Bývalé "petiční místo" Ondřeje Thora. FOTO: Jenny Nowak / FORUM 24
FOTO: Jenny Nowak / FORUM 24
V blízkosti Úřadu vlády ČR v Praze se už mnoho týdnů nerušeně rozrůstal nevábný kemp vydávaný za petiční stánek. Vršily se v něm hromady nepořádku, stál tu i koňský povoz nebo piano. To všechno zabíralo stále více místa a prostranství se už dávno změnilo v tábořiště. Po více než dvou měsících vstoupily do hry úřady. Dokonalé to stále není, ale nejhorší nepořádek provozovatelé už museli uklidit. Celé místo je tak nyní omezeno jen na jeden stan a jeden klasický otevřený stánek. Karavan musel pryč.
Odpuzující kemp na dohled od Strakovy akademie, na rohu nábřeží E. Beneše a ulice Pod Bruskou, zavalený vším možným, od plastových bedýnek, krabic s jídlem, obřích plyšáků, vozu, jaký se zapřahá za koně… zabíral stále víc místa. Zadlužený dezinformátor Ondřej Thor, který tady už přes 70 dnů nepřetržitě setrvává, ho zřídil kvůli tomu, aby zde, podle vlastních slov, čekal na demisi vlády. On i jeho příznivci si nárokovali čím dál tím větší prostor, takže v délce zhruba 80 metrů od jejich tábořiště se například táhla ještě „výstava“ malůvek a nápisů navěšená na nesourodé soustavě provázků, sušáků a nejrůznějších latěk. Thor, který zde „bydlí“, v živém vysílání přiznal, že znečišťuje okolí. Z místa podobného ležení bezdomovců se šířil zápach.
Přibližně před měsícem se k táboru připojil další dezinformátor v exekucích s bydlištěm na úřadě, Ivan Smetana, známá postava protivládní a proruské scény. Protože jako mnozí jiní vysílá neustále živě na sociální sítě, pokládá se za novináře a provozovatele televize. Proto zabral další místo na ulici vypůjčeným karavanem označeným logem údajné „televize“. Vozidlo už ale muselo pryč. Stejně jako několik dalších věcí.
Po množství stížností a dotazů, e-mailem i telefonicky, kterými se již více než dva měsíce občané i novináři domáhali řešení u městské i státní policie stejně jako u příslušných úřadů, došlo konečně alespoň k částečné nápravě. Jeden z tazatelů se obrátil na pražský magistrát s odvoláním na zákon č. 106/ 1999 sb. o svobodném přístupu k informacím. Jeho nejpodstatnější otázka zněla: „Jakým způsobem je ze strany Magistrátu hlavního města Prahy reagováno na dlouhodobě provozované, nejméně od 12. 6. 2023, údajné petiční místo v blízkosti Úřadu vlády.“
V dokumentu, kterému bylo přiděleno číslo jednací 1588339/2023 a který tazatel obdržel jako odpověď, se uvádí: „V souladu s § 14 odst. 5 písmeno d) infZ Vám sdělujeme ve spolupráci s odborem pozemních komunikací a drah MHMP (dále jen PKD MHM) a oddělením stížností a právní podpory MHMP následující: V souvislosti se stížnostmi občanů týkajících se ,petičního stánku‘ byla oddělením stížností provedena dvě místní šetření a byla pořízena fotodokumentace na místě. … Stížnosti a fotodokumentace byly předloženy řediteli Městské policie hlavního města Prahy a tajemníkovi Úřadu městské části Praha 1 k přijetí opatření k nápravě. Zainteresovány byly především příslušné orgány Police ČR, které měly k dispozici záznamy z kamerových systémů, a s jejich využitím byla zjednána opatření k nápravě negativního stavu (odstranění karavanu, osobního vozidla a ponechání pouze petičního stánku).“
Na místě tak aktuálně smí být pouze jeden uzavřený stan, jeden otevřený stan, splňující atributy petičního stánku, a mobilní toaleta, která nedávno přibyla po zásahu z hygieny. Zápach se tedy zmírnil, ale nepominul docela. Z rohu uzavřeného stanu například něco vytéká, podle účastníků prý voda. Osobní vůz i karavan ale zmizely. Otázka je, proč až po tak dlouhé době, když podle judikátu Nejvyššího správního soudu není právo petiční nadřazeno dopravním předpisům. Vozidlo tedy např. nesmí parkovat na místě, kde je parkování zakázáno, a to ani když se označuje za petiční stánek.
Potvrdili to i policisté, státní i městští, které 31. 7. provozovatelé petičního místa zavolali na starostu pražské městské části Řeporyje Pavla Novotného, který se vedle nich postavil s elektrickou multikárou polepenou nápisy „Petiční stánek“. Podle svého vyjádření se k tomu rozhodl, aby upozornil nejen na dlouhodobý nedůstojný stav prostranství před sídlem české vlády, ale také aby bylo nadále bez pochybností zřejmé, co petiční stánek být smí a co nesmí. Přivolaní policisté jasně prohlásili, že předmětné vozidlo jako petiční místo sloužit nemůže, a oznámili, že starostův přestupek – nepovolené parkování – bude předán do správního řízení.
„Petice proti squatterům zneužívajícím právo petiční byla fajn. PČR mi sdělila, že budu řešen magošem, protože vozidlo nesmí být použito jako součást petičního stánku. Nezlobím se. Povinnost bojovat s dezinformacemi je povinností každého z nás,“ napsal k tomu Novotný na sociální sítě.
Také v materiálu ministerstva vnitra, konkrétně v aktualizované podobě Manuálu pro obce k zákonu a právu shromažďovacímu z roku 2009, se mimo jiné píše: „Modelová situace: Pan Novák sbírá podpisy na petiční archy. Jako petiční stánek mu slouží vozidlo, které postavil v centru města a tvrdí, že bez nutnosti vyřizovat si na úřadě zábory půdy, může mít petiční stánek kdekoli a kdykoli.“
K tomu se pak v manuálu uvádí: „Osoby pověřené sběrem podpisů nejsou automaticky nepostižitelné ve vztahu k dalším právním předpisům. Zákon o právu petičním jim pouze zaručuje možnost umístit petiční místo na veřejně přístupném místě, a to tak, aby nedocházelo k rušení veřejného pořádku. Rozhodně tedy neplatí, že při shromažďování podpisů je možné mít petiční stánek v jakékoliv podobě kdykoliv a kdekoliv.“
Další teoretická otázka z téhož manuálu zní: „Je možný sběr podpisů pod petici ve stanech, kde účastníci bydlí?“
Odpověď je pak rovněž dosti jednoznačná: „Táboření, pohazování odpadků, příp. požívání alkoholu nebo omamných a psychotropních látek jistě nelze označit za něco, co je v souladu s veřejným pořádkem. V souvislosti se sběrem podpisů lze považovat za přiměřené umístění stolku, adekvátní by případně mohl být jeden stan nebo přístřešek pro případ deště, aby sběr podpisů mohl nerušeně probíhat. V daném případě se výkon práva shromažďovacího nevztahuje na stanování a nocování.“
