Piráti chtěli speciální daní zatížit mnohé sektory. Energetický je nezajímal, dokud měl nízké zisky

Jakub Michálek (Piráti) (Pirátská strana / se souhlasem)

Jakub Michálek (Piráti) | FOTO: Pirátská strana / se souhlasem

Pirátská strana přišla s návrhem dočasné sektorové daně pro energetické společnosti. Starostové a nezávislí se k nim přidali a zástupci TOP 09 a KDU-ČSL jsou připraveni o ní debatovat. Naproti tomu premiér Petr Fiala říká, že jeho kabinet sektorovou daň zavádět nechce, nepovažuje to za dobrou cestu a jeho vláda setrvává na stanovisku, že daně zvyšovat nehodlá. Úvahy o sektorové dani se u nás pravidelně s jistou setrvačností vracejí na scénu. Kdo s ní v minulosti přicházel, v jakých podobách, a v čem v současné situaci dává smysl a v čem nikoli?

Není náhoda, že návrh sektorové daně pochází od Pirátů, kteří ho v obecné podobě představili už na konci května, kdy hovořili o tom, že chtějí zavést mimořádné dočasné zdanění zisků energo baronů na sociální účely“, stejně jako to udělala Velká Británie.

()

Předseda poslaneckého klubu Pirátské strany Jakub Michálek to tehdy odůvodnil následujícím způsobem: „Uhelné elektrárny výrazně profitují z ekonomických dopadů války na Ukrajině, zatímco domácnosti na ně naopak doplácejí. Středovým řešením je nastolit větší rovnováhu. Z naší strany jde o pokračování bonusu na energie, který už od ledna prosazujeme, aby naše země nespadla do chudoby.“

Aktuální návrh Pirátů, který podporuje také hnutí STAN, jde ale ještě o něco dál. Počítá s daní ve výši 25 procent z příjmu firem vyrábějících elektřinu, nemusí se však nutně vztahovat jen na společnosti provozující uhelné elektrárny. Ve hře jsou tak tři varianty, kdy v první by daň platily společnosti, které vyrábějí elektřinu z uhlí, podle další by to byly i firmy produkující ji z jádra a podle poslední všechny energetické společnosti s obratem vyšším než 500 milionů korun ročně.

Sektorová daň pro banky, telekomunikace, vodárny a jiné trhy

Sektorová daň se u Pirátské strany objevovala už dříve, ale v trochu jiné podobě a v loňských sněmovních volbách ji Piráti dali zcela k ledu vzhledem ke společné kandidátce se Starosty a nezávislými. V jejich volebním programu se tak zavedení žádné sektorové daně nevyskytuje.

Andrej Babiš (ANO) (Ray Baseley / se souhlasem)

V dřívějších programových dokumentech Pirátské strany se však objevovalo. V jejich programu pro volby do poslanecké sněmovny v roce 2017 tak můžeme najít: „Podpoříme sektorovou daň pro banky, telekomunikace, vodárny a jiné trhy, kde je malá konkurence a vytvořený zisk jde zpravidla do zahraničí. Dosadíme silné vedení regulačních úřadů, které dohlédne, že daň nedopadne na spotřebitele.“

Ve svém dlouhodobém programu pak Piráti píšou o zdanění nových oblastí a namísto sektorových daní pak uvádějí obecně větší zdanění velkých korporací: „Stát vydává značné prostředky na vytváření a rozvoj trhu a veřejných služeb. Každý podnikatel trh využívá a měl by se na jeho nákladech podílet. Usilujeme o rozložení daňové zátěže i na dosud nezdaněné či nedostatečně zdaněné oblasti (daňové ráje, velké korporace, zdanění transakcí u finančních a pozemkových spekulací, prostituce, drogy).“

Je zajímavé, že u strany vedené Ivanem Bartošem, co se týče sektorové daně, figurují nejrůznější sektory, ovšem ne ten energetický, který by podle Pirátů měl být předmětem speciální daně nyní. Je pravda, že v České republice nejčastěji zaznívá návrh sektorové daně v souvislosti s bankami, které mají tradičně velmi vysoké zisky odtékající do zahraničí. Naopak energetické společnosti vzhledem k nízké ceně elektřiny v posledních letech tak výdělečné nebyly.

Příležitost uvalit speciální daň

Stranou, která o sektorové dani – respektive bankovní sektorové dani – hovořila nejčastěji a která měla také největší sílu ji prosazovat, byla sociální demokracie. Například v době, kdy byl premiérem předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, sociální demokraté navrhovali progresivní bankovní daň se čtyřmi sazbami odstupňovanými podle výše aktiv bank. I dnes mezi klíčovými prioritami sociální demokracie najdeme zavedení bankovní daně z aktiv s progresivními sazbami.

Petr Fiala (ODS), Mikuláš Bek (STAN) (Úřad vlády ČR)

Současný pirátský návrh na sektorovou daň u energetických společností je novinkou, která vyplývá z aktuální situace a reaguje na Jakubem Michálkem zmíněnou nerovnováhu mezi vysokými zisky firem vyrábějících elektřinu a domácnostmi, které na drahé energie doplácejí. Ve skutečnosti se tak jedná o velkou příležitost uvalit speciální daň na tento sektor. Problém je pak s její dočasností, kdy podle Pirátů by měla být zavedena na dva až tři roky, ale jak to tak bývá, když je u nás něco dočasné, většinou to trvá docela dlouho.

Vzhledem k tomu, jak se k sektorové dani na energetický sektor vyjadřuje premiér Petr Fiala, jeho vláda ji s největší pravděpodobností nezavede, a místo toho se zřejmě budou hledat jiné cesty, jak dosáhnout solidarity tohoto sektoru s domácnostmi, na které současná situace doléhá.

Ministerstvo financí už například prosadilo to, aby stát získal více peněz ze zisku skupiny ČEZ, kde má bezmála sedmdesátiprocentní podíl. Dividenda za loňský rok tak bude 48 Kč na akcii místo původně navrhovaných 44 Kč. V příštím roce by pak stát mohl touto cestou obdržet ještě mnohem více finančních prostředků vzhledem k tomu, jak zisky společnosti rostou. A souběžně s tím vláda plánuje zavést úsporný tarif, který by měl domácnostem přinést výraznou slevu na elektřinu a plyn.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]