Plán Pirátů a Starostů, jak dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, je odvážný. Zda vyjde, záleží na několika faktorech

Lídři koalice Piráti a STAN – Ivan Bartoš a Vít Rakušan. (Česká pirátská strana / se svolením autora)

Lídři koalice Piráti a STAN – Ivan Bartoš a Vít Rakušan. | FOTO: Česká pirátská strana / se svolením autora

Koalice Pirátské strany a Starostů a nezávislých přišla s ambiciózním plánem, jak se v roce 2025 přiblížit vyrovnanému rozpočtu, respektive snížit ho na pouhých 10 miliard korun. Pokud ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové navrhuje rozpočet na příští rok se schodkem ohromujících 390 miliard korun a také Piráti se Starosty uvádějí, že strukturální deficit veřejných financí se pohybuje ve stovkách miliard, pak představa vyrovnaného rozpočtu se zdá být dosti vzdálená. O to zajímavější je, jak se k němu chce koalice dopracovat a nakolik je jejich plán realistický.

Snad nejvíce ze všeho sází koalice Pirátů a Starostů na nastartování ekonomického růstu, který by měl vést k tomu, že se vybere více na daních. Proto chce také do růstu ekonomiky investovat jednak evropské peníze, jednak podněcovat soukromé investice, ale rovněž sem směřovat finance ze státního rozpočtu. Koalice očekává, že každých dodatečně investovaných 100 miliard přinese jedno procento růstu HDP navíc k očekávanému růstu na průměrné úrovni 2,6 procenta ročně.

()

Kandidát Starostů a nezávislých na ministra financí Věslav Michalik k těmto investicím uvádí: „Investice, kterými chceme oživit ekonomiku, by měly směřovat především do digitalizace, chceme zajistit dostupnost 5G sítí pro 7 milionů občanů a zvýšit počet optických přípojek pro domácnosti o jeden milion. Ke zvýšení podílu výroby s vysokou přidanou hodnotou a omezení levné práce vede automatizace a robotizace, které chceme podpořit zrychlenou odpisovou politikou pro firmy. Problém, který trápí řadu lidí, je nedostatek bytů,“ zdůrazňuje ekonomický expert hnutí STAN Michalik.

A dodává: „Naším záměrem je začít masivně stavět, a chtěli bychom do této výstavby zapojit i samosprávy. Nesmíme také zapomínat na vzdělávání, do něhož chceme investovat 5 % HDP z rozpočtu a 1 procento ze soukromých zdrojů. Podobně do vědy a výzkumu chceme 2,5 procenta HDP, z čehož by měly dvě třetiny jít z privátních zdrojů. Rozhodně budeme investovat také do péče o seniory a zdravotnictví. Technologickou transformaci českého ,autolandu‘ chceme podpořit výstavbou infrastruktury pro elektromobily.“

Otázkou samozřejmě je, jak rychle se tyto investice překlopí do zvýšení daňových příjmů státu a jestli v prvních letech nebudou převažovat výdaje spojené s investicemi nad vyšším výběrem daní umožněným zvýšeným ekonomickým růstem. Minimálně některé z uvedených investic mají spíše dlouhodobý charakter a jejich efekt přijde až za delší čas. Typicky jde například o vzdělávání a vědu a výzkum. Ale i omezení levné práce pomocí podpory automatice a robotizace či technologická transformace českého ‚autolandu‘ atd. se může projevit až za nějaký ten pátek.

Miliarda k miliardě

Piráti a hnutí STAN přitom chtějí, aby rozpočtový schodek byl už v roce 2023 necelých 216 miliard korun, o rok později 145 miliard a v roce 2025 pak zmíněných 10 miliard korun. Přičemž koalice chce fixovat výdaje státu na úrovni roku 2022 s tím, že je sníží o plánované úspory a zvýší o zákonné valorizace důchodů, sociálních dávek a dalších výdajů. Otázka tedy je, kde přesně chce hledat ony finanční prostředky na uvedené investice. Buď na ně bude muset velké množství financí odněkud přesunout, anebo získat nějaké prostředky navíc.

