Vůdce hnutí ANO Andrej Babiš FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Dnes je to přesně pět let od ekologické katastrofy na řece Bečvě. Kdo otrávil desítky tun ryb jedovatými kyanidy, to dodnes nevíme. Přitom se zdá, že zjistit původce nemůže být tak těžké. Ať už je jím kdokoli, je nutné si zas a znova připomínat neuvěřitelné okolnosti, které vyšetřování provázely. Pět let od otravy řeky Bečvy zůstává pachuť – nejen z mrtvých ryb, ale i z totálně zpackaného vyšetřování. Český stát pod vedením premiéra Andreje Babiše v přímém přenosu ukázal, že neumí, nebo nechce zjistit viníka největší ekologické katastrofy posledních desetiletí, pokud je jednou z podezřelých premiérova vlastní firma. Zato ukázal něco jiného: firma z premiérova holdingu se může od jím řízeného aparátu dočkat zvláštního zacházení.
Od začátku se vyšetřování jevilo podivně: chaotické odběry vzorků, zmatečné výpovědi úředníků, rychlé odvádění pozornosti od jedné z největších chemiček v zemi. Ministr životního prostředí Richard Brabec pár dnů po vzniku katastrofy označil viníka. „Smyčka se utahuje kolem rožnovské firmy Energoaqua,“ prohlásil někdejší zaměstnanec Agrofertu a podřízený Andreje Babiše. A ejhle, smyčka se skutečně začala utahovat kolem majitele firmy sídlící přes deset kilometrů daleko od místa havárie. Ministr Brabec se zcela veřejně dopustil zneužití své funkce, porušil presumpci neviny a mohl svým výrokem ovlivnit vyšetřování.
Když Andrej Babiš ohledně svého dotačního podvodu křičí, že je to politický proces, není schopen předložit jediný důkaz. Kdyby se podobně hájil Oldřich Havelka z rožnovské Energoaquy, neznělo by to jako čistá spekulace. Namísto důkladného zmapování všech podezřelých se smyčka skutečně začala utahovat kolem něj. Bylo jen pár týdnů do krajských voleb a veřejnosti bylo potřeba předhodit viníka bez ohledu na presumpci neviny a respekt k poctivému hledání spravedlnosti padni komu padni.
V době, kdy inspekce spadala pod ministra životního prostředí z Babišova hnutí, byla Deza – patřící do Agrofertu – z okruhu podezřelých odstavena tak rychle, jako když rozhodčí pískne penaltu, aniž se podívá na hřiště. Ve městě přitom navíc dlouhodobě vládne starosta z hnutí ANO. Když o pár let předtím dostal v Respektu otázku týkající se hlavních zdrojů znečištění ve městě, mluvil o průjezdech automobilů jeho středem, o čoudících komínech na soukromých domech, ale na chemičku svého šéfa – největšího znečišťovatele ovzduší široko daleko – zapomněl jako na smrt.
Dá se říct, že podle stejného mustru se chovaly i všechny místní a státní orgány: kontrolovaly každou trubku, která ústila do řeky, ale na poblíž stojící fabriku pana premiéra si nevzpomněly. Kontrola v ní proběhla až po několika týdnech. Deník Referendum přitom zjistil, že v období kolem vzniku katastrofy chemička utajila havárii, kterou měla nahlásit úřadům. I ona jaksi na své povinnosti podle platných zákonů zapomněla.
Havelka prošel vleklým procesem, aby byl nakonec zproštěn obžaloby – protože důkazy jednoduše nestačily. A stačit nemohly. Policie za pomocí bizarního pokusu soudního znalce Jiřího Klicpery přišla s absurdním tvrzením, že zdrojem katastrofy byla výpusť z rožnovské firmy, ačkoli ryby hynuly až o několik kilometrů dál. Pro místní rybáře, kteří svou řeku milují a znají v ní každou mřenku, to bylo, jako by jim někdo tvrdil, že déšť padá vzhůru. Představa, že ryby dokážou obeplout toxickou skvrnu, ještě dlouho žijí a teprve pak se obrátí břichem vzhůru, byla v naprostém rozporu s přírodními zákony.
Ať už byl skutečným původcem katastrofy kdokoli, vyšetřování ukázalo, že velký hráč s politickým krytím se za vlády Andreje Babiše nemá čeho bát. Zvlášť pokud je tím hráčem on sám. Důsledkem je ztráta důvěry veřejnosti.
Když stát nedokáže po pěti letech přinést jasnou odpověď, jestli šlo o selhání malé firmy, nebo únik z obří chemičky, pak se nelze divit, že lidé mluví o zamlčování a krytí. Bečva se od té doby vzpamatovala, ryby se vracejí. Ale pachuť zůstává. A s ní i otázka: co kdyby se něco podobného stalo znovu? Byl by stát schopný ochránit řeku, lidi a pravdu – nebo by Andrej Babiš a jeho lidé ve funkcích a úřadech chránili zase především jen jeho politické a byznysové zájmy?
