Skončí česká muniční iniciativa? Hnutí ANO hazarduje s pověstí země a s miliony lidských životů

Venku je svěží jarní den, občas trochu zaprší. Vrchní velitel amerických sil v Evropě a Africe, generál Christopher G. Cavoli, stojí ve Washingtonu a hovoří před komisí amerického Senátu. Senátor Jack Reed se ho dotazuje na situaci na Ukrajině v době slábnoucí americké pomoci. „Jaký dopad bude mít na ukrajinskou armádu?“ ptá se. Vážný, odpoví mu Cavoli. „Ale Česko tento měsíc dodá Ukrajině 70 tisíc nábojů ráže 155 milimetrů,“ poznamená generál nejmocnější armády světa. Hovoří o české muniční iniciativě.

Česká republika a její muniční iniciativa (ČMI) podle prezidenta Petra Pavla umožnila Ukrajině získat více než 1,6 milionu dělostřeleckých granátů. Jen za letošní rok jich má na Ukrajinu připutovat 1,8 milionu a pracuje se na dodávkách pro rok 2026. Vedle vojenského přínosu pro Ukrajinu má nepochybně přínos diplomatický, a to pro Česko, když zviditelňuje naši zemi pro řadu států, které Ukrajinu podporují. Kritické hlasy hovoří o tom, že je netransparentní, měla by být ukončena a převedena pod kuratelu NATO. Nejméně čtrnáct zemí světa, jež se do ní zapojily a nadále zapojují, je ale nejspíš jiného názoru.

Muniční hlad

Na přelomu let 2023/2024 byla situace ukrajinského dělostřelectva kritická. Vnitropolitické spory zablokovaly vojenskou pomoc v USA. Evropa nesplnila svůj závazek dodávky milionu kusů munice, protože její technické kapacity to jednoduše neumožňovaly. Rusko produkující zbraně…