ROZHOVOR / Deník FORUM 24 hovořil s bývalým ministrem životního prostředí a nynějším poslancem Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) nejen o několikaměsíčním působení strany Motoristé sobě v tomto rezortu, ale třeba také o aktuální problematice větrných elektráren. V neposlední řadě se pozornost rozhovoru stočila k tomu, jak chce KDU-ČSL v opozici vystupovat, a rovněž k lidoveckému sjezdu, který se koná již tento pátek. „Věřím, že ze sjezdu vyjde naše strana ještě silnější,“ říká mimo jiné v interview Hladík.

Pane poslanče, jak zatím hodnotíte působení Motoristů na MŽP?

Motoristé sobě deklarovali ve volební kampani, že chtějí ministerstvo zničit, a svými kroky to naplňují. Za několik měsíců jejich působení tam neudělali vůbec nic pozitivního. Jen boří, ničí, vyhazují experty. Není tam nic, za co bych je mohl pochválit. Motoristé jsou také evidentně proti přírodě.

Takže neexistuje skutečně nic, co byste jim připsal k dobru?

Opravdu ne.

Kdo podle vás skutečně řídí tento resort?

Obávám se, že reálně za nitky tahají podnikatelé, lobbisté, fosilní, developerské a byznysové zájmy. Ty dnes ministerstvo skutečně řídí. Jsme vlastně zpět v klausovských devadesátých letech.

Mně spíš šlo o to, kdo ho podle vás skutečně manažersky řídí?

Já to nevím. Myslím si, že situace na ministerstvu je netypická, navíc v rozporu s tím, co zná česká legislativa. Mě nepřestává překvapovat, že to hnutí ANO a Andreji Babišovi nevadí. Mám na mysli to, že se takto posouvají hranice, protože otázkou je, co bude dál. Jak vnitřně funguje resort, nevím. Podle mě je Filip Turek jako vládní zmocněnec na ministerstvu zbytečný. Když se o něčem vyjednává, tak ho tam ani nezvou. Když například přijeli zástupci Evropské komise k tématu akceleračních zón, jednali s ministryní pro místní rozvoj a ministrem průmyslu a obchodu.

Vy jste se zmiňoval o personálních změnách na ministerstvu. Igor Červený odvolal ředitele KRNAPu Robina Böhnische. Byl k tomu podle vás nějaký závažný důvod? A víte něco víc, když se veřejnost důvody nedozvěděla?

Je potřeba zdůraznit, že je to právo ministra, tedy odvolat ředitele příspěvkové organizace. Je ovšem zarážející, že Igor Červený nesdělil žádný důvod, proč Robina Böhnische odvolal. Ještě týden předtím měl schůzku se všemi řediteli národních parků, konala se tisková konference o tom, jak budou spolupracovat. Musíme si říct také kontext, který zejména souvisí s výrazným snížením financování národních parků. V
případě KRNAPu jde o více než polovinu finančních prostředků.

Přestože Červený hovořil o tom, že nehrozí žádné odvolávání, viděli jsme, že skutečnost byla jiná. Pro mě je rovněž stěžejní, jak proběhne proces výběru nového ředitele, protože ten má mít dvě zásadní kompetence. Má to být člověk, který je v komunitě známý, rozumí dané problematice, a zároveň je dobrým manažerem.

A pokud zůstaneme u samotných důvodů odvolání Böhnische?

Jak už jsem říkal, je evidentní, že vliv a tlak developerů je na MŽP silný, v případě KRNAPu ještě silnější. Šéfka Luční boudy Klára Sovová kandidovala za Motoristy sobě ve volbách. Sovová je s KRNAPem také v soudním sporu, takže se nejde ubránit pocitu, že vliv podnikatelského prostředí na personální rozhodnutí Červeného je zjevný. Existují navíc další vazby. Tomáš Čumpelík, spolumajitel Labské boudy, se zná velmi dobře s náměstkem MŽP za Motoristy Pavlem Vlčkem. Ty vztahy jsou evidentně propojené.

