Právník a bývalý poslanec Evropského parlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL) FOTO: Evropský parlament
FOTO: Evropský parlament
Česká republika má dvě možnosti. Buď bude auditní zprávu Evropské komise ohledně premiéra Andreje Babiše rozporovat, nebo bude protiprávně vyplacené částky vymáhat zpět, řekl v rozhovoru pro deník FORUM 24 právník a bývalý europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). První varianta však podle něj povede k soudnímu sporu před Soudním dvorem Evropské unie, a v takových případech prohrává Evropská komise jen ve velmi malém procentu případů.
Co z pohledu našeho práva vlastně znamená takhle konkrétní závěrečná zpráva k auditu Evropské komise?
Zpráva znamená, že v důsledku střetu zájmů premiéra Andreje Babiše nemá jím ovládaná – i přes existenci svěřenských fondů – společnost Agrofert od 9. února 2017 nárok na dotace z unijního rozpočtu v tom rozsahu, v němž odporuje unijnímu nařízení.
Nyní není ještě úplně jasné, o jak velkou finanční nesrovnalost se jedná. V auditu zmiňovaných celkem 283 milionů korun se týká pouze vzorku projektů, které před dvěma lety auditoři kontrolovali. Celkově se bude jednat o mnohonásobně více finančních prostředků. Kvalifikovaný odhad v případě tohoto auditu – strukturálních fondů – je několik miliard korun s tím, že menší část prostředků byla EU certifikována, větší část proplacena ze státního rozpočtu a menší část je pouze v procesu realizace.
Zpráva Komise správně hovoří i o porušení českého práva. K tomu s oblibou premiér Babiš říká, že Komise se nemá co vyjadřovat k českému právu, což ale není pravda. Česká úprava v oblasti unijních dotací je ve své podstatě navazujícím prováděcím předpisem k unijnímu nařízení, takže nejen nesmí tomuto nařízení odporovat, ale také podléhá přezkumu unijních orgánů. Jelikož Komise proplácí dotace České republice zpětně – a ta je již Agrofertu proplatila – musí Česká republika, vzhledem k povinnostem řádného hospodáře, protiprávně vyplacené částky vymáhat zpět.
Jaké by nyní měly následovat kroky?
Česká republika má dvě možnosti. Buď auditní zprávu rozporovat, což v posledku povede k soudnímu sporu před Soudním dvorem EU. A to s vědomím rizika, že když už se Komise pustí do soudního sporu, tak prohraje jen ve velmi malém procentu případů (s tím má Česko už značné zkušenosti). Nebo bude protiprávně vyplacené částky vymáhat zpět. Žalobu může ovšem podat jak Česká republika, tak Komise v případě absence nápravy z české strany.
Co závěrečná zpráva znamená pro premiéra Andreje Babiše?
Několik věcí. Zmenšení jeho majetku a velmi vážné problémy pro přeúvěrovaný Agrofert. Dále ztrátu již tak pošpiněné reputace mezi kolegy premiéry v Evropské radě, což poškozuje celou Českou republiku. Ve výsledku si premiér bude muset vybrat, zda Agrofert prodá nebo odejde z vlády. Teoreticky, pokud Agrofert, resp. Babiš, v žádostech o dotace uvedl nějaké lživé informace, nelze vyloučit ani další trestní stíhání.
Bude tedy podle vás muset Agrofert nějaké dotace vracet?
Agrofert by dotace vracet měl, rozhodovat o tom formálně musí ten státní orgán, který dotaci již vyplatil. Ustáleným zvykem – což není českou legislativou dáno – je, že bude jednotlivými řídící orgány programů vyzván k vrácení dotací již proplacených a u těch neproplacených budou finálně pozastaveny. Pokud k dobrovolnému vrácení na výzvu nedojde, projektové složky se předají na finanční úřady a ty v rámci daňového řádu již vyplacené dotace celkem snadno vymůžou. A to včetně možnosti celkem velkých úroků a penále. Agrofert se pravděpodobně poté bude bránit u českých soudů. Zde je zvykem, že české soudy řeší spíše formálně-právní náležitosti než věcné. Většinou fandí příjemcům, ale přesto je zde pravděpodobné, že Agrofert spíše neuspěje.
Může Česká republika závěry auditu Evropské komise ignorovat?
Jen teoreticky. Hrozí totiž, že v případě české nečinnosti by Komise mohla dojít k závěru, že vzhledem k postavení premiéra Babiše a jeho chapadlům nepředstavuje Česká republika prostředí, do něhož mohou unijní dotace obecně směřovat. Proto by mohla dočasně – do vyřešení věci – pozastavit proplácení i dalších, ne-li všech dotací. Existuje totiž reálně riziko, že Komise na konci programového období může pozastavit certifikaci některých nebo všech EU programů. V důsledku to může znamenat, že Česko nestihne vyčerpat desítky miliard a přijde o ně. Podobné se stalo v ROP Severozápad.
