Když demokracie válčí? Poučí se svobodný svět z historie a začne se bránit ruské propagandě?

Otázka, jak se mají otevřené společnosti vyrovnat s tlaky během válečných konfliktů, je velmi aktuální. Někteří kritizují Kyjev za to, že uprostřed války Ruska proti Ukrajině odložil prezidentské volby. Dalším se nelíbí snahy západních demokracií bránit se ruské dezinformační kampani, jakkoliv jsou většinou krotké.

Z historického pohledu však v dobách ozbrojených konfliktů a ohrožení  demokracie přijímaly opatření, jež by v době míru byla právem považována za postup nesvobodných režimů. To neznamená, že máme v zájmu bezpečnosti přijmout vše. Zároveň je ale dobré si uvědomit, že ne všechna omezení jsou krokem k totalitě.

Odpůrci jakýchkoliv opatření směřujících k omezení vlivu ruské propagandy rádi citují Benjamina Franklina, který slavně prohlásil, že kdo se vzdá základních svobod pro dočasné bezpečí, nezaslouží si ani svobodu, ani bezpečí. Citát zní skvěle, ale ti, co ho šíří, často pomíjejí kontext. Franklin jej napsal legislativnímu shromáždění kolonie Pensylvánie v době tzv. francouzské a indiánské války (sedmiletá válka v Evropě). Rodina Pennů, jimž kolonie patřila, totiž skrze guvernéra vetovala uvalení daní na své pozemky. Právě z daní měla kolonie financovat svou obranu.

Pennové se snažili vykoupit tím, že by jednorázově kolonii vyplatili peníze na obranu, ale výměnou by legislativní shromáždění uznalo, že nemá právo na rodinu uvalovat daně. Franklin kritizoval právě takovou dohodu. Proto ve svém dopise píše o dočasném bezpečí. Nemyslel tím, že by kolonie…