Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nepodá správní žalobu kvůli podezření ze střetu zájmů premiéra Babiše. Neshledal v této věci závažný veřejný zájem, což vyvolává pochybnosti. Zeman upřednostnil Babišovy zájmy před veřejným zájmem a nevyšel mu vstříc poprvé.
Nejvyšší státní zastupitelství se zabývalo podnětem, který k němu podala organizace Transparency International a senátor Lukáš Wagenknecht, aby přezkoumalo rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje z loňského září, kdy zastavilo přestupkové řízení ve věci premiéra Andreje Babiše. Týkalo se podezření, že porušuje zákon o střetu zájmů a nadále ovládá média spadající pod holding Agrofert.
Právní názor Agrofertu
Středočeský krajský úřad je odvolacím místem, kam se obrátili Babišovi právníci poté, co místně příslušný Městský úřad v Černošicích rozhodl v jeho neprospěch. Krajští úředníci se ztotožnili s právním názorem Agrofertu. Premiérovo vlastnictví mediálních společností se prý neprokázalo a přestupek se tedy nestal.
Situaci mohl zvrátit nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který má v pravomoci podat správní žalobu, aby problém rozřešil nezávislý soud. Neučinil tak s diskutabilním zdůvodněním, že v této věci neshledal závažný veřejný zájem, přestože se jedná o významného představitele veřejné moci.
Právě toto zdůvodnění vyvolává negativní reakce. Co závažnějšího může být ještě předmětem veřejného zájmu než podezření ze střetu zájmů předsedy vlády, jímž se v souvislosti s dotacemi vážně zabývají i evropské instituce?
Není veřejný zájem?
Zemanovo rozhodnutí je podle kritiků dalším dokladem ovládnutí státu premiérem Babišem. Důvodů podat správní žalobu by se totiž našlo dost. A to i přesto, že pojem veřejného zájmu není v zákonech upraven a záleží čistě na úvaze nejvyššího státního zástupce.
Obsah pojmu veřejný zájem řeší četná judikatura. Z té vyplývá, že se jedná o zájem celé společnosti na dodržování jistých hodnotových pravidel. Podle Nejvyššího správního soudu musí být veřejný zájem formulován podle konkrétní situace.
V tomto případě by závažným veřejným zájmem mohly být důvody ochrany rovnosti politické soutěže, objektivity médií vlastněných významným politikem, ale i ochrany nezávislého rozhodování správních orgánů.
Středočeský krajský úřad vede hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová, která je místopředsedkyní hnutí ANO, o jehož šéfovi úřad rozhodoval. Nezklamala, včas provedla reorganizaci a vyměnila zaměstnance, kteří se odvoláním zabývali. O nezávislý výkon státní správy, nepodléhající politickému vlivu, nemohlo jít ani omylem.
Vágní pojem veřejného zájmu je problém, protože si ho mohou orgány činné v trestním řízení vykládat po svém, jak se jim to hodí. Za veřejný zájem mohou být považovány nelegální úniky informací ze živých policejních spisů, včetně odposlechů, do médií.
Po Babišově boku
V posledních letech tyto úniky hojně využívaly právě Babišovy deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny, jejichž redakce, styl a obrana zájmů majitele se nezměnily ani po formálním vložení do svěřenského fondu. Nikdo nenese odpovědnost, ani pokud se následně trestná činnost poškozených neprokáže.
Nezákonné úniky se nejčastěji objevovaly v kauzách obou vrchních státních zastupitelství, směřovaných proti Babišovým oponentům. Zřejmě i proto tento obzvláště křiklavý důkaz premiérova střetu zájmů nejvyššího žalobce nezajímá.
Pavel Zeman nevyšel Babišovi vstříc poprvé. S oběma vrchními žalobci Ivem Ištvanem a Lenkou Bradáčovou se několikrát zapojil do politického boje po boku hnutí ANO. Ať už ve válce o policejní reorganizaci z léta 2016, nebo v dehonestační výměně ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) o dva roky později.
