Papež František FOTO: Unsplash/Ashwin Vaswani
FOTO: Unsplash/Ashwin Vaswani
Papež František letí do Iráku na vůbec první papežskou návštěvu této země v historii a na svou první mezinárodní cestu od začátku pandemie. Cesta je některými komentátory označována za nejriskantnější v historii papežství. Cílem je povzbudit zmenšující se křesťanskou komunitu v Iráku a podpořit dialog mezi náboženstvími.
Papež se setká s nejvýznamnějším iráckým šíitským muslimským duchovním, pronese modlitbu v Mosulu a bude sloužit mši na stadionu.
Papež trval na tom, že se cesta uskuteční a to navzdory novému nárůstu infekcí Covid-19 v Iráku a obavám o keho bezpečnost.
Na ochranu papeže bude nasazeno asi 10 000 příslušníků iráckých bezpečnostních sil, přičemž bude také zaveden celodenní zákaz vycházení, aby se omezilo šíření koronaviru.
Několik hodin po středečním raketovém útoku na základnu amerických jednotek papež řekl, že irácké křesťany nelze podruhé zklamat. Papež Jan Pavel II. na konci roku 1999 zrušil plán své cesty, když elhaly rozhovory s vládou tehdejšího iráckého vládce Saddáma Husajna.
Za dvě desetiletí od té doby se počet jedné z nejstarších křesťanských komunit na světě snížil z 1,4 milionu na zhruba 250 000.
Mnozí z nich uprchli do zahraničí, aby unikli nábožensky motivovanému násilí, které zemi sužuje od svržení režimu po vojenské intervenci vedené Spojenými státy v roce 2003.
Desítky tisíc lidí byly také vysídleny, když radikálové z Islámského státu (IS) v roce 2014 obsadili severní Irák, zničili historické kostely, zabavili křesťanům majetek a dali jim možnost platit zvláštní daň, konvertovat, odejít nebo čelit smrti.
Hlava římskokatolické církve si klade za cíl povzbudit pronásledované křesťany a na setkáních s politickými a dalšími náboženskými vůdci chce vyzvat k míru.
Papež František se v předvečer své cesty obrátil na irácký lid ve videovzkazu a řekl, že „přichází jako poutník, jako kajícný poutník, aby po letech války a terorismu prosil od Pána o odpuštění a smíření, aby prosil od Boha o útěchu srdcí a hojení ran“. (Zdroj: BBC.com)
Jak připomíná Inés San Martín na serveru Cruxnow.com, křesťané jsou jednou z menšin, které hrozí, že ze země zmizí: „Blízký východ se skládá z bezpočtu různých náboženských, etnických a kmenových menšin, které všechny v průběhu dějin koexistovaly a uchovaly si své bohaté identity a tradice. Seznam katolických diecézí přítomných v Iráku poskytuje záblesk této rozmanitosti, protože zahrnují chaldejské, melkitské, latinské, syrské a arménské katolíky.
Irák má také šíity a sunnity a Araby a Kurdy a menší skupiny jako Turkmeny, jezídy… Většina menšin žije v provincii Ninive… Navzdory jejich významnému kulturnímu a intelektuálnímu přínosu k rozmanitosti a prosperitě komunit, v nichž žijí, jsou tyto skupiny výraznou součástí současného konfliktu v Iráku.
Naposledy trpěli pod proíránskými šíitskými milicemi, které povstaly po pádu islámské teroristické organizace známé jako ISIS nebo Daeš. Za vlády ISIS byli křesťané křižováni a jezídské dívky nahé umísťovány do železných klecí a upalovány zaživa. I po vytlačení teroristických skupiny z regionu zanechaly popravy, stínání hlav, znásilnění a další brutality za sebou stále krvácející ránu.
Od doby, co byl ISIS poražen, se tyto menšiny pomalu, ale vytrvale snaží vrátit do svých rodných domů, s pomocí několika nevládních organizací, aktivistů za lidská práva a mezinárodních organizací, jako je Organizace spojených národů a Evropská unie.“
