Ilustrační foto FOTO: Česká národní banka / se souhlasem
FOTO: Česká národní banka / se souhlasem
Měnově-politické jednání bankovní rady ČNB, které se uskuteční 4. srpna nově pod vedením guvernéra Aleše Michla, zřejmě nepřinese žádné velké překvapení. Podle vyjádření představitelů centrální banky je už teď jasné, že základní úroková sazba po tomto jednání zůstane buď stabilní, nebo vzroste jen velmi mírně. Inflace sice ještě asi nějakou dobu poroste, ale v ekonomice již s největší pravděpodobností nastal zlom, který podle členů bankovní rady velí k opatrnosti.
Velké světové centrální banky aktuálně zvyšují své úrokové sazby. Minulý týden se k navýšení své základní úrokové míry o půl procentního bodu na 0,5 procenta odhodlala dokonce už i Evropská centrální banka, která ji doposud od března 2016 držela na rekordním minimu nula procent. ECB sazbu dokonce zvedla více, než původně avizovala, a rovněž signalizovala, že ji bude dále zvyšovat.
Americký Fed tento týden svoji základní úrokovou míru navýšil o 0,75 procentního bodu, a to do pásma 2,25 až 2,5 procenta. Fed začal se zvyšováním svých úrokových sazeb již v březnu letošního roku a od té doby svoji základní sazbu zvedl o 2,25 procentního bodu.
Česká národní banka zahájila navyšování svých úrokových sazeb výrazně dříve – už loni v červnu – a její základní úroková míra se v současné době nachází na zcela odlišné úrovni. Naposledy ji zvedla v červnu o 1,25 procentního bodu na 7 procent. Je třeba ovšem také připomenout, že inflace v Česku byla v červnu meziročně 17,2 procenta, kdežto v eurozóně v červnu meziročně 8,6 procenta a v červenci 8,9 procenta a ve Spojených státech v červnu meziročně 9,1 procenta.
Stabilita či mírný nárůst sazeb
Nadcházející měnově-politické jednání bankovní rady ČNB bude zásadní v tom smyslu, že půjde o první, které povede guvernér Aleš Michl a kterého se zúčastní tři noví radní Eva Zamrazilová, Jan Frait a Karina Kubelková. Rada tak svým rozhodnutím ohledně úrokových sazeb vyšle signál, jak k nim bude v novém složení přistupovat.
Frait, který jako člen bankovní rady působil už v letech 2000-2006 a posléze pracoval v různých funkcích v centrální bance, naposledy jako ředitel sekce finanční stability, v rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil: „Já určitě nebudu navrhovat snižování sazeb, ale budu zvažovat mezi stabilitou sazeb a případně nějakým mírným nárůstem. Bude to hodně o diskuzi v bankovní radě a vyhodnocení těch signálů, které přicházejí a které jsou v posledních týdnech spíše na té straně, která velí k opatrnosti před dalším zvyšováním. Ale samozřejmě ta situace se může měnit.“
Jan Frait má tak stejný postoj jako Eva Zamrazilová, která by podle svého vyjádření také preferovala buď stabilitu sazeb, nebo jejich velice mírné zvýšení. Aleš Michl už v květnu při svém jmenování guvernérem hovořil o tom, že na prvním měnově-politickém jednání bankovní rady v srpnu, které bude řídit, navrhne ponechání sazeb beze změny. Prohlásil tehdy, že očekává, že úrokové míry budou v létě na takové úrovni, aby krotily případnou poptávkovou inflaci, proto navrhne po určitou dobu jejich stabilitu.
Vyčkávací taktika bankovní rady
V květnu byl takový postoj samozřejmě předčasný a Michl nemohl mít tušení, jaká za několik měsíců bude situace ohledně inflace a mnoha dalších ekonomických indikátorů. Frait ani Zamrazilová na nejbližším jednání bankovní rady nechtějí sazby zvyšovat nijak radikálně či skokově, ale na rozdíl od Michla to říkají v červenci, a ne v květnu a uznávají, že situace se může změnit a vyžádat si další zvyšování sazeb, a hlavně svůj postoj celkem pádně odůvodňují.
Eva Zamrazilová k tomu tento týden na Českém rozhlasu Radiožurnál řekla: „Samozřejmě všechny možnosti jsou v současné době ve hře. Nicméně myslím, že jsou tady signály už z těch posledních dat ohledně toho, že to již rok trvající zpřísňování měnové politiky už začalo fungovat, začalo přinášet své efekty. Jednak poprvé po třech měsících zpomalil meziměsíční nárůst cen, to je pro mě docela důležité. Potom se objevily známky stabilizace v některých cenových okruzích, například bytové vybavení, oblečení, obuv, což byly okruhy cenové, ve kterých jsme opravdu skutečně vyčnívali nad těmi ostatními evropskými státy,“ zdůraznila Zamrazilová.
Velmi podobně pak hovořil v rozhovoru pro agenturu Bloomberg Jan Frait: „Samozřejmě uvidíme další šoky do inflace v dalších měsících zcela jednoznačně a je nepochybné, že inflace může nastoupat až někam k 20 %. Z hlediska měnové politiky toto není úplně tak zásadní číslo, protože to je věc, která se stala. A samozřejmě pro nás je klíčové se dívat hodně dopředu na to, co se děje v reálné ekonomice, co se děje na finančních trzích v oblasti úvěrování atd. A tady je zřejmé, že jsme se od června nejenom v ČR, ale ve všech západních ekonomikách poměrně značně posunuli směrem k té recesní variantě. V řadě zemí vidíme ochlazování spotřebitelské poptávky, u nás to je zjevné už v posledních týdnech.“
Signálů, že se v ekonomice a ve společnosti jako takové změnila nálada a hrozí recese, je celá řada. Česká národní banka tedy pravděpodobně ve vztahu k sazbám zvolí vyčkávací taktiku, což ale není kategorické vyhranění se proti dalšímu zvyšování úrokových sazeb, které prosazoval Aleš Michl, a je to rozhodně lepší a rozumnější varianta.
