Mezi mnoha uměle vyfabulovanými a prázdnými aférami kraluje aféra, která je svým obsahem zatím zřejmě ta vůbec nejprázdnější. Jde o zprávu reportéra Janka Kroupy z redakce Seznam Zprávy, podle níž byl šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petr Mlejnek v kontaktu s ústřední postavou kauzy Dozimetr – podnikatelem Michalem Redlem. Ten dříve udržoval také vztahy s Radovanem Krejčířem.

Šéf civilní rozvědky by jistě měl být nezpochybnitelný a dlouholetý důstojník bezpečnostních složek. Ministr vnitra Vít Rakušan nepostupoval příliš chytře, když do této pozice vytáhl člověka z byznysu. Česká žurnalistika ale vykazuje děsivé sklony, když jsou novináři schopní udělat skandál z toho, že se někdo s někým zná z pracovních schůzek.

Představme si, že by vyšla v médiích zpráva: „Šokující zjištění! Prezident republiky se dlouhá léta stýkal s trestně stíhanou osobou.” Tou osobou, která figuruje hned v několika kriminálních kauzách, je náš bývalý premiér Andrej Babiš. Styky s Babišem tu měl a má kdekdo. Společenská nebezpečnost Andreje Babiše je asi tak tisíckrát vyšší než nebezpečnost obskurního podnikatele Redla.

Vít Rakušan nemá dobré období. Jeho strana je v těžké defenzivě kvůli mediálnímu pranýřování. Silně přestřelená kauza Dozimetr uškodila Starostům a nezávislým opravdu hodně, což bylo zjevně od začátku jejím cílem. Faktickou chybou Víta Rakušana je ale pouze to, že mu jeho osobní vlastnosti, které můžeme chápat třeba jako slušnost a zdrženlivost, brání udělat si v resortu pořádek.

Přitom je třeba říci, že STAN je funkční součástí koalice, která dělá dobrou práci pro Českou republiku. Není žádný důvod ustupovat opozici, která chce STAN a celou vládu zničit. Není důvod si nechat od trestně stíhaného Babiše vnutit pocit viny za kauzy, které nemají ani zdaleka relevanci kauz bývalého premiéra. Hon na Rakušana je směšný.