Pavel Tykač FOTO: PR Czech Coal Group, se souhlasem
FOTO: PR Czech Coal Group, se souhlasem
Teoreticky nemusí majitel zasahovat do obsahu média, které vlastní, a může dopřávat jím zaměstnaným novinářům plnou svobodu. V praxi si to popravdě ale neumím představit. Protože i kdyby taková situace nastala, nemůže novinář, který má alespoň zbytky profesní slušnosti, zároveň psát o případných lumpárnách majitele listu a zároveň od něj za to brát peníze. Takže přechod vlastnictví MAFRA do rukou jiného miliardáře asi nebude velkou změnou. Změnou však je, že by se tou akvizicí dostal velmi významný podíl českých médií pod kontrolu podnikatelů ve fosilní energetice.
V rozhovoru pro iRozhlas multimiliardář Pavel Tykač sdělil posluchačům, že uvažuje o koupi vydavatelského domu MAFRA, který dnes patří Andreji Babišovi – ale on jej samozřejmě svěřil fondům! Po takové transakci by se znepokojivě velký podíl českých médií dostal do rukou majitelů, kteří podnikají i ve fosilní energetice.
Blahoslavený Jaroslav Plesl
Když koupil Andrej Babiš mediální dům MAFRA, brzy následoval očekávaný vývoj: Jeho noviny přestaly být novinami a staly se marketingovým nástrojem k prosazování Babišových zájmů či maskování jeho malérů. Namátkou: Před pěti lety proběhly velké protesty proti zvolení mlátičky Veřejné bezpečnosti – komunistické policie – Zdeňka Ondráčka, který byl tehdy poslanec za komunisty, na místo šéfa výboru pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Šéfredaktor MF DNES věnoval titulní stranu jím vedeného Babišova listu testu autolékárniček. Také jsme mohli slyšet skrytou nahrávku rozhovoru Andreje Babiše s novinářem Markem Přibilem. Andrej Babiš je jedním z největších zpracovatelů řepky u nás, a také její velký pěstitel. V květnu 2018 vychází v MF DNES článek „Nejlepší med je z řepky. Lidé tomu ale nevěří“. A podobných excesů úplně náhodou ve prospěch pana velkouzenáře zmapovalo v produktech MAFRA Forum více. Je jich celý katalog.
Personálně je vše k prodeji MAFRA připraveno, Jaroslav Plesl je špičkový profesionál a dovedl by jistě snadno řešit nové úkoly a požadavky, které by před něj obchodní transakce a nový majitel listu postavily. Pro inspiraci si mu dovolím navrhnout otvírák „Nejlepší kouř je z hnědého uhlí. Lidé tomu ale nevěří“. Ale ani personální odhodlání redakce MF DNES by nemusela být plnou zárukou, že bude MF DNES pilně hájit zájmy majitele – oligarchy. I v oligarchizovaných médiích existuje výjimka.
Bakala nezasahuje
Nemohu si odpustit vstupní odstavec, protože jsem se s těmi postiženými několikrát osobně potkal, mluvil s nimi, a osobně viděl, co předvedl pan Bakala ostravským horníkům. Pro mladší, co to nepamatují: Slíbil jim veřejně odprodej firemních bytů, ve kterých bydleli, když kupoval ostravskou firmu i s těmi byty pro zaměstnance, lidé do oněch bytů investovali často všechny své úspory, a Bakala slib nedodržel. Byly to desítky tisíc chudých udřených lidí. Moje druhá manželka byla z toho kraje, a já s několika z nich mluvil osobně. Nikdy na hořkost v jejich očích nezapomenu. Za celou dobu, co vlastní svá media, jsem však neviděl ani v těch jeho médiích, ani neslyšel v novinářských drbech, že by jakkoliv do chodu a obsahu svých titulů zasahoval.
Tykač je „uhlobaron“
V případě prodeje vydavatelství MAFRA nelze nad transakcí mávnout rukou a říct si „holt to teď má nějakej jinej Babiš“. Záměr Pavla Tykače ve mně vyvolává obavu především z potenciálně obrovské mediální moci oligarchů podnikajících v energetice.
