Jako bychom svých mírotvorců pod ruským praporem neměli dost, našemu spolku „chcimírů“ přispěchal na pomoc krajan z Německa, poslanec Bundestagu za protiuprchlickou, krajně pravicovou stranu Petr Bystroň. U Luboše Xavera Veselého našel vstřícného hostitele, který se ale občas tváří, že pokládá opravdu rafinované otázky.

Když nám člen strany, která učarovala i Václavu Klausovi, sděluje, že válka na Ukrajině je jen byznys pro západní vojenský průmysl, pan Veselý se zeptá, jestli je to záměr, nebo důsledek.

Dále čtěte

Už vám chyběl Marek Wollner? Předplaťte si Týdeník FORUM!

Když z televizních obrazovek zmizel dlouholetý novinář Marek Wollner, řada diváků čekala, kde se objeví. A je tu dobrá zpráva…

„To je dobrá otázka,“ opáčí pan Bystroň a moderátor se pochválí: „To je výborná otázka.“ Petr Bystroň se ale nenechá zmást a nakonec řekne, že je to záměr. No jistě, válku si nevymyslelo Rusko, ale Amerika, která potřebuje udat na Ukrajině zbraně. Ještě by krajan z Mnichova mohl zarecitovat nějakou angažovanou báseň s ohlasem na časy socialistické poezie, jako: Bidene, stůj, svět není jen tvůj!

Ostatně na Ukrajině už prý mír klidně mohl být. Ruská a ukrajinská delegace už podle Bystroňových zasvěcených zdrojů byly blízko dohodě, kdyby do toho na jednáních v Istanbulu nevstoupila Británie. Ta Ukrajinu donutila pokračovat ve válce, protože taky potřebovala Kyjevu vnutit své zbraně. Pan Bystroň se opírá o  informace z „nezávislých médií“, jen nám zapomene říct, z jakého proruského nezávislého zdroje je čerpal. Na jednu stranu prý sice odsuzuje agresora, kterým je Rusko, ale Ukrajinu by klidně donutil ke „kapitulaci“, udělal by „demarkační linii na místě dnešních bojů“ (tedy na ukrajinském území), protože koneckonců: „Kdo říká, že je a priori správné, že teď ten stát, který tam nějakými smlouvami vznikl v devadesátých letech, to je ten státní útvar, který takhle musí vypadat a že za něj musí zemřít statisíce kluků.“

Konečně to někdo za Putina řekl natvrdo. Pojďme začít překreslovat hranice podle toho, jak se ruský diktátor, toužící po obnově sovětského impéria, vyspí. Dneska Kyjev, zítra Moldavsko, pozítří… to se teprve uvidí. Mezinárodní dohody jsou přece zbytečné a na Ukrajině žijí lidé, „kteří cítí sounáležitost“ k Rusku. Je to opravdu jízda.

Dále čtěte

Žhář v Plzni útočí na ukrajinská auta. Případem se zabývá policie

Žhář v Plzni útočí na auta s ukrajinskými poznávacími značkami. Během dvou nocí zapálil už tři auta. Škoda je předběžně…

Pokud jde o Mnichov, mají Češi většinou jasno: Západ nás zradil a prodal Hitlerovi. Když ale jde o Ukrajinu, máme tu hned zástupy Mnichovanů, kteří by bez problému nechali statečně se bránící zemi napospas rozpínavému sousedovi. Ostatně pan Bystroň reprezentuje stranu, kterou německé úřady často vyšetřují kvůli nostalgii po nacistických časech, s čímž má bohaté zkušenosti i on sám. Například při svém projevu na demonstraci proti karanténním omezením v Mnichově výrazně pozvedl pravici, což mohlo asociovat hajlování, které je v Německu trestné. Jindy se zastával kolegy, který byl podezírán z adorace Heydricha.

Ocitujme jeho slova: „On napsal: ‚Češi byli v roce 1939 obsazeni, z čehož opravdu nebyli nadšeni. Po několika letech se ale v protektorátu vedlo poměrně lépe a situace se zlepšila. To byla chytrá politika Heydricha,‘“ vysvětlil Bystroň kolegův postoj, se kterým prý ale nesouhlasí. Zároveň dodal, že on jako silný antikomunista může v Česku klidně říct, že za komunistů bylo něco dobré, třeba rodinná politika v 70. letech – běda, jak toto řeknete v Německu o nacistech! To hned přijdete o místo. Inu, je to opravdu v tom Německu strašné, když na svou děsivou minulost uplatňují kritický pohled. To Češi jsou daleko shovívavější. Pan Bystroň, syn emigrantů, kteří odešli za železnou oponu v roce 1987, prokazuje, že k zločinným režimům má celkem smířlivý vztah. Asi proto si tak rozumí s našimi „mírotvorci“.