Nešlo o náhodu, že se ostrá kritika policejní reorganizace nejvyšším státním zástupcem poprvé objevila v Lidových novinách. Deník zveřejnil jeho dopis premiéru Sobotkovi, ve kterém důrazně varoval před sloučením obou celostátních útvarů do jedné centrály.
Podobně se Pavel Zeman s vrchními žalobci zapojil do diskreditace ředitele GIBS Michala Murína, kterého se chtěl Babiš zbavit i za cenu vydírání a mediální skandalizace. Další Zemanův kritický dopis na adresu činnosti GIBS posloužil premiérovi k zahájení kárného řízení s Murínem. Ten nakonec skončil v nemocnici, soustředěnému tlaku podlehl a rezignoval. Na jeho místo nastoupil nový ředitel Radim Dragoun vybraný podle gusta státních zástupců s Babišovým posvěcením.
Ochlazení po nástupu Benešové
Vzájemné vztahy začaly skřípat po jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti. Benešová si nerozuměla s Pavlem Zemanem a Lenkou Bradáčovou a navrhovala změnu zákona o státním zastupitelství, která by oslabila postavení státních zástupců, včetně jejich výběru pětičlennou komisí.
„Nelze se zbavit dojmu, že účelem toho zákona je zejména přeobsadit funkce nejvyššího a obou vrchních státních zástupců tak, aby skončili co nejdříve po účinnosti zákona,“ ozval se tehdy Pavel Zeman. Získal si na svoji stranu aktivisty Milionu chvilek a Rekonstrukce státu, kteří demonstrovali také proti Marii Benešové.
Několik měsíců poté došlo k nečekanému veletoči dozorového žalobce Čapího hnízda Jaroslava Šarocha, který na poslední chvíli změnil právní názor a zastavil stíhání všech obviněných. Dostal se do rozporu s vyšetřovateli, ale i s Evropským úřadem pro boj proti podvodům OLAF.
Pavel Zeman sice následně případ vrátil Šarochovi k doplnění důkazů a obnovil trestní stíhání Andreje Babiše a bývalé manažerky Čapího hnízda Jany Mayerové, nicméně podle kuloárových zpráv z prostředí justice jde jen o divadélko s cílem na čas uchlácholit veřejnost.
Zeman prakticky rozbil vyšetřovací verzi Pavla Nevtípila a jeho pokyny jsou v dohledné době nesplnitelné. Důkazů k podání obžaloby obviněných přitom policie shromáždila dost a mohl je posoudit nezávislý soud. To však Zeman neinicioval. Nedal Šarochovi ani žádný termín, dokdy má vyšetřování ukončit. Pravděpodobnost, že Babiš nakonec skončí před soudem, se za těchto okolností blíží nule.
Vztahy urovnány
Pavel Zeman se tímto laxním přístupem vystavuje podezření, že jedná v lepším případě alibisticky, aby v současných poměrech nenarazil. V horším případě jde o chladnokrevný kalkul, kdy je předmětem zájmu výsledná podoba zákona o státním zastupitelství.
Jestli bude zákon do konce volebního období předložen do sněmovny, je ve hvězdách. To v nedávném rozhovoru pro Právo (8. 5. 2020) potvrdila i Marie Benešová. Fakticky jeho osud odpískala a současně přiznala urovnání dříve napjatých vztahů s Pavlem Zemanem.
„Jsme v pravidelném kontaktu. Situace se naprosto uklidnila. Myslím, že naše vztahy jsou teď na velmi dobré úrovni. Jezdí sem pravidelně, volá mi, dokonce mi přišel s kyticí gratulovat k narozeninám,“ prozradila ministryně. Zákon o státním zastupitelství už prý neřeší a oba se Zemanem „uznali, že vlastně není ani potřeba“.
Nejvyšší státní zástupce se už nemusí o svůj post obávat. Kontroverzní zákon skončí u ledu a žádné zásahy do vedení státního zastupitelství nehrozí. Jak vidno z posledního vývoje, z pohledu premiéra Babiše a ministryně Benešové to už ani není zapotřebí.
