Nejpravděpodobnější viník je DEZA, říká novinář Jakub Patočka FOTO: Marek Wollner / FORUM 24
FOTO: Marek Wollner / FORUM 24
REPORTÁŽ / Ekologická katastrofa na řece Bečvě, která před pěti lety otrávila desítky kilometrů toku a zničila život mnoha tisícovkám ryb, zůstává i dnes neuzavřenou kapitolou. Soudní proces s majitelem firmy Energoaqua Oldřichem Havelkou skončil bez trestu a řada odborníků, novinářů, rybářů a místních aktivistů má za to, že skutečný viník nebyl odhalen. I proto se letos ve Valašském Meziříčí uskutečnil Den Bečvy, akce připomínající nejen samotnou katastrofu, ale i nedostatky při jejím vyšetřování. Besedy s odborníky, divadelní představení, stejně jako další doprovodné akce naznačovaly, že hlavní podezřelý unikl zájmu odpovědných orgánů.
Do místní Sokolovny se v teplém letním odpoledni, připomínajícím onen osudný den před pěti lety, dostavili v hojném počtu zdejší občané, kteří se nechtějí spokojit s podivným výsledkem. Hlavní poselství konané akce je, že vyšetřování se od první chvíle neslo v duchu ochrany zájmů jednoho z podezřelých – chemičky DEZA Valašské Meziříčí. Ta patří do holdingu Agrofert Andreje Babiše. Výhrady k vyšetřování jednoznačně formuloval šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka. Podle něj je nejpravděpodobnějším viníkem právě Babišova DEZA.
Kyanidy to nebyly
„V den katastrofy se tam stala utajovaná nehoda, o které se nejprve mlčelo a později ji firma bagatelizovala. Tvrdili, že šlo o zanedbatelný únik pouhých stovek litrů nebezpečné látky, ve skutečnosti mohlo jít až o 12 kubíků,“ uvedl. Rybáři navíc podle něj u řeky cítili zápach chloru, který se běžně používá k neutralizaci toxických látek. To potvrdil i přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd, který pokus s chlorem a dalšími látkami provedl přímo s místními rybáři. Nejen na základě tohoto pokusu se domnívá, že ryby nezabíjely kyanidy. Těch se totiž v řece našlo jen malé množství. Kvůli zmatečnému zásahu odpovědných orgánů se v průběhu události nedělaly analýzy na další toxické látky, které mohly katastrofu způsobit, jako na pesticidy, fenol nebo chlór. Fenol je přitom látka, s níž se v DEZE ve velkém pracuje. Chlórem se zase nebezpečné látky rozpouštějí.
„Někdo v DEZE věděl, že má problém, a snažil se ho sanovat,“ dodává Patočka ohledně utajované havárie. Na nehodu, kterou Deník Referendum odhalil, novináře navedl whistleblower pracující přímo v továrně.
Zmanipulovaný znalecký posudek
Diskutující se také shodli, že směr vyšetřování ovlivnil pochybný znalecký posudek najatého soudního znalce Jiřího Klicpery. Ten přímo popíral fyzikální zákony. Aby se vysvětlilo, proč ryby hynuly až několika kilometrů níže po proudu, znalec si pomohl svéráznou teorií. Toxická látka, unikající údajně z výpustě rožnovské firmy Energoaqua, se podle něj nerozprostřela po celé šíři řeky, ale plazila se podél pravého břehu v délce tří a půl kilometru, aniž by přitom zahubila jedinou rybu. Teprve poté se údajně rozptýlila do celého toku řeky a způsobila masivní úhyn, jenž pokračoval až k Přerovu. „Z fyzikálního i chemického hlediska je takový scénář naprostý nesmysl,“ říká Hruška.
V odborném panelu se vedle výše zmíněných diskutujících ocitli například náměstek ministra životního prostředí David Surý, ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček a nestor místních rybářů Stanislav Pernický. Ten připomněl, že zásadní pochybení nastala už v prvních hodinách po tragédii, kdy se z lahví vylévaly odebrané vzorky místních rybářů a příjezd k zásahu si mezi sebou přehazovali zástupci inspekce životního prostředí z Brna a Olomouce jako horký brambor. Tlakům podle Stanislava Pernického čelila i soudkyně Okresního soudu ve Vsetíně. „Původně obžalobu vrátila jako nesoudnou. Teprve na zásah krajského soudu byla donucena případ projednat.“ Výsledkem byl rozsudek, který lze označit za nepochopitelný. Obžalovaného majitele rožnovské firmy zprostil soud obžaloby, přitom za viníka označil jeho firmu.
Deagrofertizace neproběhla
„Při čtení odůvodnění bylo na soudkyni patrné, že si je vědoma, jak si sama protiřečí a přehlíží důležité důkazy, které vyvracely oficiální verzi o místě úniku,“ doplňuje Patočka a rovněž se domnívá, že čelila politickému tlaku.
Novinář za velkou chybu označuje skutečnost, že současná vládní koalice nechala případ běžet samospádem a nijak se o něj nezajímala. Podle Patočky mohla například nechat revidovat policejní vyšetřování, nebo odebrat spornému znalci Klicperovi oprávnění. „Na začátku byla velká slova ohledně důsledného postupu, ale nic se nestalo. Slibovaná deagrofertizace ani v tomto případě neproběhla,“ kritizuje Patočka.
Velkým selháním podle Patočky zůstává i to, že policie nikdy důkladně nevyslechla zaměstnance vodního hospodářství DEZA, přestože právě oni mohli osvětlit, co se v osudný den skutečně stalo. „Dokud tito lidé nepromluví, zůstane klíčová část pravdy skrytá,“ říká.
Naděje přesto zůstává
Přesto Patočka věří, že pravda o havárii může vyjít najevo. „Stále žije řada lidí, kteří vědí, co se tehdy odehrálo. Až někdo z nich promluví, bude možné případ znovu otevřít,“ uzavírá.