Předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová je přesvědčena, že naše pomoc Ukrajině je stále nutná, stejně jako důrazný přístup k Rusku. Jak vysvětluje v rozhovoru pro deník FORUM 24, Česká republika v těžké zkoušce obstála na výbornou a ukázalo se, jak důležité je nemít v čele vlády populistu. Předsedkyně TOP 09 také hovoří o štvaní opozičních stran proti Ukrajincům, o kandidátovi koalice SPOLU na prezidenta či atmosféře ve sněmovně, kde se stále více objevují obstrukce, znemožňující jednání dolní komory parlamentu.

Společenským tématem číslo jedna je stále válka na Ukrajině. Jak vážně to zasahuje do práce poslanecké sněmovny?

Válka změnila všechno. Myslím, že 24. únor si budeme všichni pamatovat jako den, kterým skončila jedna historická éra a kdy jsme se probudili do nové reality. Od té doby se soustavně snažíme poskytovat ve Sněmovně legislativní podporu vládním kolegům v čele s premiérem. Schválili jsme třeba prodloužení nouzového stavu, díky čemuž budeme moci efektivněji poskytovat pomoc ukrajinským uprchlíkům na našem území. Přijali jsme zákony potřebné k řešení vzdělávání, bydlení a sociálního zabezpečení našich ukrajinských přátel.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM přináší přehled tuzemských obdivovatelů Putina, a také očité svědectví z apokalypsy v Buče

Putinova hororová karikatura otevírá nové číslo Týdeníku FORUM, které je právě na stáncích. Tyranovi se z…

Může dolní komora parlamentu nějak sama o sobě v tuto chvíli pomoci ukrajinským občanům? 

Jsem v pravidelném pracovním kontaktu s předsedy zákonodárných sborů spojeneckých zemí, které se rovněž snaží pomoci Ukrajině a Ukrajincům v jejich boji za svobodu a nezávislost. Zrovna začátkem minulého týdne jsem se aktivně zúčastnila mezinárodní konference předsedů parlamentů členských zemí EU ve Slovinsku, kde jsme právě v tomto ohledu koordinovali naše aktivity. Následně jsem absolvovala ještě jednání se svými protějšky z baltských zemí, se kterými jsme přijali společnou rezoluci. Po celou dobu jsem navíc v intenzivním pracovním kontaktu s předsedou ukrajinské Nejvyšší rady Ruslanem Stefančukem. Naše země patří k těm, které nejvíce pomáhají Ukrajině dodávkami zbraní i humanitární pomoci. 

Jaká forma pomoci již proběhla?

Ještě v den vypuknutí války jsme svolali mimořádné jednání sněmovny, kde jsme společnými hlasy poslanců napříč politickým spektrem nevyprovokovanou agresi Ruska vůči Ukrajině zcela kategoricky odsoudili. Bezprostředně poté jsme nabídli ubytování pro válečné běžence v obou mimopražských sněmovních zařízeních – v Lipnici nad Sázavou a v Harrachově. Již několik týdnů tam žije přes osmdesát uprchlíků, převážně žen a dětí, kteří tam nalezli dočasné útočiště. 

Česká republika již přijala přes statisíce uprchlíků z válečné oblasti. Dokážeme pomoci ještě více lidem, nebo je třeba hledat další alternativy?

Jsem bytostně přesvědčena, že to dokážeme. Pomoci druhým v nouzi je ostatně naše morální povinnost. Naše společnost již opakovaně prokázala, že v kritických historických okamžicích dokáže překonat sama sebe a jít příkladem ostatním. 

Panuje na postupu vlády stále shoda napříč celou sněmovnou, nebo se již ozývají kritické hlasy?