Poslanec Jan Skopeček (ODS) (ODS / se svolením autora)

O to důležitější jsou tak další návrhy a opatření, se kterými koalice přichází a které by měly do státního rozpočtu přinést další prostředky. Například vyřešení exekučních pastí a podpora zkrácených úvazků (to se týká pracujících seniorů a lidí starající se o malé děti) by podle Pirátů a Starostů mohly zajistit až 50 miliard korun. V této souvislosti upozorňují na to, že v současnosti je u nás více než 500 tisíc lidí, proti kterým jsou vedena exekuční řízení, a mnohým z nich se nevyplatí pracovat na legálním trhu práce.

Pokud by se to koalici podařilo, do rozpočtu by to další příjmy určitě přineslo, ale záleží na tom, o jak velké množství lidí by nakonec šlo. Vzhledem k tomu, jak nízká je u nás nezaměstnanost už dnes, tak částka 50 miliard působí celkem nadneseně. Také je třeba vzít v potaz to, že v případě lidí v exekučních pastích může jít spíše o nízkopříjmové skupiny, kde daně a odvody, které budou do státního rozpočtu směřovat, nemusí být zase tak vysoké.

Dalších až 50 miliard ročně by se podle koalice mělo v rozpočtu ušetřit vlivem balíku opatření, která pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík popisuje následovně: „Chceme, aby byly veřejné zakázky zadávány odpovědně, bez zájmových vlivů a korupčních tlaků. Strategické státní podniky musí být řízeny zkušenými a kvalitními manažery, nesmí se z nich stávat trafiky pro politické sympatizanty. V rámci úsporného balíčku také seškrtáme nesmyslné pobídky a dotace pro velké firmy. Naopak malým a středním firmám hodláme pomáhat. V neposlední řadě snížíme neinvestiční výdaje státu a zrevidujeme nesmyslné projekty typu kanál Dunaj-Odra-Labe.“

Opět 50 miliard korun se v této souvislosti zdá být celkem hodně. Na druhou stranu je pravda, že v oblasti veřejných zakázek, dotací a pobídek by docela značné rezervy být mohly. Více než 30 miliard korun ročně pak Piráti a hnutí STAN chtějí ušetřit na nižších úrocích ze státních dluhopisů vstupem do systému ERM II. Tam je ovšem zase ten problém, že to fakticky znamená nastoupit cestu k přijetí eura. O tom ale na české politické scéně zatím nepanuje konsensus.

Ambiciózní plán

Potom je tady až 50 miliard korun ročně, které chce koalice získat takto: „Naše země trpí obrovským odlivem kapitálu, přičemž část tohoto odlivu se děje skrze agresivní daňovou optimalizaci. Proto si posvítíme především na agresivní účetní praktiky, jako jsou převodní ceny (transfer pricing), nebo poplatky za užití duševního vlastnictví. Také proškrtáme daňové výjimky a podpoříme aktivity finanční správy, které zlepší proklientsky orientovaný přístup,“ vysvětluje Ferjenčík.

Zástupci koalic SPOLU a PirSTAN (ČTK)

Až 20 miliard korun pak mají přinést ekologické daně, návrat sazby spotřební daně na motorovou naftu či zdanění externalit jako je těžba, skládkování, případně daně z komerčních nemovitostí. Když to všechno sečteme, jsme na bratru 200 miliardách korun.

V kombinaci s ekonomickým růstem a příjmy z Evropské unie (koalice v letech 2022–2025 počítá s 647 miliardami korun bez přímých plateb do zemědělství) to není úplně málo. Byť Piráti a Starostové zároveň předpokládají, že za volební období půjde 433 miliard korun na valorizace platů učitelů, investice do vědy a výzkumu, zdravotnictví, kulturu, obranu či zahájení penzijní reformy.

Když to shrneme, pokud vezmeme v potaz to, že koalice chce snížit rozpočtový deficit z 390 miliard na 10 miliard korun, zdá se být tento plán Pirátů a hnutí STAN relativně ambiciózní a napjatý. Vše tak záleží na tom, jak rychle by se budoucí vláda byla schopná dobrat pomocí výše zmíněných opatření k oněm 200 miliardám korun a hlavně jak robustní by byl ekonomický růst a jakou měrou a rychlostí by se do něj promítly navrhované investice.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]