Jste drzá a kazíte mi PR, vmetl premiér Andrej Babiš (ANO) na pondělní schůzce starostce Mnichovic Petře Peckové (STAN). Na sociálních sítích si totiž postěžovala na vládní rozhodnutí, které nutí obce, aby se podílely na výplatě kompenzací pro OSVČ. Zatímco obcím podle ní hrozí, že budou kritizovány kvůli seškrtaným investicím, vláda bude populisticky rozdávat. Na pondělní schůzce s Babišem jí tak bylo slíbeno, že peníze, o které obce přišly, nahradí stát příspěvkem na hlavu podle počtu obyvatel. Starostka však zdůrazňuje, že se teprve uvidí, jak to nakonec dopadne. Za největší obtíž pro samosprávy nyní označuje byrokracii způsobenou neznalostí poměrů v jednotlivých obcích a městech.
Překvapila vás ostrá rétorika pana premiéra Babiše na vaší schůzce? Myslíte, že mu šlo více o pomoc samosprávám, nebo o vlastní PR?
Nepřekvapilo mě to. Když pana premiéra někdo kritizuje a je té kritice věnována mediální pozornost, tak si takového kritika pozve k sobě a snaží se ho přesvědčit o své pravdě. Má na to nárok, je to legitimní a dělá to asi dobře. Ale pro mě jsou důležité výsledky. Šla jsem tam s jediným cílem, a sice, aby mohly obce investovat a dobře přerozdělovat peníze občanů a aby to naopak nedopadlo na podnikatele a drobné řemeslníky ještě více a ještě hůře.
Cítíte z jejich strany podporu? Jaké byly vlastně odezvy na vaši iniciativu?
Vnímala jsem obrovskou vlnu podpory ze strany starostů mnoha a mnoha obcí. A to i ze strany starostů, kteří jsou zvoleni za ANO. Bylo vlastně vidět, že je úplně jedno, z jaké jste strany, ale ti lidé si uvědomují, jak to na jejich obce dopadá a jaké to bude mít důsledky. A kupodivu musím říct, že se mi dostalo i silné podpory ze strany podnikatelů. Volali mi i drobní řemeslníci, kteří vyprávěli, že přišli za posledních čtrnáct dní o práci v řadě projektů, které byly na obcích rozjednány. Ať už šlo o výstavby, úpravy parků nebo další drobné práce. Takže i oni mi dávali vlastně za pravdu.
Samozřejmě že jsem dostávala i reakce typu, jestli se nebojím. Ale podívejte se, já si myslím, že v okamžiku, kdy se občan nebojí kritizovat svoji vládu a kroky, které dělá, tak je tu stále demokracie. Pokud se bojí, tak to už je diktátorství nebo nějaká forma tyranie. A tam doufám, že ještě nejsme.
Ale už nyní se objevují hlasy, že se podnikatelé bojí ozvat například kvůli strachu z finanční kontroly…
Ano. Ale myslím si, že v okamžiku, kdy se člověk bojí říct svůj vlastní názor, protože může přijít nějaká kontrola, tak je to prostě špatně. Nesmíme mít tenhle strach. To bychom jinak nežili ve svobodném státě. A já se s tím nehodlám smířit. Jako čtrnáctiletá jsem cinkala klíči s tatínkem na Václavském náměstí a nechci, aby se to změnilo.
Na sociálních sítích jste také avizovala, že plánujete mluvit i o neúměrné dotační byrokracii. Bavili jste se o možných změnách podmínek v budoucnu?
Ano. Udělala jsem to trochu způsobem, aby to pro vás novináře bylo zajímavé. Takže jsem přijela na Úřad vlády s vozíkem, ve kterém byly naloženy bedny se šanony z jednoho takového typického dotačního projektu. A to ještě nešlo ani zdaleka o ten nejsložitější. V celém vozíku bylo přibližně osm šanonů. Chtěla jsem panu premiérovi ukázat, co to obnáší. Nicméně vozík skončil nakonec na recepci, kde na mě čekal celou hodinu, co se mi premiér věnoval. Říkal, že si to umí představit. Ale stejně jsem mluvila o různých nesmyslech v dotačních titulech, i o tom, jak nás trápí administrativní zátěž následné kontroly, všechna ta byrokracie. A hlavně, jak nás trápí to, že ty věci nejsou stále v digitální formě. Mnoho dotačních titulů vás nutí vyplnit žádost v digitální formě, kde musíte přikládat například jednu fotografii za druhou, nemůžete je třeba vložit zazipované, což vám zabere i celý den. A když to konečně všechno vyplníte, tak vám poděkují za podanou žádost s dodatkem, ať nyní všechno vytisknete a podáte do určitého termínu na podatelnu toho a toho ministerstva či pošlete poštou. Běžná praxe zkrátka je, že se to dělá duplicitně, což je samozřejmě špatně.
Takže jsme se bavili o digitalizaci i zjednodušování. Pan premiér říkal, že za to, jak jsou dotační tituly nastaveny, může Evropská unie. Ale musím říct, že jeho vlastní ministryně (jak jsme vás informovali v první části rozhovoru, na schůzce byly přítomné i ministryně financí Alena Schillerová a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, obě za hnutí ANO – pozn. red.) mu říkaly, že to Evropská unie takovýmto způsobem nenařizuje, ani jaký počet zpráv se musí k čemu vyplňovat. Obě si navíc psaly poznámky z mých podnětů, ale uvidíme, jestli se něco objeví v praxi.
Pane premiére, ráda Vám dnes otázku financování obcí, dotační byrokracie a proč živnostníci přijdou o práci, vysvětlím dříve, než přijmete nemoudré řešení.
Na vozíku je byrokracie jednoho dotačního projektu za desítky mil Kč. A v těch třech šanonech je POUHÁ ŽÁDOST o dotaci.🤷 pic.twitter.com/O9uGsLZkcz
— Petra Pecková (@PPeckova) June 8, 2020
Nestalo se už běžnou praxí vlády, že pokud je něco administrativně náročné či jinak problematické, tak se tvrdí, že za to může Brusel?
Samozřejmě se velmi často říká, že za to může Evropská unie. Přitom Evropská unie rozděluje peníze i mnoha dalším státům, kde není administrativní zátěž tak složitá jako v České republice. Mám navíc pocit, že to, jak jsou ty dotační tituly postavené, svědčí o tom, že se málo spolupracuje se samotnými obcemi na přípravě. A také lidé, kteří rozhodují o tom, jak budou nějaké dotační tituly rozděleny, mají podle mě malý vhled do toho, s čím se musí daná obec v realitě potýkat.
První část rozhovoru si můžete přečíst zde.