Červený po nástupu na ministerstvo prohlásil, že zastává „udržitelný přístup k ochraně přírody a lidské společnosti. Pečovat o naše přírodní bohatství je nezbytné, zároveň se ale musíme vyhnout neúměrnému zatěžování českých domácností. Budu hledat zlatou střední cestu, tedy řešení, která jsou ekologicky přínosná, ale zároveň ekonomicky udržitelná a racionální.“ Co z toho lze vyčíst pro samotnou ochranu přírody?

Po citaci, kterou jste uvedl, zrušil Červený Odbor udržitelného rozvoje. To je symbolické, jaký má vlastně ministr vztah k přírodě. MŽP pro vládu zajišťovalo téma udržitelného rozvoje v rámci parametrů OSN. Takže nevím, kdo bude tuto agendu dál zajišťovat. Ministr si tedy svým krokem asi 14 dní po výroku, který jste citoval, sám odporuje.

Vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek nedávno napsal, že hnutí DUHA „nedá už ani korunu“. To dokládá konflikt s ekologickými organizacemi. Jak chce MŽP pečovat o přírodu, když je zároveň v konfliktu s ekologickými organizacemi?

To má několik aspektů. Zaprvé si celá vláda včetně Motoristů vzala za svůj cíl boj proti neziskovým organizacím. Je to jejich ideologie. Na MŽP ještě nikdy nebylo slovo ideologie zmiňováno tak jako za Motoristů. Já jsem se snažil dělat ministra bez aktivismu a alarmismu, ale tady vidíme přesný opak. Zadruhé si musíme uvědomit, že neziskový sektor je jedním z pilířů nezávislosti a demokracie.

Mně se jako politikovi nemusí líbit, co nějaká nezisková organizace dělá, ale je potřeba říct, že neziskové organizace – zvlášť v oblastech, jako jsou sociální věci, sport nebo životní prostředí – suplují nebo částečně přejímají roli státu. Typicky je to vidět u environmentálních neziskovek, které pečují o krajinu. Pokud bychom to všechno spočítali a stát by tuto činnost zajišťoval prostřednictvím komerčních firem, bylo by to velmi drahé. To je něco, co si Motoristé vůbec neuvědomují. Zatřetí neziskové organizace nastavují určitou zpětnou vazbu vládní garnituře.

Velkým tématem dneška jsou větrné elektrárny. Jsou pro lidi jako zdroj přijatelné? Hovoří se totiž v řadě případů o jejich odmítání.

Myslím si, že celá řada průzkumů a studií ukazuje na jejich přijatelnost, a ta se postupem času stále zvyšuje. Lidé tento zdroj energie podporují. Trochu jiné je to s NIMBY efektem, který je všudypřítomný, vidíme to například u stavebních záměrů i jinde. Navíc v ČR je velká podpora jaderné energetiky, ale největší odpor vůči ní je u čtyř míst, kde má vzniknout jaderné úložiště. Musíme se na to dívat globálně a rozumět i lokálním příběhům. Zároveň musí jejich stavba probíhat citlivě a smysluplně, aby nenarušovala klid a ráz krajiny. Už jsme zaznamenali případy, kdy byly větrné elektrárny postaveny špatně a narušují pohodu bydlení místních obyvatel.

A mohou opravdu větrné elektrárny škodit zdraví, jak argumentují jejich odpůrci?

Jsou to nesmysly, které se šíří, ať už jde o stroboskopický efekt nebo zabíjení ptáků. Mají samozřejmě velký výkon, 5–6 MW, takže to není malé zařízení. Ale tvrzení odpůrců se skutečně nezakládají na pravdě.

Využívá ČR dostatečně potenciál větrných elektráren? Podle materiálu Akademie věd ČR s názvem „Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020“ by mohly pokrýt 10 až 30 % naší spotřeby elektřiny.

V současné době vůbec ne. Máme výkon asi 300–340 MW ve větru, v posledních letech se téměř žádné nové větrné elektrárny nestavěly. Je potřeba si uvědomit, že větrné elektrárny velmi dobře spolupracují s jinými obnovitelnými zdroji, zejména se sluncem. Vítr a slunce se vzájemně doplňují – když svítí, často nefouká, a když nesvítí, naopak fouká. V kombinaci s fotovoltaikou se tak dostáváme k reálnému zdroji elektrické energie. Větrná energetika musí být samozřejmě doprovázena nějakou zálohou, například v podobě bateriových systémů. Já to sleduji průběžně a cena baterií navíc klesá.

