Kremlem zvažované přejmenování anektovaného ukrajinského poloostrova Krym na „Krymskou republiku-Tauridus“ je podle znalců zavádějící, a má nejspíše jen propagandistický účel. Nové jméno má odkazovat na ruské impérium připomínkou Tauridské gubernie, která v letech 1802 – 1921 sice byla jeho součástí, avšak se starověkým Taurem nemá nic společného.

Zjevná účelovost zvažovaného názvu je tedy v jeho odkazu na původní řecký název poloostrova. „Je v tom snaha naznačit, že Krym historicky patřil Rusku, jenže Taurida existovala dávno předtím, než nějaké Rusko vzniklo,“ odpověděla deníku FORUM 24 na otázku po možných motivacích Kremlu publicistka a překladatelka Petruška Šustrová, která se Krymem dlouhodobě zabývá a je také autorkou dokumentárního filmu Vyhnání a návrat Krymských Tatarů. „Přejmenovávat takto Krym je absurdní. Jeho původ se v žádném případě neodvozuje od Tauridské gubernie,“ uzavírá Šustrová.

Absurdní snahu Kremlu vzbudit zdání kontinuity Rusy opanovaného Krymu až kamsi ke starověkému Taurisu ilustruje učitel dějepisu ze základní školy v Praze-Modřanech Marcel Šuslík příměrem k dávným obyvatelům území, na němž se dnes rozkládá Česko. „Asi jde o to, jak hluboko historicky kopnete. Krym byl od 7. stol. před Kristem řeckou kolonií. Logika je podle mě podobná, jako bychom vytvořili Česko keltskou republiku, protože nejstarším známým národem u nás byli Kelti,“ poznamenává Šuslík, který si na internetu z podobných absurdit střílí pod pseudonymem Quido M. C. Podle Šuslíka se Kreml přejmenováním Krymu zároveň pokouší vymazat jakoukoli historickou vazbu na Ukrajinu právě tím, že na aktuální diskuse navrší podobný historický balast.

Nápad říkat Krymu Taurida poprvé nahlas vyslovil v roce 2015 nacionalista Vladimir Žirinovskij, který už v minulosti přicházel s různými výstředními podněty, které se posléze staly součástí oficiálního postoje Kremlu. Žirinovského nápadu ohledně Krymu se chytil senátor Ruské federace za Krym Sergej Cekov, který prohlásil, že to stojí za zvážení.