Balíček s vojenskou pomocí Ukrajině byl nakonec přes odpor většiny republikánských zákonodárců v půlce dubna ve Sněmovně reprezentantů schválen a pak podle očekávání prošel hladce Senátem. Předseda sněmovny Mike Johnson si znepřátelil velkou část vlastní strany už tím, že o zákonu nechal po půl roku trvajících obstrukcích hlasovat. K odsouhlasení pomoci nakonec došlo takříkajíc za pět minut dvanáct. Bohužel to ale bylo daleko spíš díky tlaku na Johnsona, manévrování Donalda Trumpa, který nechce rozhádat stranu, a tak zůstal stranou, a vyjednávačům Bílého domu. Názory mezi samotnými republikány se od září neposunuly. Tehdy hlasovalo proti vyčlenění prostředků na pomoc Ukrajině 117 jejich zákonodárců, teď, v dubnu, to bylo 112. Pro bylo v obou případech 101 lidí. Nedá se tedy ani zdaleka vyloučit, že ten současný balíček pomoci bude poslední. Ukrajině přitom zajišťuje dostatek zbraní a vybavení jen na tento rok. Evropa zároveň není připravena případný výpadek americké pomoci nahradit.
Spojené státy jsou, co se vojenského materiálu týče, nejdůležitějším spojencem Kyjeva. Před schválením posledního balíčku poskytly různé formy pomoci v hodnotě 46,3 miliardy dolarů. Nově schválená pomoc je pak ve výši 37 miliard. Dlužno podotknout, že Washington poskytuje namnoze zbraně ze svých skladů, které potom za peníze vyčleněné na pomoc Ukrajině zase dokupuje. Ze zmíněných 37 miliard v poslední vlně pomoci je to 26,2 miliardy. Takový systém je nutný proto, aby bylo možno dodat…
Přečetli jste část exkluzivního obsahu
pro předplatitele .
Celý obsah je dostupný pouze pro digitální a kombinované předplatitele.
Pokud chcete mít přístup k celému článku, přihlaste se prosím.