Vláda zvolila řešení v podobě zastropování marží a snížení spotřební daně. Je vládní řešení v praxi účinné?

Myslím si, že ekonomové se shodují na tom, že přínos nebude velký. Riziko nedostatku pohonných hmot tu stále existuje. To, že se vláda snaží situaci řešit a přijímat určité kroky, je dobře, za to ji nekritizuji. Nemůže to ale trvat dlouho. Regulace trhu pomocí těchto nástrojů zkrátka nemůže být dlouhodobá.

Co zákon o regulaci cen pohonných hmot, který prošel sněmovnou, ale byl odmítnut senátem?

Jsem jeho kritikem, protože vládě dává obrovské možnosti dlouhodobě regulovat trh a nastavovat jakési socialistické hospodářství. Zákon má dva zásadní problémy. Zaprvé dává vládě prakticky neomezenou možnost regulace prostřednictvím nařízení – a všichni ekonomové se shodují, že následky cenového šoku budeme pociťovat mnoho měsíců, spíše let. Vláda si tak otevírá možnost regulace po celé volební období. Zadruhé to dělá prakticky bez kontroly sněmovny. Parlament má přitom vládu kontrolovat. My jsme naším pozměňovacím návrhem chtěli docílit toho, aby vláda měla tuto pravomoc jen na 90 dní a další prodlužování muselo projít sněmovnou. Měli jsme celkem čtyři pozměňovací návrhy, ale ty nebyly schváleny.

Přesuňme se nyní k opozici a k lidovcům. Mnoho novinářů a komentátorů se přou o to, zda je lepší postupovat samostatně, nebo jednotně. Jak to vnímáte vy?

U nás je systém postavený na souboji politických stran, máme v tom dlouhou tradici. Nemáme anglosaský model dvou stran. Zároveň se po volbách, v nichž jsme nezvítězili, se opozice přirozeně proměňuje. Je potřeba čas na formulaci pozic jednotlivých stran. Období, kdy bude pragmatické přistoupit ke spolupráci nebo nabídnout voličům jasnější alternativu, samozřejmě přijít může. Teď je ale vidět, že nemáme stejné názory s ODS, TOP 09 nebo STAN, byť si v řadě věcí rozumíme. Nicméně s ostatními opozičními stranami se shodujeme na tom, že nesmí být ohroženy demokratické principy ani zakotvení v západních strukturách. Nechceme dopustit ani to, aby Andrej Babiš získal většinu v Senátu.

Nicméně mi nepřijde, že by opozice byla nějak výrazná. Neměli by být lidovci razantnější?

Podle mě má být opozice tvrdá, ale slušná. Má jít o reálnou parlamentní debatu. Přál bych si, aby opoziční práci, která je opravdu důležitá, dělalo všech 92 poslanců naplno. To se ne vždy děje. Vláda je mistrem ve vytváření mlhy. Pro opozici je pak složité sledovat, co z ní vychází. Nečekáme, že nám něco projde, ale naší prací je zabránit nejhorším excesům.

A neměli by lidovci také přidat v oblasti PR a marketingu? Zdá se mi, že jste trochu neviditelní.

To si nemyslím. Je ale pravda, že musíme zlepšit naši prezentaci a více zapracovat na marketingu. Tam vidím největší prostor ke zlepšení. Je potřeba také lépe reagovat na výsledky volebních průzkumů. Na rozdíl od jiných stran se ale nedohadujeme o tom, co je politikou lidovců. V tom je jasno, máme navíc silné lídry. Chceme se pohybovat kolem 6–7 %.

Lidovce čeká už v pátek sjezd. Jaká strana má z něj vzejít?

Naše strana je koncentrovaná, jednotná a hodnotově jasně ukotvená. Hodnoty křesťanské demokracie budou potřebné i do budoucna. Personálně je strana obrozená, což je také důležité zmínit. Je zde hodně třicátníků, čtyřicátníků i padesátníků v nejlepších letech, kteří mají zkušenosti. Vidíme to i na našem poslaneckém klubu. Věřím, že ze sjezdu vyjde naše strana ještě silnější.