Pohlaví není sto, není jich ani padesát. Jsou jen dvě, stačí si vybrat: pindík, nebo pipinka. To není filozofická diskuze nastartovaných dětí v mateřské školce, to jsou oficiální genderové úvahy předsedy parlamentní strany, která si jede do říjnových voleb pro historicky nejlepší výsledek. Kdo neviděl, litovat sice nemusí, ale kdo slyšel, jak se Tomio Okamura sám hlasitě baví svými „bonmoty“, ten by si měl co nejrychleji nalistovat aktuální předvolební průzkumy.
SPD Tomia Okamury zůstává zcela nespravedlivě na okraji mainstreamového zájmu. Ne proto, že by disponovala nedoceněným a překvapujícím intelektuálním a personálním potenciálem, který je nutné zúročit ve veřejných diskuzích a programových tezích jakékoliv nové vlády. Naopak, je to naprosto nekompetentní partička ryze antisystémových extremistů schovaná za prachobyčejným politickým podnikatelem, jehož elementárním cílem je neomezeně spravovat a odklánět stranické finance, jež protékají pokladnou ze státního rozpočtu.
Okamura však také dokáže správně zacílit a marketingově uchopit emoce strachu, deziluze a beznaděje značné části české společnosti. I proto SPD politicky profituje z vládních (ne)opatření proti pandemii jakožto omezovaní základních práv a svobod, i proto na sebe Tomio Okamura a spol. umějí vázat hlasy zklamaných voličů ANO, respektive dnes ještě proklamovaných nevoličů. Ve stejném rybníku loví nově přibývající sympatizanty podle sociologických analýz také Piráti, a tak se SPD strefuje zejména do nich a do jejich náhledu na kulturně-etické otázky.
Paradoxně se tím však Tomio Okamura také strefuje do nálad silně konzervativní části české populace, která musí – kvůli korektním vztahům s Piráty – aktuálně oželet jasný a srozumitelný pohled ODS nebo KDU-ČSL na minoritní, ale velmi třaskavou diskuzi o manželstvích pro všechny nebo genderové otázky v pracovních vztazích a identifikace v občankách. A výsledek? Tam, kde Andrej Babiš a jeho zoufalé ANO dnes padá, roste nejen demokratická opozice, ale také populisticko-extremistický spolek SPD. Navzdory tomu, že hlas pro SPD v podzimních parlamentních volbách se dá využít jenom na dvě věci.
1. Do parlamentu se tak dostane ještě silnější SPD, která bude mít více poslaneckých mandátů, ale stejně nulový koaliční potenciál. Okamura bude rád, bude mít k dispozici víc peněz na politické podnikání, ale jeho potenciální voliči by měli předem vědět, že jakýkoli program nebude mít SPD s kým a kde prosadit.
2. Kdyby neplatila první varianta, tak jediný, s kým se Okamura spojí, bude zase jen a jen Andrej Babiš a ANO, protože pozice KSČM a ČSSD v nové sněmovně je více než nejistá a Okamura se nikdy netajil tím, že ČSSD v menšinové vládě rád kdykoli vymění. Voliči, kteří opustí Babiše ve volbách, mu hodí hlas prostřednictvím SPD.
Pokud chcete jenom podpořit politické podnikání jednoho marketingového extremisty, volte SPD. Pokud chcete dodat důležité hlasy pro ANO a Andreje Babiše, aby úplně nevypadl ze hry o sestavování budoucí vlády, tak volte SPD.
V takovém mentálním světě totiž není problémem proruský prezident, dokonce není problémem ani oligarcha s mamutím konfliktem zájmů na čele „protikorupčního“ hnutí. Naopak, tady se jedná o pindíka nebo pipinku.
Okamura se bavit může, ale při pohledu na aktuální volební průzkumy a aktuální odhodlání zklamaných lidí to zábava být přestává.