Bohužel i v tak mimořádné situaci, kdy by měly partikulární politické zájmy jít stranou, se najdou politikové, kteří jsou ochotni populisticky zneužívat nezměrné lidské utrpení k získávání laciných politických bodů. Od SPD určitě nepřekvapilo, že začala zpochybňovat pomoc Ukrajině prostřednictvím dodávek zbraní. Podílí se opět i na štvaní společnosti proti příchozím uprchlíkům. Hnutí ANO to činí možná méně okatě, ale už samo slovní spojení „naši lidi“ je snahou podprahově stavět Čechy proti Ukrajincům. To považuji za nebezpečné. Vláda řeší problémy všech, dělení společnosti na „my“ a „oni“ je nám cizí!

Dále čtěte

Co všechno může Zeman ještě napáchat?

Po milosti, kterou prezident Miloš Zeman udělil šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi odsouzenému za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře, a skandálním…

Jak jste vnímala první vlnu obrovské solidarity Čechů a jak se díváte na zvyšující se počet odpůrců pomoci lidem zasaženým válkou?

Jsem nesmírně ráda, že Češi většinově prokázali a prokazují ohromnou velkorysost a solidaritu. Každému, kdo nabízí pomocnou ruku, patří velký dík. Současně je úkolem nás politiků vysvětlovat lidem, že pomoc ukrajinským válečným uprchlíkům je pomocí i nám samotným. Příštími na řadě v putinovském mocenském zájmu můžeme totiž být i my sami. 

Najdou se jedinci, kteří tvrdí, že politici nemají řešit, co se děje v cizině, ale soustředit se jen na domácí dění. Co byste jim vzkázala?

Žádná země není izolovaný ostrov. Ba naopak, žijeme ve světě, který je propojený víc než kdykoliv dříve. Dění u nás v Česku je naprosto zásadně ovlivňováno děním za našimi státními hranicemi. A právě proto je nezbytně nutné aktivně na mezinárodním poli působit a prosazovat tam naše zájmy a priority, ale i pomáhat Ukrajincům v jejich statečném boji s diktátorem. 

Mají podle vás smysl další a další sankce vůči Rusku, nebo je třeba zasáhnout vojensky?

Ekonomické sankce smysl rozhodně mají. S ohledem na postupně rozkrývané válečné zločiny, kterých se ruská armáda dopouští na bezbranných civilních obyvatelích ukrajinských měst, je namístě maximálně přitvrdit. Česká republika prosazuje odstřihnutí dalších bankovních institucí z platebního systému SWIFT a budeme dál podporovat ukrajinskou armádu dodávkami zbraní, munice, těžké bojové techniky a potřebné výstroje. 

Naše reakce bezprostředně po zahájení války byla myslím příkladná a trvá doposud. Záhy jsme se totiž zařadili mezi státy, které aktivně pomáhají Ukrajincům proti brutální ruské agresi ať už vojensky, humanitárně či politicky.

Dále čtěte

Je Maďarsko trojským koněm Ruska?

Když v roce 1991 vznikla Visegrádská skupina, byl to projev středoevropského entuziasmu, reprezentovaného například Václavem Havlem, po rozvalu sovětsko-ruského impéria.

Premiér Petr Fiala navštívil Kyjev a prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského. Oceňujete tuto cestu?

Cením si osobní odvahy předsedy naší vlády uskutečnit cestu do obléhané ukrajinské metropole. Šlo o mnohem víc než jen pouhé gesto. Podpora vyjádřená slovy je důležitá, ale osobní jednání v době zuřící války dosahuje zcela jiné úrovně. Po jeho vzoru pak osobní návštěvu u prezidenta Zelenského absolvovali i další evropští státníci. 

V souvislosti s ruskou agresí se opět hodně diskutuje o novém prezidentovi. Má již koalice SPOLU vybraného svého kandidáta?

V rámci koalice jsme na téma prezidentského kandidáta otevřeli už před válkou na Ukrajině poměrně intenzivní diskusi. Ta ovšem v posledních týdnech nepatrně ustoupila aktuálním prioritám souvisejícím s urgentním řešením důsledků válečného konfliktu v naší těsné blízkosti. Musíme se tomu ale věnovat, neboť času ubývá. 

