Na základě zveřejněných nahrávek Júlia Šumana, které přispěly k odchodu Andreje Babiše z vlády, byla ustavena parlamentní vyšetřovací komise. Vznikla koncem května z popudu ČSSD s cílem prověřit případnou protiprávní manipulaci s policejními spisy a jejich zneužívání v politickém boji. Nyní se zadrhává a stále nemůže pracovat. Existuje dnes skutečný zájem koalice tyto nahrávky vyšetřovat?

Pro zřízení komise se vyslovili zástupci všech klubů s výjimkou hnutí ANO, části lidovců a Úsvitu. „Vyvolává to otázky, zda se Andrej Babiš nedopustil jednání, která by destabilizovala demokracii. Sám se zavázal k nezávislosti sdělovacích prostředků,“ prohlašoval tehdy jeden z navrhovatelů Lukáš Pleticha (ČSSD).

Euforie vyprchala

Komise může začít pracovat tehdy, až bude mít zvoleného předsedu. Ve středu se jej ve sněmovně už podruhé zvolit nepodařilo, přičemž Martinu Plíškovi (TOP 09) ke zvolení chyběl jediný hlas z potřebných 67. Částečně do volby hodil vidle protikandidát Jiří Štětina z Úsvitu, jenž ve druhém kole dostal 54 hlasy. To ovšem neomlouvá zjevnou nejednotu koaličních stran, pochopitelně s výjimkou hnutí ANO, které žádný zájem na vzniku komise nemá.

[ctete]124066[/ctete]

Podle posledních informací se uskuteční ještě jedna volba předsedy komise dne 12. července. Pokud ovšem nebude nikdo zvolen, komise už do voleb zasedat nebude. Vzhledem k euforii s jakou byla odhlasována, je tato ztráta tahu na bránu, zejména z řad ČSSD, poněkud zarážející a ve sněmovně převládá skepse. Ostrá kritika a volání po vyvození osobní odpovědnosti jsou ty tam.

Nejtvrdší kritik z řad sociální demokracie, ministr vnitra Milan Chovanec, který Andreje Babiše označil za „usvědčeného lháře“, se v posledních dnech odmlčel. „Jen on sám ví, kde všude se jeho manipulátorské schůzky konaly a kdo jim byl přítomen,“ komentoval v době vrcholící krize Babišovu snahu odvést pozornost od obsahu nahrávek.

„Je to závažné,“ komentoval v téže době situaci předseda lidovců Pavel Bělobrádek. „Pokud to není podvrh a to, co tam Babiš říká, skutečně řekl, pak by to byl skandál,“ uvedl a dodal, že šéf hnutí ANO po celou dobu koaličním partnerům lhal.

Důvody pro zřízení komise přitom byly pádné. Připomeňme si krátce, o co se tu hraje.

Šuman v Bratislavě

Anonymní skupina Július Šuman svoje jméno zvolila podle skutečné osoby, důstojníka Státní bezpečnosti, který měl Andreje Babiše osobně naverbovat pro činnost agenta s krycím jménem Bureš. „Vázací akt byl vykonán ve vinárně U obuvníka dne 11. 11. 1982 od 16.30 do 18.00 hod.,“ napsal v protokolu o získání agenta nadporučík Július Šuman ze XII. správy StB.

Babiš se začal soudit s bratislavským Ústavem paměti národa poté, co byl zveřejněn svazek agenta tajné komunistické policie Bureše vedený na jeho jméno. Právě bývalý důstojník StB Šuman byl jedním z klíčových svědků, kteří u soudu v Bratislavě popřeli, že by Andrej Babiš vědomě spolupracoval.

Druhým estébákem byl kapitán Andrej Kuľha, který v prosinci 1987 zpracoval záznam o přerušení spolupráce s agentem Burešem kvůli naplánovanému dlouhodobému pobytu v Maroku. „Agent přistupoval k tajné spolupráci odpovědně,“ hodnotil tehdy Burešův přístup. Podle dochovaných záznamů byl Bureš uveden ve dvanácti svazcích, což prakticky vylučovalo falšování jeho spolupráce.

Bratislavské soudy daly přesto za pravdu důstojníkům Státní bezpečnosti, což vyvolalo vlnu kritiky i ve slovenských médiích. Předseda správní rady Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák se však odvolal až k Ústavnímu soudu, který dosud nerozhodl. A dnes to podle všeho vypadá, že si za svoji snahu nevzdávat soudní spory s bývalými agenty vysloužil od slovenské vládní koalice vyhazov, přičemž střet s Babišem měl být neoficiálně poslední kapkou.

Výbušné nahrávky

Zatímco reálný Július Šuman Andreje Babiše přikryl, twitterový Šuman zveřejnil počátkem května tři výbušné nahrávky, které eskalovaly už tak ve sněmovně zjitřenou situaci kvůli korunovým dluhopisům.

Na první nahrávce šéf hnutí ANO častoval vulgárními výrazy nejen koaliční partnery, ale i své zaměstnance („jsou to idioti“). Ukázala se tak jeho pravá tvář, veřejně virtuálně nedeformovaná marketingovými specialisty. Závažnější byl jeho pokus o nátlak vyměnit jednoho z členů arbitrážního soudu při Hospodářské a Agrární komoře, Radka Pokorného, blízkého poradce premiéra Sobotky. Jeho odstranění měl zařídit prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý a Babiš se pohoršoval nad tím, že svůj údajný slib nesplnil.

[ctete]131460[/ctete]

Druhá nahrávka prokazovala Babišovu snahu ovlivňovat obsah Mladé fronty DNES, když bývalému redaktorovi Marku Přibilovi určoval, kdy mají být nasazeny kompromitující články proti ministrovi vnitra Milanu Chovancovi a ministrovi zdravotnictví Miloslavu Ludvíkovi. Jelikož autenticitu nahrávek přes různé bizarní výmluvy nepopřel, jednoznačně porušil svůj slib „na zdraví svých dětí“, že se do obsahu svých deníků míchat nebude.

Na třetí nahrávce Přibil nabízel majiteli vydavatelství Mafra části policejního spisu Beretta, zpracovávaného bývalým ÚOOZ Roberta Šlachty. Odtud přiznal svoje zdroje. Babišovi předložil protokol výslechu bývalého ředitele GIBS Dušana Brunclíka (který následně policejní výslech potvrdil) a sliboval, že sežene další. Manipulace se živým spisem ovšem zavání porušením zákona a nepřijatelným zasahováním do politické soutěže.

Uvolnění přetlaku

Na základě této nahrávky se rozjelo policejní vyšetřování. Stala se i impulzem pro vznik parlamentní vyšetřovací komise. Už příliš mnoho času nezbývá na to ukázat, zda se odchodem Bohuslava Sobotky z čela sociální demokracie skutečně nemění situace, jak to v posledních dnech vypadá. Po přesmyčce ve vedení totiž následují vstřícnější signály vůči Andreji Babišovi, se kterým ČSSD opět nevylučuje spolupráci.

Úměrně s touto změnou tlaku v politickém barometru by ovšem klesal zájem podstatné části ČSSD zprovoznit chod vyšetřovací komise.