Zasloužilý umělec a básník Karel Sýs, který v minulosti za KSČM kandidoval do senátu, byl ve sněmovně navržen na státní vyznamenání. Oceněn byl už v roce 1989 Gustávem Husákem, byl jmenován zasloužilým umělcem.

To ale není tak důležité, spíš je pozoruhodné, že tento návrh podpořilo čtrnáct lidí z Pirátské strany. Mezi nimi i jejich předseda Bartoš, ostatní piráti se zdrželi (šest), dva byli nepřítomni. Jinak byli pro všichni přítomní komunisté a sedm sociálních demokratů a z SPD bylo pro sedmnáct, dva se zdrželi a tři nepřítomni.

Nemá smysl se ptát, jestli Piráti vědí, co dělají. Buď ano, nebo ne, obojí by bylo na pováženou.

Letos v březnu Sýs napsal: „Dnes učitelé straší už i prvňáčky bolševismem. Agitaci si nemusí pracně vymýšlet, výstižněji než Hitler to beztak nevyjádří. Samozřejmě s výhradou, že vypustí ‚Židy‘: ‚Muselo se s nimi (Židy) zacházet jako s bacilem tuberkulózy, kterým se mohlo nakazit zdravé tělo…“

Podle Sýse tedy dnešní učitelé o bolševicích prý mluví jako o bacilu tuberkulózy.

Pak Sýs porovnal EU s Třetí říší: „Ani Evropská unie není třeskutá novinka. Puzení ke sjednocení kontinentu má jako všecko lidské konání rozmanité či dokonce protichůdné důvody i cíle. Když odhlédneme od dnešní EU, zatím nejblíže byl svaření Evropy do jednoho kusu Adolf Hitler.“

Nebo v lednu rudý bard napsal: „Oblíbený figurant učebnic psychiatrie Rejžek překonal i Julia Streichera. Co se týče sprostých nadávek, židobijce Streicher nebyl tak precizně jazykově vybaven. Anebo je čeština zkrátka bohatší.“

K prezidentské volbě: „Ať už to dopadne jakkoli, bylo by vhodné, aby si ti Pražané, kteří odjakživa všemu rozumějí, když se jim z Vídně nebo z Moskvy nebo z Bruselu poručí, založili Pražské kavárenské knížectví, kde si mohou pěstovat číro a vzájemně se s panovníkem olizovat.“

Přímo komunisticky vkusné. Ještě že se neříká nic o podobném projevu úcty ohledně současné státní hlavy. To už by bylo na psychosomatické potíže.

Loni v červnu kritizoval Sýs Národní muzeum, které by z Panteonu Národního muzea chtělo odstranit bustu Julia Fučíka. (Záměrem bylo upravit ho do podoby jako za první republiky. To ještě Fučík nebyl celonárodním povinným světcem.)

Takhle v roce 2014 hodnotil listopad 1989: „Ano, byl to kšeft – jako v Mnichově. Velmoci tenkrát i dnes odložily vlastní krizi. SSSR a Východ své uzbrojení a krizi důvěry vlastního obyvatelstva, Západ neprodejné zboží. Ale jen odložili!

A úloha osobnosti v dějinách? Markétka Thatcherová darovala Raise svá obnošená tanga a Faust Faustovič zjistil, že ho vzrušují víc než starobolševické šturmoviky.

Když Gorbačov ČSSR daroval, přesněji řečeno vnutil notorického humanitárního bombardéra, nesmazatelně se zapsal do českých dějin. Podle očitých svědků osudného hlasování ho zvolili na gensekův přímý příkaz, neboť se báli, že je dav fanatiků před sněmovnou zlynčuje… Ano, byl to kšeft – jako v Mnichově. Velmoci tenkrát i dnes odložily vlastní krizi. SSSR a Východ své uzbrojení a krizi důvěry vlastního obyvatelstva, Západ neprodejné zboží. Ale jen odložili!“

Pak cituje anonymní zdroj: „Můj spolužák, který se v roce 1989 vrátil z emigrace, mě informoval, že když byl na počátku 80. let jako činitel kanadské konzervativní strany na stáži v Bílém domě, otevřeně se tam připravoval nástup Havla do prezidentského úřadu. Američané také v rámci tohoto záměru cíleně organizovali uvádění Havlových her na Západě, aby ho pro tamější veřejnost zviditelnili.“

A ještě jedna Sýsova perla: „Třídní boj není jen kanonáda z Aurory či procházka ozbrojených milicí po Karlově mostě. Odehrává se na vlnách svobodných Evrop a Amerik i – a zejména – na sociálních sítích. Dokonáno jest. Hybatelé revoluce, dělnická třída, svůj třídní boj prohráli. Kroutili krky buržoazie, leč nedokroutili.“

Tak nevím, jestli Piráti domysleli, koho navrhují na vyznamenání. Pokud domysleli, je to zlé. Pokud vůbec nemysleli, taky nic moc.