Společnost Home Credit nejbohatšího Čecha Petra Kellnera má kvůli krizi kolem technologií Huawei a ZTE obavy o své podnikání v Číně. Její zastupci si na to postěžovali na schůzce s ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou (za ANO).
V posledních letech zažívala společnost Home Credit nejbohatšího Čecha Petra Kellnera v Číně zlaté časy. Těží i z výrazného oteplení česko-čínských vztahů. Po Václavu Klausovi je Kellnerovi a jeho obchodním zájmům nakloněn i prezident Miloš Zeman.
Svědčí o tom i nepříliš časté vystoupení Petra Kellnera na veřejnosti – na jaře roku 2017 se Kellner sešel s prezidentem Zemanem na Pražském hradě. Řeč prý byla „o ekonomických vztazích s USA, Čínou a Ruskem“. Lze tomu snadno věřit – právě v těchto zemích (především však v Číně) má Kellner své největší obchodní zájmy.
Bez politické podpory se právě v Číně prakticky podnikat nedá a budování vztahů s českými politiky, kteří zaveleli k českému obratu k Číně, se Kellnerovi zúročuje, jak HlídacíPes.org popsal již dříve, v textu z jara roku 2017. Nabízíme jeho aktualizovanou verzi.
Každý pátý úvěr v Číně od Kellnera
Po těžkých začátcích se poskytovatel spotřebitelských úvěrů Home Credit (společnost má sídlo v Nizozemí) ve svém oboru vyšvihl už na třetí místo za velké čínské hráče Ant Loan (společnosti Alipay) a Weili Loan (Tencent). Číslem jedna je co do počtu prodejních míst. Těch má v Číně 235, spolupracuje při tom i se zavedenými prodejci značek mobilních telefonů, mezi nimi i s Huawei.
Úspěch v zemi rudého draka ale nepřišel sám od sebe. Poprvé Home Credit do Číny vstoupil v roce 2007, ale ukázalo se, že získat licenci bude velmi obtížné.
První posun se podařil až kolem roku 2010, kdy PPF najala jako lobbistu Jaroslava Tvrdíka. Hlavní obrat přišel až o několik let později, s nástupem vlády ČSSD a Miloše Zemana na Hrad.
Poté, co se Home Creditu v roce 2014 v souvislosti se sankcemi výrazně propadly příjmy v Rusku, stala se hlavní zahraniční destinací jednoznačně Čína. Pozornost na Čínu pak ve vzácné časové shodě upřela i tuzemská politická reprezentace.
Jsme za obratem k Číně
Po předchozím oťukávání přišla v květnu 2014 cesta ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka do Pekingu a podpis vstřícné česko-čínské deklarace.
Na podzim 2014 pak vyrazil na oficiální návštěvu Číny prezident Miloš Zeman a na uzavřené jednání s prezidentem Si Ťin-pchingem přizval právě Kellnera.
Ten se mu pak revanšoval tím, že jej na cestě zpět přibral do svého soukromého letadla, jež cestu na trase Peking–Praha zvládlo na rozdíl od vládního speciálu bez mezipřistání.
Podnikat v licencovaném oboru nebankovních půjček je v Číně bez politické podpory nemyslitelné.
Kellnerovi s byznysem v Rusku a Číně pomáhal už předchozí prezident Klaus. Zapojila se i první dáma Livie Klausová, jež byla součástí delegace, která do Číny v roce 2012 slavnostně přivezla Krtečka. Respektive práva na vysílání tohoto kresleného seriálu, jež pro čínskou televizi CCTV tehdy na rok koupila skupina PPF.
Když o necelý rok později ve funkci hlavy státu skončil Václav Klaus, plynule přešel do institutu nesoucí jeho jméno a financovaného právě Kellnerem.
PPF a Home Credit se tím, že stojí za obratem české politiky směrem k Číně, nijak netají.
„PPF a Home Credit, a my jsme na to pyšní, stáli u zrodu té iniciativy, která, myslím si, vedla k obrodě česko-čínských vztahů,“ řekl generální ředitel a minoritní akcionář Home Creditu Jiří Šmejc vloni v dubnu na byznysové konferenci.
„Vždy jsme mluvili o tom, že budujeme vztah. Ten není jen o byznysu, má i jiné roviny. Proto jsme se snažili přispět ke kulturní výměně, sponzorujeme sportovní a kulturní události, dnes jsme jedním z velkých sponzorů čínské fotbalové ligy,“ dodal.
Ve stejném vystoupení Šmejc odhadl, že za rok 2016 firma poskytne v Číně přes deset milionů úvěrů a že celkový objem rozpůjčovaných peněz od počátku působení přesáhne hranici 100 miliard renminbi (zhruba 370 miliard korun).
„Jsme v Číně úspěšní proto, že se snažíme naslouchat. Snažíme se sladit zájmy tak, aby naše podnikání bylo win win,“ řekl Šmejc.
Uspět by PPF chtěla i ve Spojených státech. Home Credit v USA působí od roku 2015. Společně s mobilním operátorem Sprint založil podnik, který Američanům půjčuje na nákup mobilních telefonů.
„Bavíme se teď o další fázi, chceme se s nimi spojit k vydání kreditní karty, která už ponese obě naše značky, jak Home Creditu, tak Sprintu,“ řekl už dříve Jiří Šmejc pro MF DNES. „Pokud bychom takovou kreditku udělali, můžeme se během několika let dostat do desítky největších vydavatelů karet na americkém trhu,“ dodal.
Rozdíl mezi Čínou je tu ale zjevný. Zatímco vliv čínských politiků a komunistické strany na byznys i úspěch Home Creditu v Číně je bezprostřední (a jak se ukazuje na nynějších obavách zástupců Home Credit, politika může soukromému byznysu v Číně naopak také uškodit), v USA nerozhoduje o úspěchu či neúspěchu Donald Trump, nýbrž trh.
Převzato z webu Hlidacipes.org.