Ilustrační foto FOTO: ATEO
FOTO: ATEO
Výročí 105 let od vzniku Československa si v sobotu u Národního památníku v Praze na Vítkově připomněli politici včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), zástupci armády i váleční veteráni. Součástí tradičního ceremoniálu byl i přelet vojenských vrtulníků a stíhaček Gripen.
U hrobu Neznámého vojína položili věnce Pavel, Fiala, předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministryně obrany Jana Černochová (ODS), zástupci Parlamentu Jan Skopeček (ODS) a Jiří Drahoš (za STAN) či pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Pietního aktu se zúčastnili i zástupci opozice, například předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová a stínový premiér ANO Karel Havlíček. Všichni přítomní uctili minutou ticha památku padlých vojáků.
Fiala později v rozhovoru s novináři uvedl, že celá současná Česká republika je postavena na tradicích první republiky. „Měli bychom kromě vděčnosti cítit také zodpovědnost za to, co máme, abychom to udrželi. Abychom prosperující svobodnou zemi předali dalším generacím,“ řekl. Ve světě je podle něj mnoho situací a válek, které přímo či nepřímo ohrožují Evropu. Zmínil konflikt na Ukrajině nebo v Izraeli. „Mělo by nás to vést k myšlence, že bezpečnost není samozřejmá. Nežijeme ve světě, kde přirozeným prostředím je mír. Abychom žili v míru, musíme pro to něco dělat. ČR pro to udělala hodně. Jsme členem EU a NATO a také jsme se rozhodli, že budeme dávat více peněz do obrany a modernizujeme armádu,“ dodal premiér.
Také Vystrčil upozornil na to, že svoboda a samostatnost nejsou samozřejmostí. Mezi těmi, kteří suverenitu států narušují, zmínil například Rusko či „různé teroristy“, kteří útočí na svrchované státy.
Pavel také k sobotnímu dni propůjčil praporu podpory nasaditelných sil bojový prapor. Velitelství pozemních sil pak prezident propůjčil čestné jméno generála Vojtěcha Borise Luži. Generál Luža byl legionář první světové války a čelný představitel československého protifašistického odboje. Účastnil se jako příslušník legií bitvy u Zborova. V prvorepublikové armádě zastával řadu velitelských funkcí. Za okupace se podílel na odbojové činnosti, a to za pomoci blízkých členů Sokola a vojáků. V říjnu 1944 byl v části Přibyslavi Hřiště na Havlíčkobrodsku zastřelen v boji s protektorátními četníky.
Pietní akt na Vítkově trval zhruba půl hodiny. Zakončil ho pochod jednotek, během kterého přeletěly nad památníkem dva stíhací letouny Gripen a také tři vojenské helikoptéry.
Akce k založení republiky se v sobotu konají i na dalších místech republiky. Pavel v poledne rovněž jmenuje nové generály a večer udělí státní vyznamenání. Některé památky a státní instituce pořádají dny otevřených dveří.
Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení lidé odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea.
