Příroda a zvířata pomáhají dětem v léčbě hlubokých traumat z války FOTO: Oksana Sljepovová (se souhlasem)
FOTO: Oksana Sljepovová (se souhlasem)
REPORTÁŽ / „Mnoho dětí, které přijely z okupace a mají negativní zkušenosti s nepřítelem, nejvíc objímá právě psy. Bohužel mnoho z nich muselo své mazlíčky nechat doma, na okupovaném území. Když ale vidí, že mě pes začne olizovat, i když jsem namalovaná a hezky oblečená, děti se začnou smát. To už jsou pozitivní emoce. Uvědomí si, že jsem jejich přítel, že pes mě má rád, takže jsem dobrý člověk a nemůžu jim ublížit,“ popisuje dětská psycholožka Oksana z Kyjevské oblasti svou práci s dětmi postiženými válkou na Ukrajině. Přestože její centrum pro nedostatek financí zavřeli, se svými dětmi pracuje dál ve volném čase. Zadarmo, jako dobrovolnice.
Dětská psycholožka Oksana Sljepovová z Kyjevské oblasti je svým způsobem mezinárodní hvězda, známá po celém světě. Její práce s dětmi postiženými válkou zaujala přední světové mediální domy. „Za mnou cíleně jezdí zahraniční novináři. Jako psycholožka vyprávím o své terapii s dětmi, které utrpěly kvůli válce. Mám video na BBC, natáčíme dokumentární filmy, byly tu NBC, CNN, Sky News, německá ARD a také mnoho ukrajinských novinářů,“ popsala pro deník FORUM 24. Navštívili jsme ji ve společnosti dobrovolníků ze skupiny Sekce 2.0 Ukrajina, kteří se snaží pomáhat ukrajinským vojákům i zdravotníkům.
„Jako psycholožka pracuji s dětmi pomocí různých druhů terapie. Používám všechno, co mě napadne, všechno, co mám po ruce. Naše centrum zavřeli, tak s nimi teď pracuji jako dobrovolnice,“ řekla psycholožka. Z více než tří set dětí, s nimiž pracovala, mnoho odjelo do zahraničí. V rámci její skupiny „Pozitiv“ je jich nyní dvacet sedm. Aktivity s nimi provozuje i díky pomoci přátel a známých. „Mnoho přátel má vlastní podnikání, například malou kavárnu nebo restauraci. Tito lidé byli před válkou někdo kuchařem, někdo barmanem, někdo majitelem podniku. A teď nám dovolují, abychom s dětmi jednou týdně pořádali aktivity. A co se dá dělat v restauraci? Vařit,“ směje se se svou nezaměnitelnou jiskrnou energií.
„Takže s dětmi vařím různá jídla. Snažím se o ukrajinská nebo vlastenecká jídla na podporu Ukrajiny. Aby obsahovala žluté a modré barvy. Například žluté jídlo naaranžované na modrém talíři. Ale dnes jsem vařila zelený boršč,“ popsala. „Bez pomoci přátel by to nebylo možné. Jeden známý německý šéfkuchař, jmenuje se Robert, účastník známé kulinářské show, mi daroval sadu nádobí v patriotické modré barvě,“ děkuje ukrajinská dětská psycholožka.
A tak díky tomu děti, které zažily nepopsatelné věci, vaří zelený boršč, který pak servírují na modrém talíři. „Přidám žlutý květ a vejce, které je také žluté. A píšu, že toto jídlo věnuji Ukrajině,“ dodává, stejně tak, jako popisuje, jak během Velikonoc učila děti péct velikonoční pečivo a barvili velikonoční vajíčka, jimž na Ukrajině říkají pysanky.
„Známý americký šéfkuchař, účastník amerického „MasterChef“ Noah Sims pomáhal Ukrajincům během evakuace v prvních dnech plnohodnotné invaze – vařil jídlo s celosvětově známou organizací World Central Kitchen. Už dvakrát mě navštívil a společně s ním a s dětmi jsme připravovali jídla,“ popsala.
Oksana tráví s dětmi hodně času v přírodě a se zvířaty. To, že příroda je neuvěřitelně dobrý lékař, vyplývá i z malého útočiště, které si s pomocí přátel vybudovali v místním parčíku. Právě tam se, když to počasí dovolí, schází se svými dětmi. „Máme tu poblíž jezdecký klub. Když je teplo, domluvím se s trenérkou, která je majitelkou koní, a děláme hipoterapii. Přímo v parku na hřišti děláme canisterapii s různými pejsky,“ říká.
Snaží se spolupracovat s kynologem. Pomoc jednoho z pejsků se zvlášť osvědčila. Je to americký pitbulteriér jménem Bais. „Začala jsem ho zapojovat do psychologických sezení s dětmi. Přiváděla jsem ho přímo do svého kabinetu ve druhém patře. Pracovali jsme s dětmi, které utrpěly trauma kvůli válce, s dětmi, které přijely z okupovaných území.
„Děti vnímají psa vždy jako přítele. Navíc vidí, že pes ke mně běží, i když jsem namalovaná a hezky oblečená, a začne mě olizovat. Já mám všude po tváři jeho sliny, ale ony se začnou smát. To už jsou pozitivní emoce. Děti si uvědomí, že jsem jejich přítel, že pes mě má rád, takže jsem dobrý člověk a nemůžu jim ublížit,“ vysvětluje psycholožka.
Popisuje, jak dětem vysvětluje různé povely, které pejsek zná a které mohou používat. „Umí udělat králíčka, kdy se posadí na zadní a zvedne přední tlapky. Anebo mu na nos dám něco dobrého, ale on to nesmí sežrat, dokud nedostane povel,“ líčí Oksana.
„Mnoho dětí, které přijely z okupace a mají negativní zkušenosti s nepřítelem, nejvíc objímá právě psy. Bohužel mnoho dětí muselo své mazlíčky nechat doma na okupovaném území. Je to pro ně bolest i připomínka, že jejich psi nebo kočky tam zůstali. Ale zároveň mají možnost být v kontaktu se zvířetem, obejmout ho,“ říká.
„A to pro ně funguje jako terapie. Rády pak vyprávějí o svých zvířatech. Bais a další zvířata, která jsem začala zapojovat, jsou pro ně velkou oporou. Říkám jim, ‚čtyřnozí rehabilitologové‘, moji pomocníci,“ dodává dětská psycholožka z Kyjevské oblasti.
