Z Pirátů se stali opatrní, vycentrovaní, populističtí taťkové. Nenakopli sice nic, ale nemají Blažka

Je jisté, že bez STAN a taky bez Pirátů má koalice SPOLU nulovou šanci pokračovat ve vládnutí. Proto je důležité, jak ve volbách uspějí několikrát za sebou zdecimovaní Piráti. Na konci května odstartovali svoji žluto-zeleno-fialovou kampaň pod heslem Nakopneme to! Tři měnící se barvy předseda Zdeněk Hřib vysvětlil následovně: „Takto široká barevná škála naznačuje myšlenku liberalismu a svobody a symbolizuje přijetí všech, tvořivost a růst. A přesně takový je náš program a poselství do nadcházejících voleb.“ To vysvětlení ovšem nevysvětluje nic, je to jen klasický, politický plk.

Piráti se změnili a moc jim to v politice nefunguje. Nevadí, že zestárli, to je přirozené, vadí, že se až překvapivě přizpůsobili okolní politice, že s ní v podstatě takřka splývají. Přitom splývat, nevymykat se, nevyčnívat je nejen u nich neodpustitelná chyba.

Když startovali kampaň před minulými sněmovními volbami, právem sklidili posměch za to, že na startu pózovalo třináct mužů a mezi nimi pouze jedna žena. Moderní strana? Kde? Člověk by čekal, že jim to docvakne a že to změní. Když se ale podíváte na lídry kandidátek, jako číslo jedna tam opět najdete jen jednu jedinou ženu, Barboru Pipášovou v Kraji Vysočina. Ta, která stála v roce 2021 mezi oněmi třinácti, Olga Richterová, je v Praze za Hřibem na druhém místě. Piráti jako ryze patriarchální strana?

Ženy na to…