Piráti jsou málo vidět. A Babišovým novinám se to líbí

Ivan Bartoš (Piráti) (FORUM 24 / Аlеոа Spálеոská)

Ivan Bartoš (Piráti) | FOTO: FORUM 24 / Аlеոа Spálеոská

Pirátská strana je od nástupu vlády Petra Fialy z pěti členů současné vládní koalice považovaná za koaličního partnera, který se od ostatních nejvíce odlišuje. Navzdory tomu platí, že Piráti v kabinetu příliš nevyčnívají, což je na jednu stranu dobře, protože by to ve vládě vyvolávalo konflikty a spory, na druhé straně to však možná přispívá k tomu, že strana Ivana Bartoše je méně viditelná, než by mohla být. Jak si pirátská partaj v kabinetu vede, v jaké kondici se aktuálně nachází a je opravdu málo vidět, jak si o ní můžeme přečíst?

Podle nejnovějšího volebního modelu agentury Kantar pro Českou televizi by Pirátská strana získala jen 7,5 procenta hlasů. Úplně stejnou podporu voličů Pirátům přisoudil únorový model této agentury. Je pravda, že Bartošova strana může být ráda, že její preference alespoň neklesají, jako je tomu v případě křesťanských demokratů a TOP 09, kteří oproti únoru oslabili shodně o 1,5 procentního bodu na 4 a 5 procent, takže v případě své samostatné kandidatury by se už dost možná nedostali do poslanecké sněmovny.

(Týdeník FORUM)

Výhodou lidovců i topky ovšem je, že jsou společně s ODS součástí koalice SPOLU a zatím není žádný důvod, proč by se to mělo změnit, protože si jako celek vedou velmi dobře. Podle březnového modelu Medianu by jejich koalice vyhrála volby s 31,5 procenty, což je pouze o jeden procentní bod méně ve srovnání s únorovým modelem. Klíčové však je, že si stále stojí výrazně lépe, než jaký byl její výsledek v loňských sněmovních volbách (27,79 procenta hlasů).

Koalice Pirátů a Starostů by podle únorového modelu obdržela 14,5 procenta a podle březnového 15,5 procenta hlasů, což je srovnatelné s tím, jak dopadla v loňských volbách do sněmovny (15,62 procenta hlasů), jenže vzhledem k tomu, jakým fiaskem jejich volební spolupráce skončila, není příliš pravděpodobné, že by si ji chtěli zopakovat. Pirátská strana tím pádem musí počítat s tím, že v příštích volbách do dolní komory parlamentu bude kandidovat samostatně.

Strana, v jejímž čele stojí její dlouholetý předseda Ivan Bartoš, tak musí být co nejvíce viditelná a jasně vyprofilovaná, aby si udržela určitý konkrétně vymezený elektorát, a tím pádem minimálně neklesla pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny. Připomeňme, že v roce 2017, kdy Piráti sněmovní lavice obsadili poprvé, ve volebním klání získali 10,79 procenta hlasů.

Rozdmýchávání sporů ve vládě

Pirátská strana tak potřebuje svým příznivcům a potenciálním voličům přinejmenším ukázat to, že její vstup do vlády měl smysl a že díky své přítomnosti ve vládním kabinetu prosadili opatření a projekty, které by bez ní nebyly. Bez prokazatelných úspěchů bude mít partaj problém svou vládní účast zpětně obhájit.

Andrej Babiš (ČTK)

Samozřejmě, Piráti to nemají lehké vzhledem k tomu, že v poslanecké sněmovně mají pouhé čtyři poslance, a to konkrétně předsedu strany, místopředsedu vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, místopředsedkyni sněmovny Olgu Richterovou, šéfa poslaneckého klubu Pirátské strany a místopředsedu ústavně právního výboru dolní komory Jakuba Michálka a poslankyni Kláru Kocmanovou.

Při takto nízkém zastoupení, kdy Bartoš je zároveň plně zaměstnaný ve vládě a Richterová ve vedení dolní komory, je zřejmé, že pirátské kapacity na sněmovní úrovni jsou notně omezené. Když to srovnáme s tím, že v minulém volebním období měli Piráti celkem 22 poslanců, je očividné, že to byla zcela odlišná síla.

To však nic nemění na tom, že Pirátská strana zatím výše zmíněné úspěchy nemá a je možné jí vyčítat určitou neviditelnost a nedostatečnou vyhraněnost na úrovni vlády. Vzhledem k tomu, že Piráti mají ve vládním kabinetu hned tři své zástupce, což není úplně málo, navíc pod ně spadá ministerstvo zahraničních věcí a ministr Jan Lipavský by tak mohl mít vzhledem k aktuální situaci celkem dost příležitostí, jak být vidět a slyšet, nedá se to svést pouze na malý počet poslanců.

Stejně tak předseda strany Ivan Bartoš by mohl být o něco výraznější. Přeci jen pod něj spadá řada důležitých agend, jako je digitalizace, stavební zákon a bytová politika či problematika evropských fondů, které k sobě poutají nemalou pozornost a v současné době jsou hodně důležité.

Jenže není úplně jednoduché dosáhnout toho, aby ona větší viditelnost nebyla na úkor vlády a její jednoty. Když totiž Pirátům to, že nejsou vidět, vyčítá v úterní Babišově Mladé frontě DNES její komentátor Miroslav Korecký, nečouhá z toho nic jiného než právě to, že by si strašně moc přál vyvolat konflikty a spory ve vládní koalici. Proto také píše: „Jak dlouho dokáže členstvo radikální strany snášet, že Piráti jen přežívají, plouží se u dna, přicmrndávají vládním konzervativcům a jsou vděční za pár teplých funkcí?“ Od toho je už jenom kousek k nějaké té pirátské rebelii a rozkolu ve vládě, za který by v MF DNES byli asi rádi.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]