Skrze televizi vstoupili i do českých obýváků. Děsí a o to mu jde.  Islámský stát (IS). Tak jsme si jej zvykli nazývat. Oč, respektive o koho jde?

Český islamofob zná rychlou odpověď. Zlo a nesnášenlivost jsou podstatou islámu. Každý muslim má tedy potenciál teroristy, jen zatím k činu nenašel dost motivace a odvahy.

Situace je ale (jako obvykle) složitější. Muslimové nejsou monstra, ale pouze lidé s běžnými starostmi. Islám je jim prostorem k životu, nikoli zlostnou ideologií. Islámský stát navíc založil nejen náboženský fanatismus jeho otců, ale i politické chyby, zlá vůle, sektářství, mocenský zápas, či nezájem světa.

Několik poznámek. Islámský stát se z valné většiny nachází v těch regionech Iráku a Sýrie, které obývají sunnitští Arabové. Důvod? Vládci zmíněných zemí sunnitské spoluobčany rozhodně nemilují, napak jim různě komlikují život. Útlakem sunnitů tak pomohli stvořit Islásý stát tito muži: irácký viceprezident, donedávna autoritářský premiér Núrí Malikí a syrský diktátor Bašár Asad. První je šíita a ti v Iráku vládnou. Druhý je člen náboženské skupiny alavitů, kteří pro změnu řídí Sýrii.

Jinými slovy: sunnitští radikálové sdružení v Islámském státu si jen vzali zemi i s jejími nešťastnými obyvateli, kterou jim svět nabídl. Mimochodem, šíité vládnou v Iráku od americké invaze (2003), respektive následných voleb. Asada drží u moci Rusové, na půdě OSN mu pomáhá i Čína.

V širším ohledu je bitva na Blízkém východě střetem mezi šíity (Írán, irácká vláda a jih země, libanonský Hizballáha, Asadův režim) se sunnity (zbytek regionálních hráčů, al-Káida, IS). Jde tedy o souboj dvou nejmocnějších větví islámu uvnitř islámu. Ještě přesněji: je to hlaně boj mezi lídry těchto větví.

Viděno ještě z jiného úhlu, Islámský stát a s nimi třeba Kurdové na severu Iráku právě překreslují hranice nadiktované Západem. Vznikají nové státy, rozpadají se staré.

K náboženské motivaci samotného Islásoého státu: ano, jeho vůdci jsou náboženští radikálové. Podle některých autorů mají i svá eschatologická očekávání. Věří, že z vraždění, chaosu abitev vzejde nový, jiný, Boží svět. Drtivá většina západních islamistů k Islámskému státu utíká právě s touhou zúčastnit se obřího, byť krvavého díla. Žádají ale i obdiv komunity. A někteří prostě milují dobrodužství. A další snad chtějí vraždit…

Jisté je, že tito militantní Zápaďané, kteří se nechali naverbovat, o islámu nevědí mnoho, často skoro vůbec nic. Na rozdíl od těch 1,6  miliardy muslimů žijících na této planetě, kteří ve standardním islámském prostředí vyrostli a dosud žijí a v drtivé většině nemají potřebu a ani nutkání někoho vraždit.

Klíčová je otázka, zda má IS šanci dlouhodobě přežít? V chodu jej drží jeho vnitřní dynamika. Pokouší se sice stabilizovat dobytá území, chce ale také napodobit rychlou expanzi ranní muslimské obce. Radikálové proto s nadšením přijali zprávu, že se k IS deklarativně přidávají skupiny z jiných koutů světa. Namátkou z egyptského Sinaje, Lybie (zde kontrolují přístav Darná), Afghánistánu, Severní Afriky.

Lze tedy předpokládat, že skončí-li expanze Islámského sátu, znamená to jeho konec. Jistě v nynější, radikální podobě. V jaké fázi se ale nyní IS nachází? Těžko říci. Na duben, či na květen prý chystají spojenci velkou pozemní ofenzívu proti Islámskému státu. Z historie tušíme, že tlak zvenčí může IS ještě více stmelit, jeho radikální jádro by zničila naopak nuda, rutinna a nutnost smířit se s okolím.

Objevil se názor, podle kterého je nynější příklon ke striktnímu islámu, respektive radikalismu konzervativní reakcí na rychlou modernizaci, kterou v posledních desetiletích prošel na změny málo připravený islámský svět. Jde tedy možná o poslední záchvěv extremismu, který přežije již jen umírněná, modernější podoba náboženství. To ukáže následující vývoj. Nelze ale hrozit představou, že celý islámský svět v sobě chová svoji extrémní a radikální tendenci. Z řádění radikálních husitů, kteří rovněž očekávali konec světa, také nelze odvozovat charakteristické rysy celého křesťanstva.

IS je bezpochyby hrozbou. Především pro okolí: Libanon a Jordánsko. Skrze své emisary ale může terorem zneklidňovat i Západ. Podobně jako třeba svého času právě husité, také IS představuje vychýlení od dobového civilizačního standardu. Krutost IS je záměrná: má posloužit Božímu záměru i tím, že zastraší protivníky venku i doma.

Část českých politiků využila krutosti Islámského státu a teroristických útoků v Evropě k rozpoutání protiislámské kampaně, kterou naše společnost dosud nezažila. Věrni svým instinktům a vedeni Milošem Zemanem, excelovali v populismu i nevědomosti. Je třeba opakovat, že nejočetnějšími oběťmi Islámského státu jsou především muslimové. Zajatý jordánský pilot, který uhořel v kleci, byl rovněž oddaný muslim. Piloti (i pilotky) z islámských zemí při náletech na Irák a Sýii denně riskují, že jim radikálové připraví stejný osud jako jejich jordánskému kolegovi. Kurdové, kteří s IS bojují a jsou teď miláčky Západu,  patří z drtivé většiny k sunnitským muslimům, byť je jejich pojetí víry liberálnější.

A jsou to zase jen sami muslimové, kdo dokáže Islámský stát definitivně zneškodnit.

 

Autor, známý pod svým internetovým jménem jako „pawluscha nowotny“, pracuje pro Českou televizi

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner