PETR VRABEC: Jak žižkovské centrum Klinika kolaboruje s Babišem a dělá ze sebe oběť

Eric Drooker

Útok na žižkovské centrum Klinika ze 6. února je hodně přes čáru. To je jasné. Jako jakýkoliv jiný podobný násilný čin, vedený pod rouškou ideologie a jako nesouhlas s jiným postojem. Je to ale stejně přes čáru, jako když levicoví radikálové podpálili před půl rokem čtyři auta restauraci Řízkárna. V rámci boje proti kapitalistickému svinstvu. To ovšem takovou společenskou hysterii nevyvolalo. Proč? Protože třeba právě levicový projekt Klinika kolaboruje se státem a pro báťušku Andreje se z něho stává jakýsi zárodek novodobého Svazu socialistické mládeže. Takže, jejich fňukání pod křídly současné moci dostává v médiích více prostoru než napadený jeden obyčejný podnikatel.

Autonomní centrum Klinika totiž přineslo do veřejného prostoru novou dimenzi a změnu paradigmatu ve squattingu, v revoltě a v metodách „boje za lepší zítřky“. Za naší revolty proti rodičům, před dvaceti, pětadvaceti lety, byl squatt squatt. Dnes se squattu, tedy násilnému převzetí opuštěné budovy, s posvěcením státu říká komunitní centrum a squatterům aktivisté. Za nás se tam žilo spontánně, taky se pořádaly akce, pití bylo tak nějak společné, co kdo přinesl, a když přijela policie (většinou na udání a po několika měsících po obsazení), museli jsme se pakovat. Utvrzovali jsme se v boji proti moci, ať to byla před rokem 1989 ta komunistická, tak krátce po roce 1989 ta postkomunistická. Nějaké páchání dobra nás nezajímalo. Prostě punk!

Při nástupu do práce mě to revoltérství přešlo, sem tam se zajedu do nějakého squattu coby „dědek“ podívat na akci. Dnešní squatting v podání tzv. autonomního centra je organizován, akce se domlouvají produkčně, pití a drobné občerstvení se nakupuje centrálně a prodává se u výčepu. Tedy vlastně takový trochu jiný mládežnický klub. Dřív se po ránu vařil turek, dnes si prý udělají i latéčko. Tak vypadá současná adolescentní revolta. Pod ochranou taťky, pána státního velkomožného.  Ale nepředbíhejme.

Připomeňme si totiž, jak vlastně Klinika začala a jaký to nakonec mělo průběh. Parta levicových intelektuálů obsadila na Žižkově nevyužívaný objekt bývalé polikliniky, který patří státu. Přijela policie, snažila se je vystrnadit, vždyť došlo k porušení zákona. Ve víceméně levicových českých médiích se kvůli tomu strhla hysterie na obranu komunitního centra. Respektive, tehdy projektu centra na papíře. Tenkrát marketingový stratég Andrej Babiš vycítil šanci a ve svetru a s blazeovaným úsměvem dorazil k objektu. Laskavě „aktivisty“ pohladil po hlavičkách a carským ediktem jim objekt přidělil.

Ano, konalo se výběrové řízení, ale když báťuška zavelí, úředník ví, co se sluší a patří. K tomu Roman Týc z Paralelní Polis na svém facebookovém profilu napsal: „Absurdní na celé situaci kolem Kliniky je fakt, že Klinika neplatí v budově nájem, čímž prokazatelně kolaboruje se státem jako majitelem budovy, a to tak, že s přímou podporou Matěje Stropnického i příslibem Andreje Babiše, který si za svou „dobrosrdečnost“ takto získal lacinou pozornost. Samotné „zinscenované“ výběrové řízení na pronájem a využití budovy bylo jak se patří na vyspělou demokratickou společnost i s bílými koňmi, kdy jeden odstoupil a druhý prý neměl po formální stránce vše v pořádku. I proto nechápu spojení autonomního centra s fenoménem squatingu.“

Dodejme, že tady vzniká neuvěřitelná veřejná podpora jednomu subjektu na úkor ostatních – jiné neziskovky v okolí také pořádají akce a dobročinné sbírky, ovšem musí platit nájem (!). Za třicet stříbrných se z nezávislého centra stal vazal Andreje Babiše. A jelikož žádný stav není konečný, tato otevřená kolaborace se státní mocí povede při současném kurzu snah dovést Česko k autoritativnímu  státu k tomu, že nám tu vznikne inkubátor kádrových politiků, jakýsi novodobý Svaz socialistické mládeže, který bude s nějakým tím Mohoritou hledat společně s novou mocí nová řešení.

