Pavel Rosenbaum (†1941) z Úval a jeho po 80 letech nalezený hrob

Hrob Pavla Rosenbauma na pražských Olšanech a někdejší Rosenbaumův statek v Úvalech, dnes centrum „Pětašedesátka“  (Lenka Mandová/Město Úvaly)

Hrob Pavla Rosenbauma na pražských Olšanech a někdejší Rosenbaumův statek v Úvalech, dnes centrum „Pětašedesátka“ | FOTO: Lenka Mandová/Město Úvaly

Město Úvaly se nachází v úvalu mezi Labskou nížinou na severu a členitým Posázavím směrem na východ hned za Prahou. Lidé se zde do sociálně-společenských změn po roce 1948 živili zemědělstvím, zakládali menší řemeslnické dílny i střední podniky, pracovali u železniční dráhy. Obyvatelstvo hovořilo až na výjimky česky včetně pětadvacetičlenné židovské komunity.

K nejbohatším a společensky nejaktivnějším rodinám patřili Rosenbaumovi, kteří vlastnili v Riegrově ulici čp. 65 statek s polnostmi, přičemž v místech dnešního rybníka zvaného Horní úvalský („Nad Lhotákem“) založili kolem roku 1850 cihelnu. V roce 1921 převzal Pavel Rosenbaum (1890–1941) od svého otce cihelnu a pece nechal přestavět podle plánu svého bratra Ing. Antonína Rosenbauma, jenž následně odjel do Ameriky.

Pavel se oženil s Bedřiškou a s dcerou Evou a synem Jiřím cvičil v Sokole, podobně jako jeho otec, který byl dokonce náčelníkem místních hasičů. Do synagogy nechodil. Byl bohatý, úspěšný, pohledný a společensky se angažoval v české obci. Jenže od června 1939 začaly i v protektorátních Úvalech platit norimberské zákony.

Když byl 1. září 1939, v den vypuknutí druhé světové války, Pavel Rosenbaum na vrcholu sil, zahájili němečtí nacisté v rámci akce Albrecht der Erste zatýkání aktivních osobností českého národa včetně sokolů. V Úvalech byli takto „preventivně“ zatčeni statkář Pavel Rosenbaum a učitel a náčelník Sokola Josef Jánský, jehož nacisté naštěstí propustili.

Banner Nová Orientace Solženicyn a Putin – přátelské setkání v Moskvě (2000) (flickr.com)

Pavel Rosenbaum byl v prosinci téhož roku odvlečen s dalšími vězni v ochranné vazbě do koncentračního tábora Sachsenhausen a v září 1940 už jako „Jude“ do Dachau. Nebyl praktikujícím židem, jeho jméno ani není napsáno na zdi Pinkasovy synagogy, v archivu Židovského muzea se před lety jeho datum úmrtí nepodařilo najít. Kdo by pomyslel na existenci hrobu.

Požádala jsem proto Internationaler Suchdienst v německém Arolsenu o vyhledání příslušných archiválií a odpověď tamějších pracovníků byla přesná a překvapující.

Pavel Rosenbaum zemřel 10. ledna 1941 v Dachau a jeho tělo bylo spáleno v krematoriu v Mnichově. Ve správě mnichovského lesního hřbitova Perlacher Waldfriedhof nalezla americká okupační správa lístky se jmény 552 vězňů všech národností s informací, že urna č. 316 s popelem Pavla Rosenbauma byla 10. února 1941 odeslána správě židovského hřbitova v Praze 5.

Karlovo náměstí v Praze – jezuitský kostel sv. Ignáce a socha Elišky Krásnohorské (FORUM 24 (Alena Spálenská))

Starý židovský hřbitov v pražském Josefově se však od konce 18. století neužívá. V úmrtním seznamu z Dachau bylo napsáno, že adresy rodičů a manželky nejsou známy, takže lze předpokládat, že rodina nesměla Pavlovi psát ani posílat balíčky, nebyla tedy nacisty informována. Židovská správa v Praze ale měla kontakty na Židovskou obec Český Brod-Přistoupim, jejímiž členy byl zbytek Rosenbaumovy rodiny.

Manželka Bedřiška se synem Jiřím a Rudolfem Weilem z Prahy směla uložit popel svého manžela na Novém židovském hřbitově na Olšanech ve starém urnovém háji do hrobu s touto lokalizací: číslo sekce 902-část, A00-číslo 047. Náhrobní žulová deska nese nacionále psané latinkou bez hebrejských nápisů: Pavel Rosenbaum, statkář z Úval, 28. 12. 1890 – 10. 1. 1941.

Objevení hrobu po 80 letech je velkým překvapením, ba až kuriozitou. Po tak dlouhé době byl v Praze objeven hrob úvalského Žida, vlasteneckého Čecha, jenž v časech nacistické perzekuce zahynul v koncentračním táboře. Proti židovské tradici bylo tělo Pavla Rosenbauma spáleno a stalo se tak zápalnou obětí čili holokaustem, ačkoliv onu tragédii evropských Židů výstižněji označujeme jako šoa (zkáza).

Zaslání popela do Čech bylo výjimkou, snad proto, že šlo o vězně v ochranné vazbě a nejednalo se o odsouzeného. Vše se událo na začátku roku 1941, kdy byli nacisté na vrcholu sil.

Obec Česká Čermná na Náchodsku (Fotosbírka Miloše Doležala)

Ostatní příslušníci rodiny Rosenbaumovy žádný hrob nemají, na místním hřbitově jim spoluobčané v roce 2010 postavili památníček s jejich jmény. Všichni Židé z Úval byli odvlečeni 5. 6. 1942, manželka Bedřiška Rosenbaumová a do Českého Brodu krátce provdaná dcera Eva Orlíková zahynuly 12. 6. 1942 v koncentračním táboře Trawniki, sedmnáctiletý syn a gymnazista Jiří pak 6. 9. 1942 v Majdanku.

Jejich statek byl přestavěn a slouží administrativním a kulturním účelům pod názvem Pětašedesátka. Cihelna zanikla, pole byla v 50. letech združstevněna. Název Rosenbaumův statek však starousedlíci používají dodnes.

PhDr. Lenka Mandová je historička, germanistka a turistická průvodkyně, vydala například knihu Čsl. legionáři a Úvaly a monografii Od Panenství k Divokému západu o životě spisovatelky Marie Majerové.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]