Ministerstvo financí po roce chodu EET v hospodách či kempech bilancuje. Výsledky jsou rozporuplné.

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) si pochvaluje, že data o každém prodeji odesílaná na „Babišovu“ (Babišem prosazenou) ústřednu zatím nejsou zneužívána v konkurenčním boji. Ministr však nepředložil žádnou statistiku, která by sloužila třeba i jen jako nepřímý důkaz, že data skutečně zneužívána nejsou. Navíc není dobrým podpůrným argumentem pro jakýkoli systém, že zatím ještě nebyl zneužit, i kdyby to prokazatelně byla pravda.

Ministerstvo přiznává, že jednoznačně větší vliv na výběr daní (typicky DPH) mělo např. letos kontrolní hlášení k DPH než „on-line pokladny“. Kontrolní hlášení, ač levnější a hůře zneužitelné, je však rovněž terčem kritiky od řady podnikatelů, zejména pro svou časovou náročnost (přílišnou byrokracii).

Dalším terčem kritiky u kontrolních hlášení pak byly extrémně vysoké a nepružné pokuty, třeba i jen za zpoždění při potvrzení správnosti již dříve odeslaných údajů na základě dotazu finančního úřadu. V tomto směru po dlouhé době ministerstvo financí ještě pod vedením Andreje Babiše problém uznalo a částečně ustoupilo.

Kritizována je také zjevná zbytečnost tohoto opatření u mnoha zavedených malých živnostníků, jejichž živnost evidentně nemá sloužit pouze k zakrytí obrovských (třeba stamilionových) podvodů s DPH. Ještě horší jsou pak případné navazující zajišťovací příkazy, kterými byly na základě pouhého úředního rozhodnutí v několika případech ilegálně zlikvidovány firmy. Přitom by mnohdy stačilo dočasně neuznat nárok na odpočet DPH. I takový postup sice může firmy velmi poškodit, ale zřejmě je to alespoň nezlikviduje.

Projekt „on-line pokladen“ (EET) je však v podstatě on-line kontrolním hlášením. Dokonce i čtvrtletní plátci DPH musejí v rámci EET on-line evidovat (odesílat údaje na „Babišovu“ centrálu) DPH z každého jednotlivého zákazníkova nákupu v koloniálu, z klientova přespání v kempu či z oběda (někdy včetně spropitného) v hospodě. Potřebná data však zatím zřejmě není možné zpracovat, takže se podnikatelé (plátci DPH) zaváděním EET kontrolního hlášení prozatím nezbavili.

Celý projekt pokladen napojených na centrálu přitom bude (a už je) dosti drahý. Nezapomínejme, že musíme brát v úvahu nejen náklady finanční správy. Ta tvrdí, že se díky on-line evidenci zefektivňuje její práce. To je sice pravda, ale stejně tak by přece k zefektivnění došlo, kdyby se finanční úřady věnovaly malým živnostníkům pouze v takovém poměru, jaký je (resp. měl by být) jejich podíl na celkovém výběru daní. Náklady finanční správy na EET činí letos asi 370 milionů korun a v dalších letech by pak měly činit nějakých 310 milionů korun ročně.

K tomu však musíme přičíst právě i náklady každého z přibližně půl milionu podnikatelů, kteří pod povinnost on-line evidence tržeb spadají či spadnou. Navíc by měly být brány v úvahu také náklady spočívající v těžších podmínkách zejména na vesnicích, kde jsou ve velkém zavírány hospody (přičemž asi v pětině případů je podle průzkumu citovaného ministerstvem financí klíčovým důvodem právě EET) i stále ztrátovější prodejny (kde někteří významní zástupci obchodníků hovoří zejména o zvyšování mezd a dále právě o EET jakožto o hlavních problémových bodech).

Jaký je výsledek toho všeho? Podle ministerstva financí se díky EET na daních vybere za letošní rok o pět miliard korun více. Opravdu to stojí za to všechno? Uvědomme si navíc, že nehovoříme o hodnotě, která by obohatila společnost. Oněch pět miliard jsou jen peníze přelité od podnikatelů (ale v důsledku i od jejich zaměstnanců a zákazníků) směrem ke státu. Takže se sice možná opraví chodník, postaví čistička nebo se zvýší důchody, ale zároveň si pohorší pan hostinský a ještě k tomu se zdraží pivo.