Profesor Pavel Pafko se nechal před kamerami ve Fakultní nemocnici Motol očkovat proti nemoci covid-19. V rozhovoru pro Revue FORUM se pozastavil nad tím, čemu všemu jsou lidé v souvislosti s vakcinací schopni uvěřit, a to včetně nesmyslů o čipech, které by očkované měly sledovat. Podle Pavla Pafka je fakt, že máme vakcínu k dispozici takto rychle, velice dobrá zpráva. A je třeba proočkovat co nejvíce lidí, zejména kvůli ochraně ohrožených skupin obyvatel.

Když jste se nechal očkovat proti koronaviru, říkal jste novinářům, že lidé často začnou věřit doktorům, až když se sami ocitnou na jednotce intenzivní péče. Promoval jste v roce 1963. Vnímal jste to takto vždycky, nebo situaci zhoršily například sociální sítě?

Když se podívám obecně na prevenci, zdá se mi, že si mladá generace na rozdíl od nás starších více uvědomuje hodnotu svého zdraví, a podle toho se snaží korigovat svou životosprávu. Mohu to ukázat na mnoha příkladech. Tolik holek a kluků, mužů a žen, kteří dnes běhají po ulicích… Já a můj děda jsme bývali raritní a lidé kolem nás měli za blázny. 

Bydlím vedle podolského bazénu, kde otevírají v šest hodin ráno. Dříve tam tou dobou stály dvě šestsettřináctky, soudruh generální a jeho sekretářka plavali v prázdném bazénu. A dnes tam přijedou mladí lidé a ještě než jdou do zaměstnání, skočí do vody a zaplavou si. To je jasně vidět. Starší generace hleděla na své zdraví jako na zimník, který když se umaže, odnese se do čistírny. Mladá generace si uvědomuje to, co si uvědomují mladí lidé po celém světě. Zdraví je v konkurenci, která ve společnosti existuje, absolutně základní hodnotou. Obrazně řečeno – jakmile začnete kašlat, jste převálcovaná. 

V současné situaci je ale potřeba, aby na zdraví myslela spíše generace starší, protože je daleko ohroženější pandemií covidu-19.

Ano. Nejsem epidemiolog, jsem chirurg. Dívám se na tuto problematiku jako občan a lékař. Je třeba upřednostnit lidi, kterým hrozí větší riziko. Sem patří staří lidé, lidé polymorbidní, tedy takoví, kteří mají další nemoci. Obecně se zdůrazňuje hypertenze, diabetes a obezita. Tito pacienti jsou ve větším riziku stejně, jako když jdou na operaci žlučníku, křečových žil nebo kýly. Starým a nemocným vždy hrozí větší riziko. Nákaze koronavirem je u nich proto nutno předcházet.

REVUE FORUM OBJEDNÁVEJTE ZDE

Jak velké procento těch, kteří patří do rizikových skupin, by mělo být naočkováno, aby byli v bezpečí?

To se nedá říci. Obecně platí, že čím více očkovaných bude, tím více lidí ochráníme před možnými komplikacemi a před případným zápasem o život na jednotkách intenzivní péče. Jednoduše řečeno: co nejvíc. Vrcholem ledovce jsou lidé po transplantaci. Ti mají omezenou imunitu, protože dostávají léky, které ji snižují. Pro příklad – profesor Robert Lischke, který nyní provádí transplantace ve FN Motol, uvedl, že se koronavirem nakazilo devatenáct pacientů po transplantaci. A pět jich zemřelo! Každý čtvrtý. To jsou velmi vážné věci, které si lidé neuvědomují. Nejde navíc jen o transplantace, ale i o pacienty, kteří mají různé poruchy imunity. Ty je třeba maximálně chránit. Opravdu stačí málo a takoví lidé budou umírat. Když strčíte do silnějšího člověka, který stojí rozkročmo, ustojí to. Když ale někdo stojí na jedné noze, může stejné postrčení znamenat jeho pád.

Obáváte se toho, že občany od očkování odradí dezinformace? Kromě jiného už můžeme na internetu číst, že předseda vlády si nenechal doopravdy píchnout novou vakcínu, a mnoho dalšího.

