Pavel Gorgulov spáchal roku 1932 atentát na francouzského prezidenta a byl popraven FOTO: archiv autora / koláž
FOTO: archiv autora / koláž
Před 88 lety byl v Paříži gilotinován ruský emigrant Pavel Gorgulov (1895–1932), který spáchal úspěšný atentát na francouzského prezidenta Paula Doumera. Méně známou skutečností ovšem je, že tento fanatik několik let žil, studoval a pracoval v Československu, kde dokonce plánoval atentát na T. G. Masaryka. Kdo byl Pavel Gorgulov? A jaká byla jeho kariéra atentátníka?
Na jihoruské Kubáni se 29. června 1895 narodil ve vsi Labinskaja neznámým rodičům chlapec. Před životem v bídě jej zachránil kozácký poddůstojník Timofej Gorgulov, který malého Pavla adoptoval a vychoval. Kariéra kozáckého synka měla směřovat k vojenské službě, a tak roku 1913 nejprve absolvoval vojensko-zdravotnickou školu v Jekatěrinodaru (dnešní Krasnodar v Ruské federaci) a pokračoval ve studiu na Lékařské fakultě Imperátorské Moskevské univerzity.
Jakmile vypukla první světová válka, nastoupil do armády a bojoval na západní frontě v Haliči, kde byl těžce zraněn na hlavě. To mělo zřejmě trvalé následky – u Pavla Gorgulova se objevila paranoia a další duševní poruchy, začal se například považovat za „pravého diktátora nacionální panruské strany“. Za bolševické revoluce a občanské války bojoval v letech 1918–1920 v řadách „bílé“ Dobrovolnické armády na Kubáni a Krymu, údajně byl nějaký čas i rudoarmějcem.
Po porážce protibolševických sil odešel roku 1920 do emigrace a usadil se v Polsku. Zde krátce spolupracoval s ruským teroristou Borisem Savinkovem, vůdčí osobností socialistů-revolucionářů, který jej přesvědčil o účinnosti terorismu v politickém boji. Právě Savinkov se ještě v Rusku setkal s T. G. Masarykem a údajně mu nabízel, že zorganizuje atentát na bolševického vůdce Lenina.
Od roku 1921 žil Pavel Gorgulov v Československu, kde v roce 1926 absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Jako praktický lékař působil například v Praze, Hodoníně a Přerově, prováděl tehdy ilegální potraty, z nichž některé ovšem skončily úmrtím pacientek.
Byl také literárně činný, přičemž jeho úsilí hraničilo s grafomanií. Vyznával ideu ruského mesianismu, podle níž „skytské“, „barbarské“ a „zdivočelé“ Rusko bylo nositelem prvotního duchovna, a mělo by proto zvítězit nad dekadentní západní civilizací. Publikoval především v olomouckém časopise „Skyt“, který sám založil, a roku 1929 mu vyšla hned dvě románová díla: „Kozačka Soňa. Hrdinka Velké ruské revoluce“ a „Syn jeptišky. Ruský filmový román“ (ten byl roku 1930 publikován též německy).
Postoje ruského emigranta Pavla Gorgulova se stále více radikalizovaly. Trápil se tragédií své vlasti a za hlavní viníky bolševického pekla v rozvráceném Rusku považoval evropské státníky, kteří podle něj nezasáhli včas proti Leninovi a jeho gangu. Jeho smutek se změnil v nenávist a obsesi, a proto se hodlal Evropě mstít…
Když mu byl roku 1930 v Československu soudně zakázán výkon lékařské praxe, vycestoval rozezleně s tzv. nansenovským pasem do Monaka, potřetí se oženil a odtud v roce 1932 odjel do Paříže, neboť prý chtěl vstoupit do francouzské Cizinecké legie. Také ve Francii získával v prostředí ruské emigrace stoupence pro své obskurní mesianistické ideje a mimo jiné tu v ruštině pod pseudonymem „Paul Brède“ vyšla i jeho podivná sbírka veršů a prózy „Tajný život Skytů“.
Jen málokdo z přátel rozervaného Pavla Gorgulova tehdy tušil, že se chystá k velké teroristické akci. Dne 6. května 1932 přistoupil v pařížském hotelu „Salomon de Rothschild“ k prezidentu Francouzské republiky Paulu Doumerovi a revolverem jej dvakrát střelil do hlavy. Atentát byl bohužel úspěšný, prezident již následující den svým zraněním podlehl.
Pachatel byl zatčen ještě na místě činu a během ostře sledovaného soudního procesu se snažil vysvětlovat své politické motivace. Atentát označoval jako pomstu Francii za její nečinnost ve válce Ruska proti bolševikům. Naopak francouzským tiskem byl označován za nebezpečného vůdce ruských fašistů. Pravdou je, že ve své megalomanii si Pavel Gorgulov představoval, že právě on by spolu s Mussolinim a Hitlerem mohl utvořit diktátorský triumvirát předurčený k ovládnutí Evropy a celého Západu…
Během vyšetřování našla pařížská policie v jeho bytě zápisky, z nichž vyplývalo, že chtěl zavraždit také německého prezidenta Paula von Hindenburga, stejně jako československého prezidenta T. G. Masaryka. K uskutečnění atentátu na našeho vrcholného státníka mu chyběl opravdu jen krůček… O sobotním večeru 14. června 1930 totiž Pavel Gorgulov číhal na železničním nádraží v Hrušovanech u Brna, kudy se ubíral T. G. Masaryk cestou na zámek v Židlochovicích. Gorgulov se ocitl v jásajícím davu kolem prezidenta republiky, v kapse měl revolver a byl připraven zabíjet… Jenže, jak vypověděl před pařížským soudem, v tom okamžiku se na něj Masaryk přátelsky usmál, a on proto upustil od svého vražedného záměru.
Názory psychiatrů na jeho duševní stav se rozcházely, podle jedněch byl Pavel Gorgulov blázen, podle druhých chladnokrevný fanatik. V červenci 1932 byl za vraždu francouzského prezidenta odsouzen k trestu smrti, nepomohly mu ani protesty Francouzské ligy pro lidská práva poukazující na jeho choromyslnost, odvolání bylo zamítnuto.
Ruský emigrant Pavel Gorgulov, který devět let svého života strávil v Československu, byl 14. září 1932 jakožto usvědčený terorista sťat gilotinou v pařížské věznici La Santé. Od jeho popravy právě uplynulo 88 let.
