Když Andrej Babiš před více než třemi lety nastupoval do funkce ministra financí, sliboval, že bude‑li se ekonomice dařit, dosáhne vláda Bohuslava Sobotky do roku 2017 vyrovnaného hospodaření. Právě končící ministr nyní předstoupil s ostudou před veřejnost a přiznal, že na rok 2018 je plánován deficit ve výši 50 miliard korun čili asi pět tisíc korun na každého obyvatele české kotliny (i hor).
Ekonomika je přitom v dobrém rozpoložení. Ostatně Babiš již ve volební kampani před parlamentními volbami v roce 2013 tvrdil, že lze prakticky okamžitě získat do rozpočtu 200 miliard, které nám utíkají kvůli korupci a plýtvání. Jak to, že je nenašel, a musí nás proto zadlužovat?
Vzhledem k tomu, že si lze půjčovat velmi výhodně, Babiš předstírá, že zadlužování nevadí. Ve skutečnosti tím však bere úvěry (ale i další zdroje financování) soukromým firmám a těm, které na úvěr přece jen dosáhnou, se půjčky kvůli vládnímu zadlužování prodražují. Zkrátka rostou úroky.
Pokud by vládní hospodaření za rok 2018 skutečně skončilo deficitem ve výši 50 miliard, nebyl by to žádný úspěch. Vláda Mirka Topolánka zvládla v roce 2008 hospodaření s deficitem 20 miliard a od vzniku samostatné České republiky až do roku 2000 a pak ještě v roce 2002 vlády hospodařily s menšími schodky, nebo dokonce s mírnými přebytky v prvních letech vlád Václava Klause.
Sobotkově vládě nahrává hospodářské oživení. Otázkou však je, proč nedosahujeme ještě většího hospodářského růstu při tak nízké míře nezaměstnanosti. Důvodem by snad mohly být jedině donedávna probíhající devizové intervence, které oslabovaly českou korunu a zároveň znehodnocovaly české úspory. Vloni vládě navíc výrazně pomohly peníze z fondů Evropské unie. Bez nich bychom neskončili v přebytku. Kromě toho vláda výrazně omezila investice a mimo jiné díky devizovým intervencím ušetřila na úrocích ze státního dluhu.