Petr Krogman je majitel zemědělské společnosti Agromino, která před válkou obhospodařovala na Ukrajině 42 tisíc hektarů polí. V zemi působí i po ruské invazi. Podnikatel tak má neobyčejně dobrý přehled o tom, co se v současné době na Ukrajině skutečně děje. I proto jsou jeho názory na Rusko, jeho propagandu i pomoc západní Evropy napadenému státu jasně formulovány. Rozhovor s ním připravil pro srpnové číslo měsíčníku FORUM 24+ Pavel Šmejkal. Co v něm také zaznělo?

O podnikání na Ukrajině a o stavu zemědělství v napadené zemi:

Naše pole jsou naštěstí všechna ve svobodné Ukrajině, byť východně od Charkova jsme také pod tlakem. To jsou pole, kde máme občas zapíchnuté rakety, nebo nám armáda nedovolí některé plochy sklízet, protože tam uzemnili drony včetně výbušnin, nebo z těch polí odpalují rakety na ruské pozice. Na našich nejvýchodnější farmách v tuto chvíli sklízíme řepku v nejtěžších podmínkách, fakticky mezi pozicemi ukrajinského dělostřelectva a nultou linií u Vovčansku. Kombajnéři jsou vybaveni neprůstřelnými vestami, helmami, kabiny jsou trošku obrněné. A platíme jim tytéž peníze, jaké mají vojáci v první linii, abychom to zvládli sklidit. (,,,) Do armády nám zas tolik zaměstnanců neodešlo, asi deset procent. V zemědělství jako prioritním sektoru Ukrajiny totiž máte možnost si takzvaně rezervovat část lidí. Ukrajina má více než polovinu svých exportních příjmů z agroprodukce. Takže kdyby nefungovalo zemědělství, Ukrajina už by neexistovala. Proto bylo tak důležité například to, co se odehrálo v Černém moři, aby Ukrajina mohla dál svobodně prodávat. Nikdo nechce, aby to byl stát na dávkách. Ukrajinci se umí uživit sami, ale musejí mít možnost prodávat do světa.

O boji s ruskou propagandou:

Je potřeba naprosto jednoduše deanonymizovat veřejný prostor a sociální sítě. Naše demokracie je docela hloupá, že Rusům nechává volný přístup do našeho prostoru. V diskusích pod takřka všemi články vidíte, že minimálně deset procent jsou ruští trollové, od kterých to následně převezme náchylnější část čtenářů. Zkrátka necháváme zpracovávat veřejný prostor ruskou propagandou, která do toho cpe miliardy. Bohužel naše vláda v tomhle směru nedělá nic a oněm rádobyochráncům svobody slova nedochází, že každá svoboda má svoje limity, aby mohla dále existovat. Nemůžeme přece ruskou fašistickou, nacistickou nebo komunistickou propagandu nechat pracovat naplno, protože to naši demokracii rozloží.

Rusové jsou druhý extrém. Doma likvidují jakýkoli opoziční hlas a dobře vědí, proč nás nepouštějí do svého informačního prostoru. Je tu tedy jasná asymetrie, ve které jsme my ti hloupí. Svoboda projevu je základ a člověk může hlásat jakékoli názory. Ale měl by to dělat pod svým jménem. Stejně jako můžete mít peníze v bance, ale na své jméno, můžete jít na demonstraci, ale nesmíte mít zahalenou tvář, musí být možnost vás identifikovat. Vlastně popíráme i vlastní zákony, protože když někdo anonymně veřejně vystupuje, k čemu nám jsou v trestním zákoníku některé paragrafy, třeba hanobení rasy a podobně? A na co je nám zákon o financování politických stran, když tady strany a hnutí mají rozpočty desítky milionů korun, ale Rusové sypou do ovlivňování českých voličů řádově více? Už dávno tu není férová politická soutěž. Demokratické strany běží závod proti větru a Rusové podporují levý i pravý extrém, protože si velmi dobře identifikovali, že tímhle rozloží a rozhádají demokracii nejefektivněji.

O tom, jak to dopadne a o „uherské trojce“ Orbán – Fico – Babiš:

Bude to na deset dvacet let a nakonec to dopadne dobře. Na Západě se díky tomu, jak je pestrý, vždy najde dostatečně silná koalice, která si uvědomí, že jde i o ně. Je přece důležité, aby nás Ukrajina oddělovala od Ruska. Protože když Ukrajina padne, „uherská dvojčata“ Orbán s Ficem za příslib nerušeného vládnutí a podílu na obchodu s energiemi úplně v pohodě předají Rusům klíče, což předvádějí dnes a denně. My pak budeme muset kopat zákopy u Břeclavi či u Zlína, abychom spolu s Polskem udělali linii proti pronikání Rusů.

Politici si musí uvědomit, co je skutečným zájmem demokratických zemí. A to zvítězí nad sobeckým zájmem, tady bych řekl už „uherské trojky“ Orbán – Fico – Babiš, která si jede své obchodní zájmy, již nejsou totožné se zájmem demokratické západní Evropy. Orbán a skupina jeho oligarchů, kteří de facto Maďarsko vlastní, potřebují, aby válka pokračovala. Babišův Agrofert na válce také vydělal ohromné peníze. Největší zisk měl v prvním roce války. Pak se ukázalo, že Ukrajina může přežít, a zisk Agrofertu v roce 2023 najednou klesl.

O západní pomoci Ukrajině a o tom co napadená země potřebuje nejvíce:

Jednak zbraně a pak také regionální politiku. Je totiž vidět, jak se východ propadá do bez­naděje, zatímco západ prosperuje. Součástí. ruské taktiky je mimo jiné udělat co největší „poušť“ okolo svých hranic. Ukrajinské příhraniční oblasti musí být silné a musí tam být ekonomický život, jinak to oslabí i vojáky, kteří tam bojují a žijí.

Západ vůbec nerozlišuje, že Ukrajina je obrovská země, a navíc diferencovaná válkou. Západní pomoc často končí na západní Ukrajině, čímž se ten rozdíl ještě více prohloubí. To je to, na čem se může Ukrajina rozpadnout a prohrát válku sobě, ale bohužel i nám.

Vidím to i na svých vlastních farmách. Ty na západě Ukrajiny prosperují a žádnou pomoc nepotřebují. Na východě vám ale armáda často zakáže sklízet, zakáže vám ošetřovat pole. Z vašich polí armáda střílí rakety proti Rusům, takže vám značnou část úrody vypálí, jezdí vám přes pole, protože je to bezpečnější a rychlejší. Teď nám v polích kopou zákopy. A to všechno je bez kompenzací, nikdo vám nic nenahradí. Farmáři na západě si něco podobného nedokážou představit. Východ se řítí do propasti. Evropská unie to bude muset řešit jinak než půjčkami, jako to dělá teď. Zvýhodněné půjčky mají smysl na západní Ukrajině, ale pro východ jsou řešením jen kompenzace nákladů vyvolaných válkou. Evropská unie musí pochopit, že si musí chránit periferii, nebo se za chvíli periferií stane dnešní střed. Pak bude tou periferií Slovensko a tak dále… Pokud lidé na východě Ukrajiny uvidí, že se jim nevyplatí být součástí Ukrajiny, budou pokukovat po Rusku. Stačí jedno procento kolaborantů, kteří nahlásí pozice ukrajinské armády, a my se budeme divit, proč Rusové tak jednoduše prolamují frontu.