Amerika především: Příběh republikánského izolacionismu, který se i zásluhou Donalda Trumpa opět dostává do popředí

V letošním roce se budou konat možná nejdůležitější prezidentské volby ve Spojených státech za poslední minimálně půlstoletí. Platí to nejenom pro samotnou Ameriku, ale i pro ostatní západní země a v neposlední řadě také pro Ukrajinu. Donald Trump totiž kromě znepokojivých autoritářských tendencí více či méně otevřeně inklinuje k izolacionismu. Uzavírání USA do sebe by mělo závažné následky pro země NATO, ale i pro EU.

Je sice pravda, že je ostuda, že si půlmiliarda lidí v jedné z nejbohatších částí světa nedokáže svou bezpečnost zajistit sama. Zároveň ale platí, že ztráta tak významného spojence, jako jsou Spojené státy, by představovala zásadní problém i v okamžiku, kdy by Evropa byla z vojenského hlediska soběstačná. Přesto je to scénář, na který se musí co nejdříve připravit, a to nejenom kvůli Trumpovi. Je docela dobře možné, že poměrně výjimečné období, kdy republikáni podporovali silnou americkou roli ve světové politice, prostě končí.

Donald Trump a jeho heslo „Amerika především“ nespadly z čistého nebe. Příběh amerického izolacionismu před druhou světovou válkou, jehož byla Republikánská strana silnou zastánkyní, je už i v našich končinách poměrně známý. Méně se už ale ví, že mezi republikány debata o tom, jak moc se mají Spojené státy ve světě angažovat a co všechno tomu mají obětovat, probíhala i v průběhu války, a dokonce i po ní. Odpor proti Marshallovu plánu, NATO a vyslání amerických vojáků na pomoc napadené Jižní Koreji byl…