Vykládat koronavirovou pandemii jako nějakou „černou labuť“, kterou nikdo nemohl čekat, je zavádějící. Dá se prokázat, že odborníci a různé zpravodajské služby na takové nebezpečí upozorňovali předem. Jenže reakce politických vůdců byla mizerná i tehdy, když to nastalo, natož aby je to zajímalo včas. Svobodný svět má ale šanci to zvládnout lépe, pokud ji využije.

„Přišla odnikud,“ řekl prezident Trump 6. března o pandemii koronaviru. „Myslím, že je to něco, co … si nikdo nedokázal představit, že přijde. O několik týdnů později zase pronesl: „Viděl bych to jako něco, co překvapilo celý svět… Nikdo nevěděl, že to bude pandemie nebo epidemie takového rozměru.“

Jak ale píše editorial listu The Washington Post, není to pravda. Globální pandemii odborníci předpověděli, varovali před nedostatky ohledně připravenosti a vyzývali k akci. A to opakovaně.

„Stačí se podívat na rok 2019. V lednu vydala americká zpravodajská komunita roční hodnocení globálních hrozeb: ‚Soudíme, že Spojené státy a svět budou zranitelné vůči další pandemii chřipky nebo rozsáhlému výskytu nakažlivé nemoci, která by mohla vést k masivní míře úmrtí a zdravotním postižením, vážně ovlivnit světovou ekonomiku, vyčerpávat mezinárodní zdroje a zvýšit počet žádostí o podporu ze strany Spojených států… Zvýšená blízkost lidí a zvířat zvyšuje riziko přenosu nemocí. Počet ohnisek se částečně zvýšil, protože patogeny původně nalezené u zvířat se rozšířily do lidské populace,“ připomíná The Washington Post.

Není nám to nějak povědomé? Odborníci a zpravodajci o tom mluvili předem.

V září vydalo výzkumné centrum Johns Hopkins Center for Health Security zprávu s názvem „Připravenost na pandemii dýchacích patogenů s vysokým dopadem“. Zpráva uváděla, že pokud by se takový patogen objevil, „měl by pravděpodobně významné důsledky pro veřejné zdraví, hospodářské, sociální a politické důsledky… Kombinované možnosti krátkých inkubačních období a asymptomatického šíření mohou mít za následek velmi malá okna pro přerušení takového přenosu, což ztěžuje potlačení takového ohniska.“ Zpráva poukázala na velké mezery v připravenosti na úrovní států i mezinárodní úrovni.

U nás opozice chtěla nějaký plán ohledně koronaviru ve Sněmovně už 28. ledna. Vládní mudrci to smetli ze stolu. Dnes hrají roli geniálních zachránců, co zápasí s nepochopením. Jejich počiny jsou přitom zmatené pobíhání ode zdi ke zdi a otcové lidu se hádají mezi sebou v přímém přenosu.

Prostě nám vládnou nemehla. V jiných částech světa zase vládnou zločinci. Ti bývají často také nemehla, ovšem není prakticky možné je vyměnit.

Už se objevují názory, že současná krize je důsledkem vadného systému, že kapitalismus dojel na svou chamtivost a společnost na liberální hodnoty. Zvlášť jedincům jistého ražení leží v žaludku otevřené hranice a hlásají konec globalizace. Zdá se, že někomu by se spíš líbilo, kdyby se svět skládal ze změti nějakých malých uzavřených knížectví, kde by se hezky a přehledně vládlo a ekonomika se řídila dekrety z panského sídla. Tam by se hodovalo a lid by makal v pozici nevolníků.

„Myslitelé“ si nějak nevšimli, že globální civilizaci jsme tu měli už za Říše římské. Nebyla – pokud šlo o tehdy známý svět – o nic méně globální, než je ta dnešní. Byla jen pomalejší, protože se pomalu cestovalo a pomalu komunikovalo. Všelijaké psudokonzervativce by poměry v tehdejším Středomoří zřejmě vyděsily k smrti. Takový mix kultur a vzájemného obchodu si nedovedou ve svých horečných a přitom omezených snech vůbec představit.

Dnešní krize se zrodila v nesvobodné části světa, která na globalizaci parazituje. Využívá její výhody, ale dovolit doma nějaké svobody, do toho se nehrne. Pak si ale vládnoucí klika nesmí připustit žádné neúspěchy, tutlá problémy a umlčuje kritiky. Kvůli čínskému komunistickému systému, tedy vládě jedné strany kombinované s klientelistickým kapitalismem a elektronickým nevolnictvím, jsme ztratili dva měsíce, kdy bylo možné se na pandemii aspoň trochu připravit.

Selhání demokratických vůdců sledujeme samozřejmě také. Čínskému režimu není radno věřit od té chvíle, co vznikl. Jak by někdo mohl brát vážně jeho čísla a vyhlášení, to rozum nebere. I Donald Trump si na počátku pochvaloval, jak se s Čínou dobře spolupracuje.

Demokracie dokáže zpoždění na začátku dohnat mobilizací potom. Když lidé vědí, že nejsou otroci, mobilizují se rádi, pokud mají dojem, že to má smysl. Vyžaduje to ale nějakou důvěru v lidi, kteří společnost vedou, což je dnes trochu problém. Lidé jako Zeman, Babiš, Trump a Boris Johnson vypadají naprosto nekompetentně a někdy jsou tak zaujatí úzkými zájmy své party, že pro ně život druhých nemá velkou cenu. Takové bude třeba jejich moci zbavit, protože na svých místech nemají co dělat.