Zdeněk Hřib a Jan Čižinský (Praha sobě) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Končící primátor Prahy Zdeněk Hřib oznámil, že se Pirátská strana rozhodla urychlit jednání o pražské koalici, a proto se dohodla s formací Praha Sobě na utvoření bloku, který pojmenovali Aliance pro stabilitu. Přitom prý vůbec nezpochybňují, že vítězná koalice SPOLU má mít primátora. Piráti tak na pražské úrovni projevili zcela mimořádnou míru arogance a věrolomnosti.
Praha Sobě je útvar, který používá jako svůj hlavní marketingový trik morální čistotu. Zakladatel Jan Čižinský se kdysi nechal vytáhnout do celostátní politiky od své původní strany křesťanských demokratů – lidovců. Pak je zradil a od té doby se prezentuje jako příklad mravnosti. Trik mu stále vychází a Praha Sobě získala 11 mandátů.
Piráti, kteří mají v zastupitelstvu 13 křesel z celkového počtu 65, si s Prahou Sobě slíbili, že další jednání s vyjednavači za SPOLU povedou společně. Plyne z toho, že chtějí také společně vstoupit do rady města. Když si uvědomíme, že SPOLU má v zastupitelstvu 19 křesel, je cíl nové aliance celkem jasný. Pod deklarovanou stabilitou si spojenci v alianci představují takový model, v němž bude mít sice SPOLU primátora, ale faktickou vládu ve městě si ponechají ti, co dosud v Praze vládli. A to i přesto, že prohráli volby. Ani pětičlenná frakce Starostů by v možné budoucí pražské koalici nevedla k tomu, že by mělo SPOLU rozhodující vliv.
Od Pirátů a jmenovitě od Zdeňka Hřiba nejde o nic jiného než o celkem sprostý podraz vůči těm, s nimiž o koalici vyjednává. Koneckonců i Piráti mají sklon k velkému moralizování, a tak se jistě k Čižinského partě hodí. Ale oni nešli do voleb společně a jejich aliance je proto zjevným podvodem na voličích a nevede ke stabilitě, nýbrž naopak k nestabilitě.
Představme si, že chceme vést s někým jednání o společné domácnosti nebo společné firmě. Náš partner si ale vymíní, že na jednání bude chodit ještě s někým dalším, koho nepotřebujeme a koho jsme si nevybrali. Co o takovém způsobu jednání říct jiného, než že je úchylné. Smyslem triku je přitom to, abychom naopak nemohli jednat zvlášť s tím druhým a museli se smířit s menším vlivem na společné věci. Taková míra zjevného „vychcánkovství“ může logicky vést k tomu, že řekneme milým partnerům „a dost“.
Nezodpovědnost a věrolomnost pražských Pirátů tkví v nevyřčeném scénáři, který předepisuje pražským demokratickým stranám ze SPOLU: Buď se smíříte se svým nižším vlivem v budoucí pražské koalici, nebo si běžte za panem Nacherem z Babišova ANO. My morální pak budeme z opozice ukazovat na vaši nemorálnost.
SPOLU je v Praze ve velmi těžké pozici. Má volbu, zda udělat koalici s aliancí levicových fanatiků a nechat si od nich diktovat. A nebo může vlézt do chomoutu pseudohnutí ANO a legitimizovat tím na pražské úrovni autoritářský babišismus, čímž se z programu deagrofertizace, neboli snížení vlivu politicko-ekonomicko-mediálního molochu, stane ubohá fraška.
Příběh pražského jednání o koalici ale není jen o nezodpovědnosti Pirátů a nesnesitelných vlastnostech slavičínského politika Zdeňka Hřiba, který nepostřehl, že volby v Praze prohrál, a snaží se jednat z pozice síly. Celá situace je tak hrozná i proto, že politici SPOLU v Praze nevyhráli dostatečně. Zvolili si před volbami v Bohuslavu Svobodovi slabého lídra a chybnou taktiku a svůj potenciál prozápadních a standardních stran nedokázali vytěžit. Cynickým inzerováním v Babišově tisku nepochybně odradili řadu voličů a dopadli, jak dopadli. Nyní se navíc dostali do absurdní pozice tím, jak trvají na umístění trestně stíhaného lidovce Jana Wolfa v městské radě.
Už se zdálo, že se ledy podaří prolomit a v Praze vznikne koalice na vládním půdorysu. Piráti v čele s Hřibem do toho ale hodili vidle. Zda si to může nechat SPOLU líbit, to je opravdu otázka. Může se ale zároveň nechat vehnat do spárů babišáků? Možným řešením je prý v Praze menšinová vláda SPOLU s podporou ANO. Aby ten smrad nebyl tak intenzívní.
Co by bylo čestným chováním, při němž by si pražské SPOLU udrželo důstojnost? Nechat vládu v Praze supermorální a superantikorupční koalici ANO, Pirátské strany a Prahy Sobě. Všechny tyto strany přeci vznikly na troskách polistopadové demokracie a vlastně k sobě logicky patří. A nebo jít do nových voleb a pro změnu v nich uspět. Se znalostí věci ale lze spíše očekávat, že zvítězí reálpolitika a SPOLU v Praze se připojí k proudu cynické politiky demokratických stran z ostatních českých a moravských měst a utvoří mesalianci s hnutím, které jde demokracii po krku.