Nemyslím si to. Věřím ve zdravý lidský rozum. Postavení se proti očkování má emocionální původ, nemá racionální pozadí. Když řeknu, že mi někdo píchnul vodu do ramene… To taky mohu říci, že mi píchli tekuté zlato. Ale racionální by bylo, kdybych to prokázal. Ke všem problémům v životě přistupujeme jak racionálně, tak emocionálně. A bohužel většinu z nich řešíme právě emocionálně. Proti emocionálním argumentům, které říkají, že si premiér nechal píchnout vodu, stojí racionální argument. Firma Pfizer v létě na více než čtyřiceti tisících dobrovolníků testovala účinnost své vakcíny. Naprosto jasně se ukázalo, že snížení počtu infikovaných je zásadní a že je účinná ve dvou dávkách přes devadesát procent. Po jedné dávce bylo infikovaných méně téměř o polovinu. Když byla vakcína takto vyzkoušena, reagovala na to Evropská léková agentura, která na základě toho dala vakcíně razítko. To je objektivní fakt. Ano, mohou tady být subjektivní názory. Musel jsem se smát tomu, když jsem slyšel, že se do vakcinační látky dávají čipy, aby očkovaní mohli být sledováni. To jsou takové hlouposti, že normální člověk by jim nikdy nemohl věřit. Vykládají je lidé, kteří si možná ani neuvědomují, že v ruce nosí mobil a že sledování jejich pohybu je už dávno možné. Tihle lidé najednou říkají, že kdo se nechá očkovat, budeme o něm vědět, jestli je na Václaváku nebo na Smíchově. To je neuvěřitelné.

Objevují se informace o tom, že některé země budou vyžadovat tzv. covidpas nebo nějaké potvrzení o očkování. Co tomu říkáte vy? Byla by to efektivní cesta?

V Evropě do této doby onemocnělo asi 25 milionů lidí. Evropa má 500 milionů obyvatel. To se stalo za rok. Jestli se lidé nebudou očkovat, koronavirus tady bude ještě desetiletí. Očkovací látka je naší nadějí, jedinou nadějí na návrat do normálu. Kdyby se tomu nechal volný průběh, potrvá to celá léta. Na koronavirovou infekci nemáme žádný bezpečný lék. To je velmi podobné, jako to bylo u dětské obrny. Na tu dodnes lék nemáme, ale vakcína bez nadsázky zachránila lidstvo. Angličan Jenner na konci 18. století začal očkovat kravskými neštovicemi lidi, aby právě neštovice nedostali. Tato nemoc měla smrtnost dost blízkou moru. A dnes na neštovice v Evropě už nikdo neumře. Medicína nezná jiný postup, který by zachránil tolik lidských životů jako očkování. Jde o více zachráněných životů, než byla úmrtí v obou světových válkách. Pochybovat o očkování je chyba. Ano, u koronaviru nemáme dlouhé sledování, protože vakcína byla vyvinuta na jaře a testovala se v létě. Nikdo nemůže říct, co bude za tři nebo čtyři roky. Ale to bychom nemohli dělat vůbec nic, kdybychom takhle uvažovali. A takhle je potřeba uvažovat o všem, i o cestování.

Co říkáte argumentu, že vakcína byla vyvinuta příliš rychle, a proto se jí nedá věřit?

Klinické a laboratorní zkoušky proběhly tak, jak měly. Jinak by vakcína nebyla povolena. Pustit něco do celého světa, aniž by to mělo jasné povolení, to by se bez ověření nemohlo stát. Že to bylo rychle? To je velmi pozitivní! Když pandemie začala, hovořilo se o tom, že vakcína přijde za rok nebo dva. Donald Trump bojoval o to, aby byla ještě před volbami. Ve skutečnosti jde o důsledek globalizace. Firmy a instituce napříč světem se spojily, a proto efekt jejich práce může být rychlý.

Dá se tedy říci, že z toho máte radost?

Obrovskou! Opravdu nerozumím těm pětačtyřiceti procentům Čechů, kteří podle průzkumu očkování proti koronaviru hodnotí negativně. Myslím si, že tito občané mají tyto názory na základě dezinformací a na základě emocí, nikoli na základě racionality.

Celý rozhovor čtěte v aktuálním čísle Revue FORUM. Kupujte v trafikách nebo ZDE.