Během Pražského povstání zmasakrovali Němci před osmdesáti lety desítky nevinných civilistů

Osmdesáté výročí konce druhé světové války je dobou, kdy je nutné připomenout i mnoho civilních obětí, jež padly na samém sklonku války za oběť nacistickému běsnění, které nemělo s vojenskými akcemi nic společného. Šlo jen o projevy pomsty, vzteku a často i sadistického násilí. Podíleli se na něm nejčastěji příslušníci SS, kteří v některých případech byli i jiné národnosti než německé.

K nejhorší masakrům, k nimž v době od 5. do 9. května 1945 během doby Pražského povstání v hlavním městě došlo, bezesporu patří vraždy v tehdejší Úsobské ulici, masakry na Masarykově nádraží, v Lahovicích či ve škole Na Pražačce. Další civilisté byli zavražděni v Hlubočepích, v Jelením příkopu na Pražském hradě, na Chodově či u statku Reitknechtka v Doudlebské ulici. Poválečná svědectví hovoří o několika stovkách úmyslně zavražděných civilistů, kteří se na bojových akcích nijak nepodíleli, či zajatých povstalců.

Němce rozzuřila obrana Lahovického mostu

U starého mostu, který stával v Lahovicích na samém okraji Prahy, vyrostla v časných ranních hodinách 7. května barikáda, jež měla zastavit postup vojáků v uniformách SS směrem od Zbraslavi do centra Prahy. „Dříve na tom místě stála krásná velká benzinová pumpa,“ upřesnila místo barikády pro Paměť národa Marie Sulíková, která v Lahovicích žila. Obránci vybrali toto místo záměrně, protože další nejbližší most k přechodu Vltavy byl až v Karlštejně.

Barikádu hájili místní muži, jež posílili bojovníci z blízkého…