Předseda Pirátů Ivan Bartoš FOTO: Pirátská strana
FOTO: Pirátská strana
Členové Pirátské strany v poslední době přicházejí z různými nápady, které jsou sice součástí jejich vnitrostranické diskuze a nejde o žádné oficiální stranické výstupy, zároveň ale mohou vzbuzovat otázky, čeho všeho se od Pirátů můžeme časem dočkat a co jsou ve skutečnosti zač. Strana, která klade velký důraz na transparentnost, by možná udělala dobře, kdyby zapracovala na své předvídatelnosti i v této oblasti.
Hlavním takovým tématem je nepodmíněný základní příjem (NZP), tedy jakási nepodmíněná dávka, na kterou by v případě jejího zavedení měl nárok úplně každý. Na konci března ho ve svém článku v Pirátských listech zvedl Aleš Jakl a kolektiv pirátské skupiny NZP, kterým jde o navržení realistické „cestovní mapy“ pro zavedení a financování nepodmíněného základního příjmu v České republice.
Klíčové je, že úvahy o základním příjmu mají oporu v dlouhodobém programu Pirátské strany, byť je důležité dodat, že v jejím programu pro aktuální volební období tento bod nefiguroval a stejně tak nemá být součástí programu koalice Pirátů a hnutí STAN pro nadcházející říjnové volby do poslanecké sněmovny. Dlouhodobý program je ovšem dlouhodobý program, takže nelze říct, že aktivity Pirátů kolem Aleše Jakla jsou na vodě a nemají určitou oporu ve stranických programových dokumentech a nevycházejí ze žádného konsensu uvnitř Pirátské strany.
V části věnované sociálnímu systému se tak uvádí: „Jedním z možných komplexních řešení sociálních otázek je základní příjem. Jedná se o model přerozdělování prostředků, ve kterém každý občan, nezávisle na své ekonomické situaci či jiných podmínkách, získává rovný základní příjem zajišťující důstojný život. Základní příjem zmírňuje strach z nezaměstnanosti, z nemožnosti zajistit sobě a své rodině nejzákladnější životní potřeby. Nahradil by většinu podmíněných dávek současného sociálního systému a slev na dani z příjmu, tedy i byrokratický aparát s ním související,“ zdůrazňují Piráti ve svém dlouhodobém programu.
A pokračují: „Základní příjem by mohl nahradit minimální mzdu, protože člověk by měl větší svobodu v rozhodování, zda a za jakých podmínek bude pracovat. Zavedení základního příjmu není jediná možnost, jak zajistit důstojný život pro všechny občany. Předpokládáme širokou celospolečenskou diskusi a schvalování dlouhodobých řešení v referendu. Výše případného základního příjmu se musí odvíjet od možností ekonomiky.“
Takové pojetí nepodmíněného základního příjmu je zajímavé v tom, že by znamenalo zásadní přeskupení a úpravu našeho sociálního systému. Například by nahradil i penze, k čemuž se posléze v části věnované důchodům dodává: „V případě zavedení základního příjmu počítáme s přechodným obdobím. Lidé, kteří pracovali ve stávajícím systému nebo dobrovolně platili vyšší sociální pojištění, budou nad základní příjem dostávat částku zohledňující prostředky odvedené do průběžného systému.“
Česko jako průkopník základního příjmu
Piráti zatím o těchto otázkách celospolečenskou debatu nerozpoutali a na půdě sněmovny se v uplynulých letech věnovali jiným tématům. A stejně tak základní příjem netlačí do svých volebních programů. Vnitrostranicky téma ovšem stále žije, což dokládá i iniciativa Aleše Jakla a kolektivu pirátské skupiny NZP.
Pirátští příznivci nepodmíněného základního příjmu mají v plánu dát ve straně podnět k vyhotovení podrobné studie proveditelnosti vědeckými institucemi. Slibují si od toho, že by taková studie mohla lépe vyčíslit možné dopady a efekty zavedení základního příjmu.
