Petr Pavel FOTO: Pavel Šmejkal, FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal, FORUM 24
KOMENTÁŘ / „Tu válku vyhlásil prezident tím, že tady prostě posuzoval nějaké morální kvality Filipa Turka, který se měl stát ministrem zahraničí,“ řekl ve vysílání CNN Prima News novinář Jaroslav Plesl v debatě s komentátorem Martinem Schmarczem ohledně sporu mezi Petrem Pavlem a vládou. Jenže šéfredaktor Mladé fronty DNES zapomněl dodat podstatnou věc: prezident přece nemůže jmenovat každého do tak odpovědné funkce, jakou je pozice ministra. Tím méně člověka, který hajloval, má za sebou řadu kauz, v nichž mlží, a publikoval na sociálních sítích příspěvky, které jsou za hranou slušnosti a v některých případech možná i za hranou zákona. A právě prezident má být instancí, která takového kandidáta nepustí sítem.
V debatě CNN Prima News, které se zúčastnili novináři Jaroslav Plesl a Martin Schmarcz, se hovořilo také o sváru mezi Hradem a vládou. Podle Plesla za kontroverzi, která se táhne již několik měsíců a začala nejmenováním poslance Filipa Turka do funkce ministra, může prezident Petr Pavel. „Tu válku vyhlásil prezident tím, že tady prostě posuzoval nějaké morální kvality Filipa Turka, který se měl stát ministrem zahraničí,“ řekl dlouholetý šéfredaktor Mladé fronty DNES. A k tomu dodal: „Člověk, který přísahal věrnost Sovětskému svazu, připravenost položit život za socialistický tábor, chce zkoumat morální kvality nějakého člověka?“ ptal se Plesl.
Odhlédneme-li od skutečnosti, že píšeme rok 2026 a Pavel dávno neslouží v Československé lidové armádě a svou minulost si odčinil třiceti lety služby demokratickému státu, pak je to právě prezident, kdo musí přihlížet ke kvalitám konkrétního člověka, jenž se uchází o vysokou ústavní funkci. Není přece možné, aby prezident jmenoval do funkce ministra každého, kdo zcela evidentně postrádá kromě odbornosti také odpovídající morální integritu.
Turek nejenže hajloval, ale má za sebou řadu kauz a také velmi kontroverzní příspěvky na sociálních sítích, které zavánějí rasismem, homofobií, bagatelizací holocaustu a stěží přijatelným sarkasmem. Turek, který vše obhajuje „telecími léty“ a sklony k černému humoru po vzoru známého pořadu Česká soda, také postrádá elementární sebereflexi svých činů. Nechápe, že jeho slova pronesená na sociálních sítích mohou někoho ranit, někomu osobně ublížit.
Prezident nemá být na druhé straně nějakým nejvyšším arbitrem, který si snad přisvojuje absolutní morální právo lustrovat kandidáty na ministry, nicméně z titulu své funkce je jeho povinností vyřadit z výběru takové lidi, kteří nesplňují kromě odborných také etická kritéria. Nesmíme zapomenout na to, že hlava státu má rovněž společenskou odpovědnost a přísným sítem výběru nemůže přirozeně projít každý. A to je právě případ poslance Turka, který se jen těžko smiřuje s tím, že je „pouze“ vládním zmocněncem, za což si ale může jen on sám.
Hlava státu tak nemůže být pouhým automatem na podpisy, jak by si zřejmě přála vláda, když jde o jmenování členů vlády. Podle této logiky by Pavel mohl s nadsázkou řečeno jmenovat do funkce i člověka, který má za sebou například kriminální či jinou nevyřešenou minulost. A to by zcela určitě nechtěl ani Plesl, ani nikdo jiný.