Vedle toho tu máme kauzu, v níž několik radikálních levicových skupinek rozjelo boj proti podnikateli a majiteli pražské restaurace Řízkárna. Nejdříve šlo o nenásilné protestní demonstrace před objektem, o akce typu, že aktivisté obsadili všechna místa v restauraci a několik hodin srkali jen minerálku, aby způsobili majiteli škodu na tržbách, až po masivní výlepovou kampaň. Jednalo se ovšem o černý výlep, tedy v této kauze o první poškození soukromého majetku a svého druhu násilné obsazení cizích ploch.

Zřejmě není překvapivé, že tento fakt velká část médií přešla jako krajinu. Dodejme, že celý ten protest měl vzniknout kvůli tomu, že „pan Řízkárna“, Vladimír Krulec, ne zcela zaplatil asi třem zaměstnancům (nelze přesně zjistit kolika), kteří museli odejít po pár měsících. Původním leitmotivem protestu totiž bylo: Chcete práci a nepotřebujete za ni mzdu? Pro MF Dnes v reakci na to pan Krulec uvedl, že nikomu z bývalých zaměstnanců nic nedluží. Pokud někoho propustil, pak pro porušení pracovních povinností a vše podle „regulí státu“.

Nikde nelze dohledat, zda se oni „poškození propuštění zaměstnanci“ pokusili domoci svých práv u soudu. „Kauza Řízkárna nám ukazuje, že se občané mohou dožadovat svých práv i jinými způsoby, pokud příslušné orgány a instituce v řešení jejich problémů selhaly,“ psala tehdy redaktorka Martina Malinová v silně levicovém webzinu A2larm.cz.

Před půl rokem pak někdo panu Krulcovi podpálil před podnikem čtyři auta a od požáru málem chytil i vedlejší hostel. Pro MF Dnes majitel Krulec ještě upozornil i na další předešlé sabotáže, hrozby, útoky na internetu, nátlakové akce. K útoku na jeho rozvážkové vozy se měla přihlásit anarchistická organizace Síť revolučních buněk – s tvrzením, že bojuje proti „kapitalistickému svinstvu“. Tedy, změna v rétorice, neboť spory se zaměstnanci byly zřejmě jen zástěrkou pro zkoušku boje s kapitalistou (?). Důležitým faktem totiž je, že současní zaměstnanci, i přes tyto obrovské nepříjemnosti zvenčí, u něj zůstávají. Asi pracují, jak mají, tak dostávají zaplaceno, že?

Slečna redaktorka Malinová, která veřejně schvalovala prvotní násilné útoky proti podnikateli a nepostavila se už proti těm následujícím, se zároveň aktivně angažuje při obraně komunitního centra Klinika. Po útoku zápalnými láhvemi se veřejně dožadovala tvrdého postupu policie, aby ty lumpy našla a potrestala. Podle všeho v Klinice i bydlí, tedy squattuje (?). Po útoku napsala článek Náš dům hořel, v němž mimo jiné píše: „Usínám na místě činu a myslím na svého kamaráda ve vězení, kterému hrozí doživotí za Molotov, který ani nehodil.“ Jde o zadrženého ruského anarchistu, který je podezřelý, že zápalnými lahvemi zaútočil na dům ministra obrany Stropnického. „Dvacetiletého muže vyšetřovala policie v souvislosti i s jiným podezřením. Anarchista se totiž podle vyšetřovatelů mohl účastnit nedávného útoku na pražskou restauraci Řízkárna,“ citovaly Hospodářské noviny policii.

Je tedy patrné, že mezi levicovou intelektuální smetánkou z centra Klinika, která se nechala koupit státní mocí, existují „a2larmující“ spojky s levicovými radikály. Ti nám tady v Česku předvedli asi nejsilněji, co dovedou, při brutálních demonstracích proti zasedání Mezinárodního měnového fondu. Tedy, jsem za, aby policie důsledně vyšetřila a potrestala všechny (!) násilné útoky, ať pravicových nebo levicových radikálů. Ale, nenechme se chytit do mediální pasti, že aktivisté v Klinice jsou bůhvíjací milánkové, kterým teď zrovna někdo ublížil. S pravičáky se perou léta, kukly, šátky, baseballky, dlažební kostky, zápalné láhve.

Když zadáte do vyhledávače „střety radikálů“, vyjede vám přes třicet tisíc odkazů. Levicoví radikálové si jen udělali spojence mezi vysokými politiky, jako je Babiš, Stropnický nebo Dienstbier, umně mediálně navlékli tričko s uprchlíky a provokují ve společnosti další hysterii – že jsou obětí. Za kterou si zase budou chtít „něco“ vzít.

Petr Vrabec
Autor je publicista a mediální konzultant.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]