sociální okolí. Stmelená skupinka nejvěrnějších nejbližších, přízeň přátel až za hrob, počítajících s vámi a s nimiž můžete počítat i vy. Když svět je náhle obrácen naruby a dochází na podstatu, ve výhodě budou ti, co s oblibou navštěvovali pouťovou střelnici.
Evoluční výhoda
Všimli jste si, jak nadobro vymizelo módní rozumování o depresích? S příchodem pandemie deprese jako by zmizela. Bylo to prý jedno z nejtěžších duševních onemocnění 21. století, a kde je mu konec? Dnes je často třeba porvat se o toaletní papír a trvanlivé potraviny. Depresi je radno nechat si na lepší časy. Ozbrojení a agresivní extroverti vždy budou mít navrch oproti úzkostlivým introvertům. Čím více je na vaší straně bojovných extrovertů, tím větší jsou vaše šance na přežití. Nákaza ukázala, že složitá nadstavba, kterou jste pokládali za to nejdůležitější v celé konstrukci, se sesypala jako domeček z karet. Zůstaly jen základy. Jestliže jste si za posledních dvacet let nedokázali vybudovat rodinu a nemůžete se svým partnerem strávit o samotě pár týdnů, pak si pište, že jste v evoluční nevýhodě. Naopak, máte-li pevnou rodinu a spolehlivou skupinu svých blízkých, pak máte velkou evoluční výhodu.
Všichni obdivují izraelský Mosad, s jakou brilancí uskutečnil utajenou zpravodajskou operaci, která spočívala v tom, že v cizině sehnal a dopravil do vlasti několik set tisíc respirátorů. Jenže co znamenají slovesa sehnat a dopravit? Mluvíme-li o utajené zpravodajské operaci, pak určitě nemáme na mysli, že Izraelci respirátory koupili ve francouzské lékárně nebo objednali v e-shopu. Je jasné, že na to, aby se respirátory přemístily z ciziny do Svaté země, museli špioni Mosadu korumpovat nějakého vysokého domorodého úředníka, který jim nedostatkové zboží pod pultem střelil. Vůbec mi nejde o to dopátrat se, zda ochranné pomůcky budou fatálně scházet na Ukrajině nebo v Bulharsku, nebo moralizovat, že kvůli jejich nedostatku tam asi zemřou tisíce lidí. Toto je především starost tamních činovníků a místních rozvědek, za to jsou teoreticky placeni.
Z hlediska Mosadu je důležité, že to zachrání tisíce lidí v Izraeli. Jediný zájem izraelských zpravodajců spočívá v bezpečnosti a blahu vlastních lidí. Tomu jsou ochotni sloužit do roztrhání těla. Protože celá země 70 let budovala a posilovala systém pevných sociálních vazeb a tvoří nyní jedinou stmelenou skupinu. A to jí dává nedozírné výhody oproti ostatním. Ti druzí nechť se utápí v bludných představách, že mezi nejbližšími a cizími není žádný rozdíl a že milovat bližního jako sebe sama znamená milovat kohokoli, i toho nejvzdálenějšího tak vroucně, jako milujeme vlastní přízeň. Izraelci ten rozdíl bolestně cítí a nehodlají se tvářit, jako by neexistoval.
Z hlavy na nohy
Přímo před našima očima se žebříček hodnot obrací zpátky z hlavy na nohy. Stačilo málo, abychom pročistili naše smysly pro pravé hodnoty, oddělili zrno od plev. Najednou je jasné, že v kritické situaci člověk neroste do výše svých očekávání, ale klesá na úroveň své připravenosti nabyté v aktivních interakcích. A náhle se toto pročištění mozku a nové vnímání reálné hodnotové škály ukazuje být naší evoluční předností. Najednou je zřejmé i bez zvláštního dokazování, že tučná konta, společenské postavení a nadupaná fára, ale také starosti o koaly, o znečištěný mezihvězdný prostor jsou sice fajn, leč na prvním místě musí být člověk a nejlépe člověk nám nejbližší. Nejen proto, že je to z bohosloveckého hlediska morálnější, ale především proto, že to zvyšuje naše šance na přežití, byť byste byl nenapravitelný sobec a v jádru škarohlíd a misantrop. Je to čistá logika, nic osobního.
Pěstujte si kolem sebe lidi. Ohrožení nosorožci počkají na lepší časy. Kdo má rád lidi, ví, čím se liší od nosorožců. Jinak mu to připomene pandemie.
