Pirátům hrozí ztroskotání. Na palubě se šíří panika

Ivan Bartoš (Piráti) (Česká pirátská strana / se svolením autora)

Ivan Bartoš (Piráti) | FOTO: Česká pirátská strana / se svolením autora

Podle posledního volebního modelu agentury Kantar CZ by Pirátská strana získala pouhých 5 procent hlasů a ocitla by se tak v blízkosti hranice, jejíž překročení je nutné pro vstup do poslanecké sněmovny. Hrozí Pirátům po příštích sněmovních volbách vypadnutí z dolní komory parlamentu a co by měli dělat pro to, aby jejich politická hvězda definitivně nezapadla? A za jakých okolností by v jejich případě dávalo smysl, aby uvažovali o odchodu do opozice?

Ve sněmovních volbách v roce 2017 strana pod vedením Ivana Bartoše překonala veškerá očekávání a získala 10,79 procenta hlasů. Jejich hvězda následně stoupala, v listopadu 2020 jim volební model agentury Kantar CZ přisoudil 21 procent hlasů a v březnu 2021 jejich společné koalici se Starosty a nezávislými agentura dokonce přiřkla závratných 34 procent.

(Týdeník FORUM)

Dnešní realita Pirátů je ale někde úplně jinde. Pokračování koalice s hnutím STAN je po výsledku voleb do sněmovny nemyslitelné a samostatné preference pirátské partaje se nebezpečně pohybují kolem pěti procent, takže její budoucí setrvání ve sněmovních lavicích se zdá být ohrožené.

Je pravda, že pět procent, na které Piráti spadli podle dubnového modelu agentury Kantar, může být pouze krátkodobým výkyvem, protože ještě podle březnového modelu by dosáhli na 7,5 procenta. Přesto se jedná o varování, které by strana měla brát vážně, protože pokud se jednou výrazně propadne pod pět procent hlasů, s velkou pravděpodobností se z toho už nevzpamatuje.

V tomto ohledu platí, že u partaje, která se dlouhodobě pohybuje mezi dvěma až třemi procenty, její potenciální voliči jejímu návratu do sněmovny už nevěří a lámou nad ní hůl. Typickým příkladem toho jsou Zelení a nejnověji i Komunistická strana Čech a Moravy. Jestliže Piráti nechtějí dopadnout stejně, musí něco udělat.

Drzí a autentičtí Piráti

Není proto žádný div, že se u nich už nyní začíná hovořit o změnách a návratu ke kořenům, jak napsaly ve své analýze Seznam Zprávy. Piráti tak hodlají být zase více Piráty, chtějí být víc autentičtí a také si uvědomují, že se musí jasně emancipovat ve vládě, vymezit se, být drzejší a nebát se jít i proti svým koaličním partnerům a stát se opozicí v rámci svého vlastního kabinetu.

Vláda Petra Fialy (ODS) (Úřad vlády ČR)

To je samozřejmě něco, co v konečném důsledku může Pirátskou stranu dovést až k odchodu z vládní koalice a přimět ji k návratu do sněmovní opozice. Tahle strategie však v situaci, kdy začíná být v sázce její další přítomnost v dolní komoře, dává smysl. Piráti nemají co ztratit.

Jejich kritika vládní politiky a například snaha tlačit ji k tomu, aby byla více sociálně laděná, může být v aktuálních podmínkách, kdy na nemalou část občanů začínají doléhat ekonomické těžkosti a vlna zdražování a Fialova vláda je ohledně státní pomoci velmi umírněná, tím, čím se Pirátská strana zviditelní a upoutá na sebe pozornost.

Konečně normální opozice?

Jenom by svůj případný odchod z vlády musela dobře načasovat a odůvodnit, aby nepůsobil jako rozmar strany, která neví, co se sebou, ale jako dospělý a maximálně principiální krok. A Pirátská strana by k němu také nesměla dospět přes noc, nýbrž by se muselo jednat o vyústění dlouhodobější snahy prosadit ve vládním kabinetu své vize a pohled na řešení současné situace.

Pokud by Piráti nakonec opravdu vládu opustili a začali opět fungovat jako opoziční strana, mohlo by to být ve výsledku ku prospěchu celé politické scény v České republice. Jestliže by v poslanecké sněmovně zasedala opozice, která by nezastávala pouze populistickou politiku jako hnutí ANO nebo nacionalistickou politiku jako SPD Tomia Okamury, naší politice a koneckonců i kabinetu Petra Fialy by to rozhodně pomohlo.