Andrej Babiš, který patrně bude také kandidovat, se v poslední době téměř vytratil z mediálního prostoru. Nedalo se spíše čekat, že bude ukazovat, jak by se choval jako hlava státu?

Ale já myslím, že přesně to nám všem svým způsobem ukazuje. Jezdí do Polska teatrálně nakupovat potraviny. Kde jsou ty časy, kdy proti polským výrobkům brojil. Jsem vděčná voličům, že v těchto časech máme díky jejich volbě premiéra-státníka, ne populistu. 

Čekají nás také volby komunální, v nichž pro Prahu znovu vznikla koalice SPOLU. Jak vidíte její šance na úspěch a případné získání primátorského postu?

V nadcházejících komunálních volbách máme zdravou ambici usilovat o post pražského primátora a převzít podstatně větší míru odpovědnosti za řízení naší metropole. 

Vy osobně máte z komunální politiky zkušenosti. Jak důležité je, aby podzimní volby svými výsledky navázaly na ty parlamentní?

Zcela jednoznačně. Důvěru, které se naší koalici od voličů v Praze dostalo v loňských sněmovních volbách, vnímám jako silný impuls pokračovat ve vzájemné spolupráci na stejném půdorysu i na dalších úrovních vládnutí. Připomeňme, že šlo o nejlepší výsledek v republice, přes 40procentní podpora pro SPOLU. Voliči si cení schopnosti se dohodnout a přijít s kvalitním programem.

Když se vrátíme do sněmovny, čekáte ještě tak vypjatá jednání, jako bylo například to o pandemickém zákoně?

Současná doba je v mnoha ohledech mimořádně komplikovaná. Předpokládám tedy, že nás další vypjatá jednání ještě čekají. Opoziční strany mají strach z možnosti volit korespondenčně ze zahraničí, protože tam voliče nemají. Budou proto volební zákon určitě obstruovat. Babišovi by nehrál do karet ani v prezidentské volbě. Udělá tudíž také vše pro to, aby neprošel. 

Dokáže si už sněmovna poradit s případnými obstrukcemi SPD a Tomia Okamury?

Obstrukce rovněž patří k legitimním nástrojům opozice. Je ovšem dobré nevyužívat tento nástroj nepřiměřeně. Mnohdy se také zapomíná, že jednání do pozdních nočních či brzkých ranních hodin klade zvýšené nároky nejen na volené poslance, ale též na profesionální úřednický aparát, který má na starosti zajišťování hladkého chodu sněmovny. Změna jednacího řádu každopádně bude jen těžko prosaditelná. 

Hodnotíte zpětně rozhodnutí nedat SPD pozici místopředsedy sněmovny jako správné?

Pan předseda Okamura mě svým chováním soustavně utvrzuje v přesvědčení, že toto rozhodnutí správné bylo.

Před několika měsíci jste byla kritizována za některé své výroky na sociálních sítích. Přehodnotila jste své vystupování ve veřejném prostoru?

Ve svých vyjádřeních jsem dlouhodobě konzistentní. Měnit to by znamenalo zpronevěřit se sama sobě i voličům, kteří mi vyjádřili svou podporu mimo jiné prostřednictvím preferenčních hlasů ve sněmovních volbách. Navíc je dobré si všímat, kým jsem byla za svůj postoj například k Viktoru Orbánovi kritizována. Velmi často jsou to titíž lidé, kteří autokratické tendence sami mají a sní o stejných praktikách, jaké on sám léta provádí. Kritika z těchto kruhů mě naopak utvrzuje ve správnosti a nutnosti se ozvat. 

Naplnila role předsedkyně sněmovny vaše představy o tomto postu, nebo je to náročnější, než jste si myslela?

Uznávám, že třeba řízení schůze sněmovny je větší výzva, než se na první pohled může zdát. Čelit výzvám je ale podle mého přesvědčení nezbytnou podmínkou profesionálního růstu i osobnostního rozvoje.