Prezident Petr Pavel FOTO: Pavel Šmejkal, FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal, FORUM 24
KOMENTÁŘ / Prý je to dokonce vlastizrada, což jsme se dozvěděli od méně bystrých zástupců současné vládní koalice. Prezident Petr Pavel si dovolil vyslovit názor, který s ním nesdílí zrovna málo lidí, zejména těch, kterým záleží na budoucnosti, bezpečí a prosperitě České republiky, k níž nepotřebují prázdný nacionalismus pro hlupáky. Ano, potřebujeme Spojené státy evropské. Nyní bohužel nevzniknou, jednou ale snad ano.
„Teď se na mě asi řada lidí bude zlobit, ale já jsem myšlenku Spojených států evropských už několikrát zdůrazňoval jako pravděpodobně jediné řešení pro Evropu, pokud bude chtít zůstat relevantní na světové mapě. Stále se ukazuje, že následující období – a nebude úplné krátké – bude obdobím globálních velmocí. A Evropa může být globální velmocí pouze tehdy, když bude mluvit jedním hlasem,“ uvedl prezident Pavel na debatě Deníku.cz.
Okamžitě se zvedla vlna odporu od těch, kteří se stále potřebují zaštiťovat svým „češstvím“ bez konkrétního významu, protože nic jiného nemají. Mávání vlajkou (a ani zavádění jejího svátku) totiž skutečně není vlastenectví. Opravdové vlastenectví je daleko hlubší a závažnější věc, kterou právě Pavel jako voják dokázal ve svém životě asi tisíckrát víc než nějaký polovzdělaný hejsek typu Libora Vondráčka.
Že je to překvapivý výrok? A proč? Česká republika má něco přes deset milionů obyvatel. Opravdu nikdy, v žádném vesmíru nebude hrát prim mezi ostatními státy a velmocemi, a to ani kdyby měla normální vládu, jak tomu bylo do roku 2025. Není to možné. Jen ve spojení evropských zemí může být respektovaná síla na straně demokracie a civilizace.
Je samozřejmé, že lidé s poněkud menším rozhledem si neumějí v žádném případě představit, že sjednocení může znamenat zachování veškeré různosti, která je právě v Evropě, což je náš domov, tak kouzelná. Stát sám o sobě není to nejdůležitější, na mnoha místech jde spíše o region, o konkrétní místo, vždyť to vidíme ve Španělsku, ve Francii, v Německu, ale i u nás! Copak je to na Slovácku stejné jako v Chebu? A opravdu nejsou jasné rozdíly mezi podkrkonoším, jižní Moravou a Slezskem?
Pro lidi narozené po roce 1989 je přirozené, že hranice jsou jen jakousi virtuální záležitostí z mapy. Je přece skvělé sednout si v Praze do auta, vystoupit v Itálii a ani si nevšimnout, ve které zemi jste zrovna zastavili na benzínce, nebo ne? Různost je obrovským bohatstvím evropského kontinentu. A stejným bohatstvím je to, co mají státy Evropské unie společné. Věřme, že těch, kteří si vidí dál než na špičku nosu, bude jednou většina. Takže ano, pane prezidente, Spojené státy Evropské jsou skvělý a nevyhnutelný cíl.