Jeden mediální dům už podnikateli v energetice patří. Klimaaktivisté ze skupiny Re-set o něm – Danielu Křetínském, majiteli největšího energetického holdingu v Česku – loni v listopadu vydali zprávu „Fosilní hyena: Jak EPH Daniela Křetínského ničí klima, profituje z energetické chudoby a ohrožuje demokracii“. V té zprávě konstatovali, že EPH je jedním z největších (tuzemských) producentů emisí skleníkových plynů. Aktivisté, byť by to pro lepší čitelnost textu bylo dobré, neuvedli, že ideologicky patří k ultralevici, jsou sociologickým termínem tmavozelení. Také nespecifikovali, jakým mechanismem produkují hyeny CO2, a měli by se jim za to srovnání omluvit. Ale Křetínský skutečně – mají to i napsáno na webu – je předseda představenstva Energetický a průmyslový holding, a.s. A vedle toho – to je i na Wiki – „Křetínský je též spolumajitelem někdejšího vydavatelství Ringier ČR (Blesk, Reflex, deník Sport, deník E15), přejmenovaného na Czech News Center.“
O potenciálním novém majiteli vydavatelství MAFRA Wikipedie píše: „Pavel Tykač je český podnikatel a investor s dlouhodobými zkušenostmi v sektoru energetiky. V současnosti je jediným majitelem Sev.en, významného hráče na českém energetickém trhu.“ Pokud nyní Pavel Tykač skutečně od Babiše MAFRU koupí, budou dva velké mediální domy ve vlastnictví oligarchů podnikajících ve fosilní energetice.
Taková synergie obchodních zájmů a kontroly médií, jaká by po převzetí MAFRA Tykačem nastala, je bezprecedentní. Absolutně odmítám Pavla Tykače odsuzovat předem. Nevím, zda by ve svých médiích potlačoval pravdu o klimatické hrozbě či zda by v nich vycházely články, že kysličník uhličitý je mentálně postižený. Ale tu hrozbu vnímám jako zásadní a obávám se, že klade na neoligarchizovaná média důležitý úkol. Sledovat, jak se MAFRA pod novým majitelem bude chovat, a když to bude nutné, uvádět věci na pravou míru stejně, jako když bylo vydavatelství v majetku řepkového velkouzenáře Babiše. Ale ani to nezajistí, aby oligarchizovaná média byla plně věrohodná.
Vstanou noví vydavatelé
Ať už Pavel Tykač nakonec vydavatelství MAFRA koupí, nebo nekoupí, značná část našeho mediálního trhu zůstane v rukou oligarchů. Ať už by se Pavel Tykač jako nový majitel choval ke svým novinám a novinářům jako Babiš, nebo jako Bakala, ten úplně prvotní problém zůstane zachován. MAFRA bude stejně jako dnes v rukou miliardáře, který má desítky či stovky dalších obchodních zájmů. Takže je doslova u každého článku v takových novinách nutné se zamyslet, jestli nepíše o něčem, co se týká podnikatelských aktivit majitele. Jestli ten text je, nebo není „cinknutý“ ekonomickými zájmy vlastníka. A podobnou úvahu je potřeba dělat nad jedním každým textem jednoho každého oligarchy drženého média. A tento problém je systémový, neodstranitelný.
Cesta ven je jediná: Nové a čistě vydavatelské domy, jejichž majitelé prostě žádné další obchodní a podnikatelské aktivity nemají. Záměrně nepíšu o tom, že by ti vydavatelé měli být chudí, ve věrohodnosti média nehraje majetek majitele roli. Ti vydavatelé by mohli být i velmi bohatí – ale neměli by mít jiné podnikatelské aktivity. Neměli by mít elektrárny, neměli by mít masokombináty, neměli by mít plynová potrubí ani síť reprodukčních klinik. Protože mají-li je jako dnes, tak se musí k jejich médiím přistupovat s extrémní nedůvěrou. Záměrně jsem jmenoval odvětví, kde někteří dnešní či možná příští mediální oligarchové podnikají. A těch odvětví jsou desítky a desítky dalších. Takže k jakémukoliv článku na některé z těch témat v jejich novinách je potřeba přistupovat jako k možné skryté reklamě, zkreslení, či jiné podpoře podnikatelských zájmů jejich majitelů. Řešením skutečně vážného problému oligarchizovaných médií je vznik nových vydavatelských domů, které budou vydávat noviny a časopisy, ale nebudou vedle toho podnikat v desítkách dalších odvětví včetně řepky a špekáčků.
