Premiér Andrej Babiš (ANO) FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
Politolog Miloš Gregor se domnívá, že za změnou postoje premiéra Andreje Babiše k účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO mohou stát obavy z možné kompetenční žaloby. Pokud by totiž spor skončil u Ústavního soudu a Hrad uspěl, znamenalo by to citelné politické oslabení vlády i ministra zahraničí Petra Macinky. „Dosavadní postoj ohledně toho, zda bude prezident na summitu, nebo nikoliv, formuloval Babiš pod tlakem strany Motoristé sobě. Je nicméně možné, že se Babiš obává podání kompetenční žaloby, pokud by znamenala pro vládu a premiéra politická rizika,“ řekl Gregor redakci FORUM 24.
Ve dnech 7. a 8. července se uskuteční dlouho očekávaný summit NATO v Ankaře. Zatímco v minulosti bývala účast českého prezidenta na podobných vrcholných setkáních samozřejmostí, letos se kolem složení české delegace rozhořel spor mezi Hradem a vládou. Premiér Andrej Babiš dlouhodobě naznačoval, že prezident Petr Pavel součástí delegace nebude. Proti jeho účasti se ostře postavil také ministr zahraničí Petr Macinka.
Napětí mezi prezidentem a Motoristy sobě přitom souvisí i s dřívějšími spory. Strana prezidentovi vyčítá, že odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí. Ten se nakonec stal zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal.
Petr Pavel opakovaně zdůraznil, že se summitu chce zúčastnit, a připomněl, že podle ústavy prezident zastupuje stát navenek. Pokud by vláda jeho účast definitivně odmítla, nevyloučil podání kompetenční žaloby. Právě hrozba soudního sporu podle některých pozorovatelů mohla přispět k tomu, že se postoj vlády začíná měnit.
Gregor zároveň upozorňuje, že případný spor by mohl mít význam i z hlediska výkladu ústavy. „Domnívám se, že je vždy jiný způsob, jak spor řešit i mimo podání kompetenční žaloby. Máme tady nějaký zvyk, že prezidenti pravidelně jezdili na summity NATO, nyní však vidíme trucovitost jedné strany, a to Motoristů sobě. Pokud by trvala i dál, tak je potom kompetenční žaloba možným východiskem, jak právě i prezidentské pravomoci vyjasnit,“ uvedl.
Také Deník N v posledních dnech informoval, že prezidentovy šance na účast na vrcholném setkání Severoatlantické aliance výrazně vzrostly. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že vláda dosud nerozhodla o konečném složení delegace. Původně měl kabinet otázku uzavřít již 8. června, premiér však oznámil, že se ještě sejde s ministrem obrany Jaromírem Zůnou a definitivní verdikt padne později.
Podle zákulisních informací se proto hledá kompromisní řešení. Jednou z možností je rozdělení rolí mezi nejvyššími ústavními činiteli. Premiér Babiš by se mohl účastnit neformálních jednání, zatímco prezident Pavel by zastupoval Českou republiku během oficiální části summitu.
Pokud by nakonec vláda prezidenta do delegace zařadila, šlo by o výrazný obrat oproti dosavadním vyjádřením premiéra i ministra zahraničí. Současně by se tím předešlo potenciálně významnému ústavnímu sporu, který by mohl ovlivnit vztahy mezi Hradem a vládou i výklad prezidentských pravomocí do budoucna.
Ani případná dohoda však nemusí znamenat konec napětí. Petr Macinka již v dubnu prohlásil, že s účastí prezidenta nepočítá ani na zářijovém Valném shromáždění OSN, protože jej považuje za „lídra opozice“. Spor mezi Hradem a Motoristy sobě by tak mohl pokračovat i po skončení summitu NATO.
