Petr Fiala by se měl podívat na projev Václava Havla z 1. ledna 1990

Předseda ODS Petr Fiala  (ČTK)

Předseda ODS Petr Fiala | FOTO: ČTK

Václav Havel zahájil proměnu Československa svým novoročním projevem 1. ledna 1990. Pronesl v něm i památné věty. Řekl, že nebyl navržen do funkce proto, aby lidem lhal. „Naše země nevzkvétá,“ pravil tehdy čerstvě zvolený prezident a uvedl, proč tomu tak bylo. Mluvil o tom, jak pyšný režim dusil přirozený potenciál země. Vyslovil přání, že by chtěl republiku, která bude sloužit člověku, a naději, že pak člověk bude sloužit republice. Snil o republice svobodné, demokratické a prosperující. A také uvedl, že udělá vše proto, aby náš stát dostal na mapu světa, což se mu podařilo v míře vrchovaté.

I Petr Fiala bude muset lidem říci nemilosrdnou pravdu. Bude muset vyzvat všechny občany země k překonání velmi složitého období. Nedobré zprávy se říkají a přijímají mnohem hůře než radostné zvěsti. I tak je třeba říci všem, nejen svým voličům, že končí éra zadluženého blahobytu a čeká nás období, které bude vyžadovat od nás všech nemalou míru sebeobětování, skromnosti a pokory, abychom překonali nejen neblahé dědictví minulé vlády, ale i objektivní velmi nepřejícné vnější vlivy. V celé Evropě končí doba konjunktury, která bude i testem soudržnosti společného evropského projektu. Nastupující vláda musí být aktivní a pravdivá v komunikaci s veřejností.

()

Vláda si může získat a dlouhodobě udržet důvěru, když se bude prezentovat jako dobrý tým, jako tým kompetentní, odvážný i trpělivý zároveň. Nesmí z něj vyzařovat ani náznak bezradnosti, vnitřní disharmonie či manažerské neosobní rutiny. Bude to v situaci, kdy se odstupující premiér již pasoval do dvojrole nemilosrdného náčelníka opozice a budoucího prezidenta. Bude to v situaci, kdy se těžko hledají ideální vzory a recepty řešení krizových situací. Bude to v situaci možného permanentního pnutí uvnitř vládní pětikoalice. Petr Fiala bude muset svoji image klidné síly doplnit pedagogickou rázností a neústupností. Musí se naučit říkat vše srozumitelně a jednoznačně, tedy ano či ne, a ne možná, snad a asi…

Kumulace dnešních krizí je bezprecedentní a je nemravné, že se z toho někdo snaží vytřískat jakýsi politický kapitál. Nejde jen o odcházejícího hlavního strůjce tíživého dědictví. Svůj pepř do rány sypou i „stateční“ antivakcinační bojovníci, kteří si chtějí například užít svoje minuty slávy v přímém přenosu nejsledovanějšího televizního kanálu. Často je jejich motivací jen jejich nezkrotná pýcha a sobectví. I tomu bude muset čelit nový předseda vlády. Nesmí dopustit stav, kdy by veliká očekávání končila ještě větší frustrací. Některé dnešní výzvy připomínají kvadraturu kruhu, ale ani za této situace nelze rezignovat na důkladný popis stavu, který vláda převezme po osmileté vládě Andreje Babiše (v tandemu s Milošem Zemanem).

Když v nějaké firmě nastupuje nový manažerský tým, tak také musí přesně popsat výchozí stav. Nejlépe to vystihuje proces due diligence. To je v angloamerickém prostředí právní institut. Používá se při auditu hospodaření, definuje případnou nepečlivost a nepochopitelnou nedbalost, přičemž nápadná lhostejnost je chápána jako hrubá nedbalost s možnými právními důsledky. Končící éra pyšného mikromanažera obnažuje míru nestoudnosti, nad níž není možné jen tak mávnout rukou, zejména proto, abychom nezažili její recidivu, což by mělo pro naši zemi fatální důsledky.

„Lid je jediný zdroj veškeré státní moci. Ano, ale jednotlivec se nesmí schovávat za lid a za masu.“ T. G. Masaryk.