Ve svém textu zveřejněném v Pirátských listech uvádějí: „Piráti jsou aktuálně jediná politická strana v ČR, která má myšlenku NZP v dlouhodobém programu a má schopnost jej efektivně prosadit. Podmínkou je iniciativa pirátských politiků, získání politických spojenců k prosazení NZP a dosažení silné pozice Pirátů ve vládě alespoň po dvě volební období. Optimální scénář předpokládá, že NZP bude postupně, demokratickou cestou zaveden v celé Evropské unii. Česko jako aktivní člen EU zde může sehrát roli průkopníka.“
Taková slova znějí celkem odhodlaně a sebevědomě, nevíme ale, jak silnou podporu mají u členů Pirátské strany. Z vyjádření předsedy Pirátů Ivana Bartoše pro Novinky.cz je patrné, že mu vytahování nepodmíněného základního příjmu před volbami není moc příjemné a že pro něj není něčím, za co by se Piráti měli v následujících letech bít a věnovat mu větší pozornost: „Zavedení nepodmíněného příjmu nebylo nikdy aktuální a není ani teď, nenaleznete ho ani v našem společném programu se STAN pro příští volební období. Text je výstupem dílčí zájmové pracovní skupiny, neodráží oficiální stanoviska strany ani její aktuální volební program,“ uvedl Bartoš.
Tento postoj má samozřejmě svoji logiku. Předseda Pirátské strany nechce, aby Piráti vypadali jako kdovíjací levičáci či radikálové, kteří prosazují nějakou šílenost, která zruinuje státní rozpočet, případně povede k dramatickému navýšení daní. Proto je jednodušší se k němu vůbec neznat než se zaplést do úvah o tom, jak by základní příjem mohl vypadat, aby to zase taková šílenost nebyla (připomeňme, že první, kdo v českém prostředí základní příjem prosazoval, byl někdejší ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý).
Transparentní i předvídatelní
To však nic nemění na tom, že ho Piráti jednou mají v dlouhodobém programu, proto by bylo dobré se k němu buď hlásit, nebo ho z něj dát pryč. Zkrátka zaujmout k němu jasný postoj, aby bylo zřejmé, jak to s ním Pirátská strana vlastně má. Ono ale nejde jen o nepodmíněný základní příjem. Problém, na který tahle záležitost upozornila, je hlubší a týká se Pirátů jako takových.
Dalším příkladem je návrh řadového člena Pirátské strany Tomáše Kaplera ohledně zdanění nemovitostí, který se šíří na sociálních sítích. Podle něj by měly být zavedeny vysoké daně z nemovitostí, ale každý by měl mít nárok na 30 m², ze kterých by daně neplatil, nebo velmi nízké. Jistě, jde o názor jednotlivce, kterému je hloupost přikládat větší pozornost, a Ivan Bartoš, který se k němu na svém facebookovém profilu vyjadřoval, má pravdu v tom, že nemůže řešit, co kterýkoli člen nebo členka Pirátů napíše v nějaké diskuzi. Kromě toho sám Kapler svůj příspěvek posléze obšírně vysvětloval.
Zásadní je to, co Piráti mají v aktuálních volebních programech, a podle toho je třeba se rozhodnout, zda jim dát svůj hlas. Co se týče zdanění nemovitostí, pro nadcházející volební období se společně se Starosty a nezávislými přiklánějí k vyššímu zdanění komerčních nemovitostí.
Přesto výše zmíněné názory a návrhy mohou některé potenciální voliče Pirátské strany znejistit. Přeci jen její politika se hodně odvíjí od členské základny. Piráti kladou velký důraz na různá vnitrostranická hlasování a celkově se snaží své členy do tvorby své politiky a svého politického rozhodování co nejvíce zapojit. Ve chvíli, kdy zároveň není jasné, jaké postoje a stanoviska u členské základny převažují, a těžko se navenek určuje, co je minoritní názor a co názor velké většiny členů, je zřejmé, že to určitou nejistotu může vytvářet. Zvlášť v kombinaci s tím, že u Pirátské strany nejsou žádné zkušenosti, jakou politiku prosazuje v případě vládní účasti.
Proto by bylo v zájmu i samotných Pirátů, aby měli opravdu jasný a přehledný dlouhodobý program, ke kterému by se hrdě hlásili, na kterém by panovala naprostá shoda a ze kterého by jednoznačně plynulo, co je směr například v daňové oblasti, nebo i ohledně uvedeného základního příjmu, kterým se Pirátská strana chce dlouhodobě ubírat. Mohlo by to přispět k větší předvídatelnosti Pirátů, což by bylo rozhodně žádoucí.
