V souvislosti se 75. výročím justiční vraždy Milady Horákové, kterou komunisté oběsili, vznikl v Praze 7 na třídě Milady Horákové mural neboli velkoformátová malba zachycující podobiznu této patrně nejznámější oběti komunistického režimu. Autorkou díla je známá a uznávaná česká výtvarnice Toy Box. FOTO: Karolina Poulová
FOTO: Karolina Poulová
Komunistický režim byl zločinný a na celém světě má na svědomí miliony obětí. Jen v bývalém Československu popravili komunisté za tzv. politické trestné činy 248 osob. Poslední takto podmíněná poprava proběhla až v roce 1960. Nejvíce těchto vražd uskutečnili komunisté v padesátých letech, kdy prováděli soudní monstrprocesy s nevinnými lidmi, kteří byli odsuzováni jak k smrti, tak k mnohaletým trestům odnětí svobody. K nejznámějším procesům patří ten, na jehož konci byla 27. června 1950, tedy před pětasedmdesáti lety, oběšena Milada Horáková. V roce 2004 byl právě 27. červen vyhlášen Dnem památky obětí komunistického režimu.
Komunisté nastolili krátce poté, co v únoru 1948 uchopili definitivně moc v Československu, teror, před nímž si nebyla jistá žádná vrstva společnosti. Důkladně na to dohlíželi tzv. poradci ze Sovětského svazu, kteří dbali, aby se v nové „gubernii“ vše odehrávalo podle Stalinova přání. Nakonec se tento obludný moloch otočil i proti svým osnovatelům a začal požírat i je.
K represím proti nepohodlným osobám ale docházelo již dříve. Prakticky ihned po skončení druhé světové války na územích, kam vstoupila Rudá armáda. A tak již 23. září 1947 byl v Bulharsku popraven šéf bulharské strany Federace práce Nikola Petkov, který kritizoval komunisty zmanipulované volby. V Maďarsku byl z protistátního spiknutí obviněn tajemník Malorolnické strany Béla Kovács. Ačkoliv ho parlament odmítl zbavit imunity, byl Sověty v únoru 1947 zatčen, odvlečen…
Přečetli jste část exkluzivního obsahu
pro předplatitele .
Celý obsah je dostupný pouze pro digitální a kombinované předplatitele.
Pokud chcete mít přístup k celému článku, přihlaste se prosím.