V Česku je dlouhodobý nedostatek pěstounů, což komplikuje plány MPSV na zrušení ústavů. Rozhodli se proto razantně zvýšit odměny přechodných pěstounů, aby pak děti po roce … končily v ústavech.
Ministerstvo práce a sociálních věcí 20. 12. spustilo připomínkové řízení k návrhu novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Návrh si klade za cíl předně úpravu financování oblasti a i přes své poměrně úzké vymezení okamžitě vyvolal vlnu rozčarování až odporu mezi těmi, kdo se problematikou zabývají. Obsahuje totiž řadu nelogických a nedomyšlených opatření, která by se ve svém důsledku obrátila proti dětem.
Největší rozruch způsobil návrh mezi přechodnými a dlouhodobými pěstouny, kteří při jednání parlamentních sociálních komisí opakovaně vyjadřovali přání více sjednotit oba druhy péče o ohrožené děti a naopak upravit legislativu v případech, kdy je třeba pěstounkou babička, ačkoliv matka nezřídka žije ve stejné domácnosti…
MPSV ale řeklo ne. Příbuzenskou péči nevyčlenilo a ještě prohloubilo dosavadní už dost hlubokou propast mezi zmíněnými dvěma typy pěstounství. Navrhli totiž razantně zvýšit odměny jen pěstounům přechodným, kteří se o dítě starají maximálně rok, aby jej pak předali dál. U dlouhodobých pěstounů zůstává většina odměn stejná, tedy např. 12 000 Kč při péči o jedno dítě.
Jak samo ministerstvo napsalo na FB (zkráceno): „Pěstouni jsou lidé, kteří se obětují pro druhé, a taková práce musí být férově odměněna. Odměna pro přechodné pěstouny se nezvyšovala od roku 2013. Za péči o svěřené děti mají nyní dvacet tisíc korun „hrubého“ měsíčně, a to bez ohledu na to, o kolik dětí pečují. Tato částka by se při péči o jedno dítě měla zvýšit na třicet tisíc korun měsíčně. Pokud jde o zdravotně handicapované dítě, měla by být odměna třicet šest tisíc korun, stejně tak je dávka zvýšena, pokud bude přijato více dětí, např. sourozenecká skupina.“
Když nebudou dlouhodobí pěstouni, budou se děti vracet do ústavů
Co se logicky po zjištění těchto detailů návrhu stalo? Dvě věci. Předně někteří přechodní pěstouni začali vysvětlovat, jak si proti dlouhodobým zvýšení odměny zaslouží, protože jsou hlavní trumf vlády ke zrušení ústavů, jejich péče je pořád výrazně levnější než pobyt dětí v drahých ústavech, jejich nasazení je 100%, a nemají proto k tomu ani žádnou jinou práci. Dlouhodobí se začali cítit kvůli skutečně zásadnímu rozdílu v odměně podvedení, a hlavně jim okamžitě došlo, že teď už téměř nikdo nebude mít o dlouhodobou péči zájem – a ohrožené děti budou čím dál častěji končit v ústavech. Naštěstí zasáhla například Asociace náhradních rodin ČR, která vyzvala ke spolupráci a společnému posílání připomínek k novele.
Novela staví děti proti rodičům!
Druhá věc, která se stala, a to považuji za mnohem, mnohem závažnější, je, že se započatá diskuze o změně ochrany dětí víceméně scvrkla jen na diskuze o odměnách pěstounů. I mě výše to donutilo popisovat hlavně tohle. Nerad bych ale, aby unikla jedna podstatná skutečnost, kterou návrh také obsahuje.
Z textu vyplývá (konkrétně z § 42a), že „způsobilé děti“ budou moci samy uzavírat smlouvy o pobytu v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP, veřejnosti známé spíše jako „klokánky“), a to až na dobu tří měsíců. Čistě teoreticky tak bude stačit hádka s rodiči, jestli třeba mohou být s partou venku po půlnoci, a puberťák bude moci odejít z rodiny.
V případě, že jsou k tomu nezpůsobilé a nemají nikoho, kdo by za ně smlouvu v danou chvíli uzavřel (rodiče, poručníka nebo jinou osobu odpovědnou za výchovu), uzavře smlouvu za děti OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí). Jak ale není vůbec definována ona způsobilost, tak nikdo neví, jak se to bude určovat, a ani sami pracovníci OSPOD netuší, jak to mají rozhodnout, když dítě uvidí třeba poprvé v životě…
Není to poprvé, co legislativa MPSV obsahuje podobné prazvláštní posílení práv nezletilých dětí (viz kritizované příručky pro kurátory), které podle nich mají „právo na chybu“. Proto se domnívám, že vágní formulace byla skutečně záměr a bude obtížné vyjednat změny.
Důsledky novely: pěstounská péče v krizi, děti v ústavech a na ulici
Shrňme si důsledky, které by novela přinesla, pokud se nepodaří prosadit dostatek připomínek:
- Pravděpodobně přibudou přechodní pěstouni. Proti tomu nic nenamítám, jen houšť a větší kapky.
- Nepřibudou ale klíčoví dlouhodobí pěstouni a vypiplané děti tak stejně budou čím dál častěji končit v ústavech.
- Dál se bude v mnoha případech zneužívat příbuzenské pěstounství kvůli dávkám a tito „pěstouni“ budou dělat medvědí službu všem ostatním, kteří před schválením podstupují mnohé testy, školení a supervize – viz případ tetou utýrané dvouleté Janičky.
- Problémovým nezletilým dětem se pravděpodobně rozšíří možnosti, jak se postavit proti rodičům.
- K žádné skutečně podstatné změně v systému ochrany dětí nedojde.
A za tohle si MPSV myslí, že je někdo pochválí? Ani omylem!
Text byl publikován na autorově blogu.
