Co víme o střeleckých útocích (nejen) na školách

Střelba na pražské filozofické fakultě byla šokem i proto, že se u nás nikdy nic podobného nestalo. Tragické události tohoto typu si veřejnost automaticky spojuje se Spojenými státy americkými a dochází k nim i v dalších zemích. My jsme na něco takového nebyli připraveni. Znamená to ale, že šlo o ojedinělý jev, nebo se může „střelecká nákaza“ (už jen kvůli inspiraci a efektu napodobování) opakovat?

Občané se dožadují vysvětlení a opatření, a to hned, což pochopitelně není možné. Prvním krokem může být podívat se, co o tom vědí tam, kde mají s podobnými tragédiemi své zkušenosti. Je přitom dobré si uvědomit, že střelba ve škole je specifický případ násilí na konkrétním místě a zároveň podmnožina většího problému, protože masově se střílí i jinde.

Řeč čísel

Statistiky ukazují, že navzdory tomuto „americkému viru“ v mnoha vyspělých zemích v letech 2000–2022 nedošlo k jediné masové střelbě. „Proč například země jako Japonsko a Island, stejně jako dalších osmnáct zemí Evropské unie, nezažily žádný útok? Počet obyvatel sice může částečně vysvětlovat jejich bezpečnost, ale například Japonsko má největší počet obyvatel mezi vyspělými zeměmi (s výjimkou Spojených států), takže to neposkytuje úplné vysvětlení. Odborníci zjistili, že hlavním faktorem, který k tomuto jevu přispívá, je dostupnost střelných zbraní,“ píše se na stránkách Global Public Health v listopadu loňského roku. To jsme ještě nevěděli, že do smutné statistiky za několik týdnů přispějeme.

Někdy je…